Zprávy z tisku
Mezinárodní den půdy 5. 12. aneb zdravé brambory pro čerta
Ve čtvrtek 5. prosince slavíme nejen mikulášskou nadílku, ale také Světový den půdy. Tento den byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2013 a má nám každoročně připomenout důležitost zdravé půdy a prosadit správné hospodaření a udržitelné zemědělství. To je nepostradatelné pro ochranu půdy a její hodnotu pro příští generace, třeba právě kvůli zdravým bramborám nejen pro čerta.
Foto: Archiv CZ Biom
Půda je dar
Půda je dar, možná ještě přesněji výpůjčka od příštích generací. O tento dar, výpůjčku, bychom měli pečovat jako o něco, co je nám svěřeno, a to nejen k obživě lidstva, ale i k zachování rovnováhy přírody, ochraně biodiverzity a udržitelnosti pro budoucí svět. Půda nemá sloužit k finančním spekulacím. Musíme o ni řádně pečovat, aby uživila nás, naše děti a děti našich dětí.
V současnosti bohužel čelíme vážnému problému ztráty půdy. Jednou z příčin je eroze způsobená zejména deštěm a větrem. V České republice odnáší vodní eroze ročně miliony tun ornice, což má za následek snížení úrodnosti půdy a zhoršení její kvality. Ministerstvo zemědělství uvádí, že v současné době dochází ke ztrátě půdy vlivem vodní eroze na území České republiky přibližně 21 milionů tun ornice za rok v hodnotě minimálně 4,3 miliard Kč ročně. Na silně erodovaných půdách navíc dochází ke snížení výnosů až o 75 %. Přes 25 % půd je potom ohroženo větrnou erozí, jejíž škody představují odhadem 10 % následků vodní eroze. Se změnou klimatu tato rizika budou dále narůstat.
Dalším závažným problémem je zastavění půdy pro bydlení, průmysl a dopravu. Tím se snižuje plocha zemědělské půdy a narušují se přirozené ekosystémy. Zanesení chemických látek do půdy, jako jsou pesticidy, hnojiva nebo těžké kovy, představuje další hrozbu. Znečištěná půda ztrácí svou schopnost podporovat život a může ohrozit zdraví lidí i živočichů.
Půda je základem lidské civilizace
Půda je důležitou součástí zemského povrchu, životně důležitý zdroj. Můžeme ji definovat jako samostatný přírodní útvar, který vznikl z povrchových zvětralin zemské kůry, hornin, minerálů a organických zbytků. V půdě se vyskytuje mnoho půdních organismů, je stanovištěm planě rostoucí vegetace. Obdělávané půdy slouží k pěstování kulturních rostlin, což je činí nepostradatelným zdrojem obživy lidstva. Půda je základem lidské civilizace a kultury.
Skládá se z několika vrstev a každá tato půdní vrstva plní specifické funkce a zabezpečuje zásadní služby pro ekosystémy a lidstvo samotné. Naše odpovědnost spočívá v tom, abychom půdu chránili před degradací, erozí a znečištěním.
Úrodnost půdy vyžaduje péči
Úrodnost půdy, neboli schopnost dávat úrodu, je podmíněna přítomností humusu. „Za úrodnou půdu pak považujeme takovou, která má schopnost rodit dlouhodobě, nejlépe trvale. To však vyžaduje péči o půdu samotnou, je třeba ji řádně obhospodařovat, navracet organiku, jako je kompost či chlévská mrva do půdy, střídat plodiny, meziplodiny, používat zdravý selský rozum. Úrodná půda je drobovitá, nikoliv zhutnělá, je prostupná pro kořenový systém rostlin, umožňuje prostupnost vody do nižších vrstev,“ říká Klára Šestáková, vedoucí sekce bioodpadů a kompostování CZ Biom, a dále k tomu vysvětluje:
„Kompost, pokud je kvalitní, nabízí nejen materiál, který v půdě dále ‚pracuje‘, ale i živiny přirozeně vzniklé díky skladbě vstupních surovin. Tato kombinace podporuje tvorbu humusu – ten je klíčový pro úrodnost půdy. Organická hmota zároveň zajišťuje půdě její drobivou strukturu a kvalitu, což potřebuje, aby mohla plnit všechny své přirozené funkce.“
Používání průmyslových hnojiv nemůžeme dogmaticky označit za špatné, ale pokud se stane jediným zdrojem pro maximalizaci výnosů, vede k poškození půdních funkcí, jako je například zadržování vody v krajině. Zdravá půda má schopnost přijmout a zadržet velké množství vody, což následně umožní doplnění zásob vod podzemních, a krajina je pak lépe chráněna před povodněmi a erozí. Přítomnost vody v krajině ovlivňuje velmi zásadně mikroklima a celý koloběh vody v krajině.
Zdravé brambory pro čerta
Zkusme se tedy 5. prosince zastavit a zamyslet se nad otázkou: Co pro mě půda znamená? Uvědomme si, že každý den jsme v kontaktu s půdou, a to nejen v podobě produktů, které slouží k naší obživě, ale také po ní každý den chodíme, každý den ji můžeme vidět cestou do práce, školy, na nákup…
Půda je nenahraditelná. Jeden centimetr půdy se tvoří až 100 let, a proto ji musíme chránit – pro nás, naše děti i další generace. Představme si, že Mikuláš nemusí přinášet jen uhlí, ale i zdravé brambory, které vyrostly v půdě, o kterou jsme se starali. Společně ji můžeme předat v lepším stavu, než jsme ji sami převzali.
Fakta o půdě
- Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP), v. v. i., uvádí, že hektar dobře obdělávané černozemě může zadržet zhruba 3500 m3 vody, zdravá půda hluboká 1 m tedy až 300 tisíc m3 vody na km2.
- Současná retence vody v ČR je však o 40 % nižší (5,04 mld. m3 vody), než je její celkový potenciál (8,4 mld. m3 vody).
- Organická hmota v půdě tedy přispívá k odolnosti vůči suchu.
- Půdní organická hmota představuje největší světový zdroj uhlíku na souši.
- Humus je tvořen z 58 % uhlíkem.
- Obsah organického uhlíku se v našich zemědělských půdách pohybuje od 1,5 do 7 % (průměrně 2–3 %).
- Zásoba humusu v půdním profilu se pohybuje v rozmezí 50–800 t·ha-1 (průměrně 100–200 t·ha-1).
Julie Dajčl, konzultantka kritérií udržitelnosti CZ Biom, upozorňuje: „Organických hnojiv v důsledku snižování chovů produkujících statková hnojiva však není dostatek. Digestát z bioplynových stanic zvyšuje jejich dostupnost. V přepočtu na zemědělskou půdu nabízí bioplynové stanice ekvivalent 0,06 VDJ (velkých dobytčích jednotek*) na hektar. S narůstajícím využitím bioodpadů v bioplynových stanicích by v roce 2030 tento ekvivalent mohl dosáhnout 0,1 VDJ/ha, což představuje zhruba pětinu současné intenzity chovů dobytka (0,48 VDJ/ha). Na jednotlivých farmách je však přínos pro půdu a životní prostředí značný již dnes.“** A dále k tomu doplňuje: „Humusové látky a jejich přítomnost potom vedou k vysokému poutání živin, které je 6 až 7× vyšší než například u jílových minerálů (ty se vyznačují velkým povrchem, který dokáže vázat významné množství živin a dalších látek), a mají tak přímý stimulační vliv na růst rostlin. Kromě humusových látek je až 30 % organické hmoty tvořeno polysacharidy (které převládají a hrají důležitou roli při tvorbě půdních agregátů), organickými kyselinami a látkami bílkovinné povahy.“
*1 VDJ (velká dobytčí jednotka) odpovídá 500 kg živé hmotnosti, bez ohledu na druh zvířete.
**Data ze společného výzkumu VÚMOP a CZ Biom z roku 2020.
Zdroj: Tisková zpráva CZ Biom 3. 12. 2024
Datum uveřejnění: 3.12.24
Poslední změna: 4.12.2024
Počet shlédnutí: 427
Mezinárodní den půdy 5. 12. aneb zdravé brambory pro čerta
Ve čtvrtek 5. prosince slavíme nejen mikulášskou nadílku, ale také Světový den půdy. Tento den byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2013 a má nám každoročně připomenout důležitost zdravé půdy a prosadit správné hospodaření a udržitelné zemědělství. To je nepostradatelné pro ochranu půdy a její hodnotu pro příští generace, třeba právě kvůli zdravým bramborám nejen pro čerta.
Půda je dar
Půda je dar, možná ještě přesněji výpůjčka od příštích generací. O tento dar, výpůjčku, bychom měli pečovat jako o něco, co je nám svěřeno, a to nejen k obživě lidstva, ale i k zachování rovnováhy přírody, ochraně biodiverzity a udržitelnosti pro budoucí svět. Půda nemá sloužit k finančním spekulacím. Musíme o ni řádně pečovat, aby uživila nás, naše děti a děti našich dětí.
V současnosti bohužel čelíme vážnému problému ztráty půdy. Jednou z příčin je eroze způsobená zejména deštěm a větrem. V České republice odnáší vodní eroze ročně miliony tun ornice, což má za následek snížení úrodnosti půdy a zhoršení její kvality. Ministerstvo zemědělství uvádí, že v současné době dochází ke ztrátě půdy vlivem vodní eroze na území České republiky přibližně 21 milionů tun ornice za rok v hodnotě minimálně 4,3 miliard Kč ročně. Na silně erodovaných půdách navíc dochází ke snížení výnosů až o 75 %. Přes 25 % půd je potom ohroženo větrnou erozí, jejíž škody představují odhadem 10 % následků vodní eroze. Se změnou klimatu tato rizika budou dále narůstat.
Dalším závažným problémem je zastavění půdy pro bydlení, průmysl a dopravu. Tím se snižuje plocha zemědělské půdy a narušují se přirozené ekosystémy. Zanesení chemických látek do půdy, jako jsou pesticidy, hnojiva nebo těžké kovy, představuje další hrozbu. Znečištěná půda ztrácí svou schopnost podporovat život a může ohrozit zdraví lidí i živočichů.
Půda je základem lidské civilizace
Půda je důležitou součástí zemského povrchu, životně důležitý zdroj. Můžeme ji definovat jako samostatný přírodní útvar, který vznikl z povrchových zvětralin zemské kůry, hornin, minerálů a organických zbytků. V půdě se vyskytuje mnoho půdních organismů, je stanovištěm planě rostoucí vegetace. Obdělávané půdy slouží k pěstování kulturních rostlin, což je činí nepostradatelným zdrojem obživy lidstva. Půda je základem lidské civilizace a kultury.
Skládá se z několika vrstev a každá tato půdní vrstva plní specifické funkce a zabezpečuje zásadní služby pro ekosystémy a lidstvo samotné. Naše odpovědnost spočívá v tom, abychom půdu chránili před degradací, erozí a znečištěním.
Úrodnost půdy vyžaduje péči
Úrodnost půdy, neboli schopnost dávat úrodu, je podmíněna přítomností humusu. „Za úrodnou půdu pak považujeme takovou, která má schopnost rodit dlouhodobě, nejlépe trvale. To však vyžaduje péči o půdu samotnou, je třeba ji řádně obhospodařovat, navracet organiku, jako je kompost či chlévská mrva do půdy, střídat plodiny, meziplodiny, používat zdravý selský rozum. Úrodná půda je drobovitá, nikoliv zhutnělá, je prostupná pro kořenový systém rostlin, umožňuje prostupnost vody do nižších vrstev,“ říká Klára Šestáková, vedoucí sekce bioodpadů a kompostování CZ Biom, a dále k tomu vysvětluje:
„Kompost, pokud je kvalitní, nabízí nejen materiál, který v půdě dále ‚pracuje‘, ale i živiny přirozeně vzniklé díky skladbě vstupních surovin. Tato kombinace podporuje tvorbu humusu – ten je klíčový pro úrodnost půdy. Organická hmota zároveň zajišťuje půdě její drobivou strukturu a kvalitu, což potřebuje, aby mohla plnit všechny své přirozené funkce.“
Používání průmyslových hnojiv nemůžeme dogmaticky označit za špatné, ale pokud se stane jediným zdrojem pro maximalizaci výnosů, vede k poškození půdních funkcí, jako je například zadržování vody v krajině. Zdravá půda má schopnost přijmout a zadržet velké množství vody, což následně umožní doplnění zásob vod podzemních, a krajina je pak lépe chráněna před povodněmi a erozí. Přítomnost vody v krajině ovlivňuje velmi zásadně mikroklima a celý koloběh vody v krajině.
Zdravé brambory pro čerta
Zkusme se tedy 5. prosince zastavit a zamyslet se nad otázkou: Co pro mě půda znamená? Uvědomme si, že každý den jsme v kontaktu s půdou, a to nejen v podobě produktů, které slouží k naší obživě, ale také po ní každý den chodíme, každý den ji můžeme vidět cestou do práce, školy, na nákup…
Půda je nenahraditelná. Jeden centimetr půdy se tvoří až 100 let, a proto ji musíme chránit – pro nás, naše děti i další generace. Představme si, že Mikuláš nemusí přinášet jen uhlí, ale i zdravé brambory, které vyrostly v půdě, o kterou jsme se starali. Společně ji můžeme předat v lepším stavu, než jsme ji sami převzali.
Fakta o půdě
- Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP), v. v. i., uvádí, že hektar dobře obdělávané černozemě může zadržet zhruba 3500 m3 vody, zdravá půda hluboká 1 m tedy až 300 tisíc m3 vody na km2.
- Současná retence vody v ČR je však o 40 % nižší (5,04 mld. m3 vody), než je její celkový potenciál (8,4 mld. m3 vody).
- Organická hmota v půdě tedy přispívá k odolnosti vůči suchu.
- Půdní organická hmota představuje největší světový zdroj uhlíku na souši.
- Humus je tvořen z 58 % uhlíkem.
- Obsah organického uhlíku se v našich zemědělských půdách pohybuje od 1,5 do 7 % (průměrně 2–3 %).
- Zásoba humusu v půdním profilu se pohybuje v rozmezí 50–800 t·ha-1 (průměrně 100–200 t·ha-1).
Julie Dajčl, konzultantka kritérií udržitelnosti CZ Biom, upozorňuje: „Organických hnojiv v důsledku snižování chovů produkujících statková hnojiva však není dostatek. Digestát z bioplynových stanic zvyšuje jejich dostupnost. V přepočtu na zemědělskou půdu nabízí bioplynové stanice ekvivalent 0,06 VDJ (velkých dobytčích jednotek*) na hektar. S narůstajícím využitím bioodpadů v bioplynových stanicích by v roce 2030 tento ekvivalent mohl dosáhnout 0,1 VDJ/ha, což představuje zhruba pětinu současné intenzity chovů dobytka (0,48 VDJ/ha). Na jednotlivých farmách je však přínos pro půdu a životní prostředí značný již dnes.“** A dále k tomu doplňuje: „Humusové látky a jejich přítomnost potom vedou k vysokému poutání živin, které je 6 až 7× vyšší než například u jílových minerálů (ty se vyznačují velkým povrchem, který dokáže vázat významné množství živin a dalších látek), a mají tak přímý stimulační vliv na růst rostlin. Kromě humusových látek je až 30 % organické hmoty tvořeno polysacharidy (které převládají a hrají důležitou roli při tvorbě půdních agregátů), organickými kyselinami a látkami bílkovinné povahy.“
*1 VDJ (velká dobytčí jednotka) odpovídá 500 kg živé hmotnosti, bez ohledu na druh zvířete.
**Data ze společného výzkumu VÚMOP a CZ Biom z roku 2020.
Zdroj: Tisková zpráva CZ Biom 3. 12. 2024
Datum uveřejnění: 3.12.24
Poslední změna: 4.12.2024
Počet shlédnutí: 427