Kryštofovy Hamry jsou již deset let největší větrný zdroj v ČR

Praha 11. června (ČTK) - Největší českou elektrárnou využívající k výrobě proudu vítr je i po deseti letech od svého otevření větrný park u krušnohorské vsi Kryštofovy Hamry. Zdejší větrníky s celkovým instalovaným výkonem 42 megawattů oficiálně zahájily provoz 13. června 2009. Později se sice objevily plány na vybudování ještě výkonnějších větrných elektráren, pro odpor ekologických aktivistů nebo obyvatel obávajících se hluku od vrtulí se ale žádný z nich nedočkal realizace.

Při budování více než dvou desítek vysokých věží s vrtulemi, které za téměř 1,5 miliardy korun postavila německá společnost Ecoenerg Windkraft, se ovšem nesouhlasných hlasů objevil jen málo, a to také díky lokalitě. Okolí větrné elektrárny (dnes je v areálu 24 větrníků) je totiž poměrně málo osídlené, vesnice musely v minulosti ustoupit nedaleké vodní nádrže Přísečnice, postavené v polovině 70. let. Od domů v Kryštofových Hamrech je tak elektrárna vzdálená šest kilometrů.

Přesto ale v blízkosti 78 metrů vysokých sloupů, na kterých se otáčejí vrtule o průměrů 82 metrů, několik lidí žije. A ti se s elektrárnou hlavně zpočátku sžívali jen obtížně. "Museli jsme si pořídit plastová okna, vrtule duní jako letadlo a hlavně v zimě jsme kvůli nim špatně spali. Teď už jsme si zvykli," postěžovala si dva roky po oficiálním zahájení provozu jedna z žen, která s rodinou bydlí necelého půl kilometru od elektrárny, ovšem v sousední obci.

Pro samotné Kryštofovy Hamry - mimochodem nejrozlehlejší obec Ústeckého kraje, jejíž katastr se rozkládá na téměř sedmi tisících hektarech - přitom znamená větrná elektrárna výrazné přilepšení pro rozpočet. "Ročně nám jdou do rozpočtu miliony navíc. Díky tomu jsme opravili cesty, pořídili nové veřejné osvětlení a nechali opravit střechu kostela," pochvaloval si přínosy elektrárny už před lety František Henzl, dlouholetý starosta krušnohorské vesnice se 120 obyvateli.

Úvahy o vybudování větrné elektrárny v Kryštofových Hamrech se objevily již na přelomu století, volba regionu přitom byla poměrně jednoduchá. Právě Krušné hory patří k největrnějším oblastem v České republice, průměrná rychlost větru zde dosahuje osmi metrů za sekundu, což je pro provoz elektráren více než dostačující síla. V případě Kryštofových Hamrů navíc hrála investorovi do karet nejen poloha poměrně daleko od osídlení, ale také vstřícný postoj zdejších zastupitelů.

Zhruba dvě stovky hektarů koupila firma v roce 2001, kdy také začala příprava dokumentů pro hodnocení dopadů elektrárny na životní prostředí (EIA). Se stavbou se začalo na podzim 2005 a v červenci 2007 se začalo s montáží prvních větrníků. Stavbaři přitom používali poměrně zajímavý postup, když k usazování sloupů a jejich technického vybavení používali jeřáb s pásovým podvozkem, který se vlastní silou přesouval mezi 21 místy, kde jednotlivé součásti větrného parku vyrostly.

Prvních tucet vrtulí se ve zkušebním provozu roztočil a začal dodávat proud do sítě v říjnu 2007. V lednu 2009 získal projekt v Kryštofově Hamru kolaudaci a o pět měsíců později byl uveden do řádného provozu. Naplno přitom elektrárna, závislá na větru, funguje zhruba tři procenta provozní doby, většinu času využívá pouze deset procent instalovaného výkonu. Přesto ale ročně dodává do sítě kolem sta gigawatthodin, což je spotřeba přibližně 30.000 domácností.

Větrné elektrárny, jeden z důležitých obnovitelných zdrojů, přitom v posledních deseti letech stojí ve stínu fotovoltaických zdrojů. Zatímco v roce 2009 vyrobily větrníky v ČR třikrát tolik proudu než sluneční elektrárny (288 GWh proti 89 GWh), už v dalším roce v souvislosti s výhodnou podporou, ale i snadnější výstavbou, začaly více vyrábět fotovoltaické elektrárny. A poměr se stále více přiklání na jejich stranu, loni vyrobily větrné zdroje 609 GWh, zatímco ty sluneční 2339 GWh.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 13.6.2019

Tweet