Zprávy z tisku

Farma Milknatur postaví zařízení na zpracování bioodpadu od lidí

Líně (Plzeňsko) 7. dubna (ČTK) - Mléčná farma Milknatur z Líní u Plzně má připravenou stavbu zařízení na zpracování komunálního bioodpadu a jeho přeměnu na hnojivo, vodu a metan. S roční kapacitou 25.000 tun zvládne produkci celého Plzeňského kraje. Zařízení za 364 milionů korun je zařazené v krajském odpadovém plánu. Zejména půjde o zbytky jídla, jichž je obrovský objem, ale není kde je zpracovat. Firma jedná s investory, s nimž je před konečnou dohodou. ČTK to řekl místopředseda představenstva Pavel Šrámek. V ČR podle něj podobná zařízení nejsou, ale měla by stát u každého krajského města jako jinde ve světě.

 
 

"Už máme projekt a stavební povolení," uvedl. Potenciálními investory jsou investiční fondy. "Jakmile se domluvíme, firma přijede a postaví," řekl Šrámek. Letos chce zvládnout výběrové řízení a od ledna 2020 stavět. Stanice vznikne mimo zástavbu v zemědělském areálu za obcí u lesa.

Stavba má integrované povolení od kraje. Teď je třeba najít investora. "Bude chtít mít majoritu, což nám nevadí," uvedl Šrámek. Stavby těchto zařízení podporuje EU z operačního programu Životní prostředí.

Bioplynová stanice je druhou ze tří částí takzvaného biocentra v Líních. První je fungující farma, která produkuje ročně zhruba 6000 tun statkových hnojiv, které také budou končit v bioplynové stanici. "Z ní bude vycházet 3000 tun hnojiva bez těžkých kovů, které vrátíme na pole," uvedl. Dalším výstupem bude 8000 až 10.000 hektolitrů vody a metan, který se bude buď prodávat nebo spalovat v kogenerační jednotce na elektřinu a teplo, která bude zásobovat celý zemědělský areál. Stanice tak bude energetickým zdrojem, z něhož se využije hnojivo, voda a elektřina, ale ne teplo. To půjde do třetí části - vysokokapacitního, plně automatického skleníku na ovoce a zeleninu s produkcí minimálně 1000 tun ročně. "Kvůli tomu jsme skoupili dalších 2,5 hektaru," uvedl Šrámek. Skleník začne stavět až po dokončení zpracovny bioodpadu.

Zbytky jídla podle Šrámka zatím nikdo nezpracovává. "Protože je tu velká skládkařská lobby a všichni to vozí na skládky. My jsme skládkařská velmoc. Dánové skládkují jedno procento odpadu, my 65 procent," uvedl Šrámek, který stavbu připravuje 3,5 roku.

Bioodpad budou svážet svozové firmy, čemuž pomůže i nová vyhláška ministerstva životního prostředí, která od 1. dubna nařizuje povinné celoroční třídění bioodpadu. "Ale zpracovny nejsou. Kam tedy vozit knedlíky z jídelny, pečivo, maso?," řekl Šrámek. Kompostárny mají omezenou kapacitu. Města a obce bioodpad třídí, ale směřuje dále na skládky, i když jsou jako původci zodpovědné za jeho využití.

Plně automatická bioplynová stanice se čtyřčlennou obsluhou nebude podle Šrámka trápit okolí žádným zápachem. Za vozy, které přivezou bioodpad do přijímací haly, se zavřou dvoje vrata. Vše se rozemele, vyseparuje se sklo a kovy, odpad pak vyhnije v horizontálních fermentorech.

Šrámek je nepřítelem bioplynových stanic na kukuřici. "Je nesmysl pěstovat na poli kukuřici a vyrábět z toho elektřinu, když dovážíme polovinu potravin," uvedl.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 8.4.2019

 


Datum uveřejnění: 8.4.19
Poslední změna: 8.4.2019
Počet shlédnutí: 3962