Zprávy z tisku

EU by podle německé expertky z institutu DIW neměla financovat jádro

Berlín 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Jaderná energetika není řešením přechodu na obnovitelné zdroje energie, proto by neměla být financována ze zdrojů Evropské unie. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásila ekonomka a expertka na energetický výzkum a ochranu životního prostředí z německého hospodářského institutu DIW Claudia Kemfertová. Řekla rovněž, že budoucí německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) by měla vytvořit samostatné ministerstvo pro ochranu klimatu, které by mohlo případné neekologické projekty zvrátit vetem.

 
Foto: distelAPPArath@Pixabay.com
 

Několik zemí včetně Francie, Polska, Slovenska nebo České republiky chce, aby Evropská unie do systému podpory ekologických investic, takzvané taxonomie, zařadila jadernou energetiku. To by členským státům umožnilo čerpat evropské dotace na výstavbu nukleárních reaktorů. Zatímco slunce, vítr či voda jsou v taxonomii označeny za čisté zdroje a uhlí či lignit za nečisté, tak jádro a plyn se dostaly do přechodové skupiny, na niž nemají experti ani členské státy jednoznačný názor. Česká vláda argumentuje tím, že bez jádra nebude v případě Česka možné splnit klimatické cíle, neboť možnosti využití alternativních zdrojů čisté energie jsou omezené.

"Atomová energie není žádnou udržitelnou energetickou formou, není zelená, má značná bezpečnostní rizika, je drahá, není udržitelná, neboť je potřeba uskladnit radioaktivní odpad z reaktorů," řekla Kemfertová. "Pokud chce třeba Francie atomovou energii financovat, tak ať to dělá z vlastního rozpočtu, ale ne z peněz evropských daňových poplatníků," uvedla.

Kemfertová tvrdí, že obnovitelné zdroje energie stojí zlomek toho, co jádro. "Je to velká finanční zátěž," řekla. Je přesvědčena, že jaderné elektrárny nakonec zmizí v šuplíku, do kterého jsou projekty odkládány z ekonomických důvodů.

Německá vláda se rozhodla postupně pozastavit produkci energie z jádra v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Všechny zbývající reaktory odstaví Německo z provozu do konce roku 2022.

Kemfertová zdůraznila, že odklon od jaderné energie má v Německu širokou podporu napříč politickým spektrem. "Ani konzervativní politici nechtějí atomovou energii, nikdo neříká, že ji potřebujeme," řekla. Debaty, které se nyní v Evropě na toto téma vedou, jsou podle ní motivovány právě zmíněnou taxonomií. "Tedy možností financování z evropských peněz, a to je v základě špatně," řekla.

Zda EU nakonec jadernou energii finančně podpoří, není podle Kemfertové jisté, "Německo by se tomu mělo každopádně bránit," řekla.

Budoucí německá vláda, kterou jako kancléř povede sociální demokrat Olaf Scholz, by vedle odmítavého postoje k jádru měla vytvořit samostatné ministerstvo pro ochranu klimatu. "Je smysluplné ho mít, neboť úkol splnění klimatických cílů je velmi důležitý a naléhavý," řekla Kemfertová. Současnou komplikací v přechodu na bezuhlíkové hospodářství je podle ní i to, že řada kompetencí je nyní rozdělena mezi několik ministerstev. "Takže by bylo dobré to spojit," uvedla.

Podle Kemfertové by mělo toto nové ministerstvo získat právo veta podobné tomu, jakým disponuje ministerstvo financí. Ministerstvo financí může z ekonomických důvodů zablokovat nákladné projekty, proto je tento vládní post považován v Německu za druhý nejvýznamnější po úřadu kancléře. V případě ministerstva pro ochranu klimatu by se pravomoc veta týkala neekologických plánů.

"Pokud by se nepodařilo vytvořit samostatné ministerstvo, bylo by dobré klimatické téma spojit s kancléřským úřadem," doplnila Kemfertová.

Novou německou vládu, která by se řízení země mohla ujmout v prosinci, čeká řada klimatických úkolů. Jako minimum by si proto budoucí vláda podle Kemfertové měla do koaliční smlouvy zařadit zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. "Je to důležitý bod. My potřebujeme tempo zrychlit nejméně trojnásobně, pokud ne čtyřnásobně nebo dokonce šestinásobně, abychom dokázali vystoupit z uhelné energetiky do roku 2030," řekla.

Sociální demokraté, Zelení a liberálové se již dohodli na tom, že v Německu se elektrická energie z uhlí přestane vyrábět v roce 2030, což je o osm let dříve, než se dosud plánovalo. Kemfertová se domnívá, že díky šetrnému hospodaření s energií a výstavbou zelených zdrojů může do roku 2030 být německá produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů.

Již nyní je jasné, že transformace energetiky bude mimořádně nákladná. "Potřebujeme hodně investovat, hromadu investic. Podle studií 50 až 80 miliard eur (až dva biliony korun) ročně," řekla. "Čistě teoreticky je možné to financovat i bez dalšího zadlužování," uvedla. Záležet ale bude na odhodlání vlády škrtat podporu, která je vůči životnímu prostředí škodlivá. Jako příklad zmínila stávající praxi nedanění kerosinu používaného v letecké dopravě.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 9. 11. 2021

 


Datum uveřejnění: 9. listopadu 2021
Poslední změna: 22. listopadu 2021
Počet shlédnutí: 125