Zprávy z tisku

Česko má proti jiným státům EU nízký podíl větrné energie

Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).

 
 

Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).

Ve všech zemích EU bylo ke konci loňského roku ve větrných elektrárnách instalováno 56.535 MW, což představuje výkon zhruba 28 temelínských elektráren. Podle instalovaného výkonu jsou lídry Německo a Španělsko, které jako jediné mají výkon vyšší než 10.000 MW.

Podle podílu větrné energie na celkové spotřebě zase vede Dánsko s více než 20procentním podílem. Následuje Španělsko, kde v uplynulém roce nejvíce přibylo instalované kapacity.

Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) 133 MW. V provozu je zhruba padesátka větrných elektráren s výkonem od 100 kilowattů do 42 megawattů. Letos ČSVE očekává zdvojnásobení výroby elektřiny z větru oproti loňsku na hranici 250 gigawatthodin. "Potenciál výroby elektřiny z větru je v ČR okolo šesti terawatthodin, což je spotřeba asi čtyř milionů lidí, a je to takřka výroba jednoho velkého jaderného bloku," dodal předseda ČSVE Michal Janeček.

Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky větrná farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku. Takzvané obnovitelné zdroje energie mají v české i evropské energetice stále větší význam, i když podle většiny expertů budou oproti tradičním zdrojům vždy v menšině.

Česko by mělo do roku 2020 podle návrhu Evropské komise více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, na konci příštího desetiletí by to mělo být 13,5 procenta. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle větru také biomasa, vodní a sluneční energie. Do roku 2010 má Česko dosáhnout osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.

Výroba větrné energie v EU

Pořadí Země Instalovaný výkon k 31. 12. 2007 (MW) Přírůstek v roce 2007 (MW) Podíl větrné energie na celkové spotřebě (v procentech)
1 Německo 22.247 1667 7,00
2 Španělsko 15.145 3522 11,76
3 Dánsko 3125 3 21,22
4 Itálie 2726 603 1,70
5 Francie 2454 888 1,21
6 Velká Británie 2389 427 1,82
7 Portugalsko 2150 434 9,26
8 Nizozemsko 1746 210 3,40
9 Rakousko 982 20 3,28
10 Řecko 871 125 3,76
11 Irsko 805 59 8,42
12 Švédsko 788 217 1,27
13 Belgie 287 93 0,67
14 Polsko 276 123 0,44
15 Česko 116 63 0,39
16 Finsko 110 24 0,28
17 Bulharsko 70 34 0,45
18 Maďarsko 65 4 0,35
19 Estonsko 58 26 1,81
20 Litva 50 7 1,10
21 Lucembursko 35 0 1,08
22 Lotyšsko 27 0 0,85
23 Rumunsko 8 5 0,03
24 Slovensko 5 0 0,04
25-27 Kypr, Malta, Slovinsko 0 0 0
CELKEM EU27 56.535 8554 3,78

Zdroj: Evropská asociace pro větrnou energii

 


Datum uveřejnění: 10.11.08
Poslední změna: 10.11.2008
Počet shlédnutí: 180