Zprávy z tisku
Česko má proti jiným státům EU nízký podíl větrné energie
Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).
Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s
jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil
výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí
podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá
to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).
Ve všech zemích EU bylo ke konci loňského roku ve větrných elektrárnách
instalováno 56.535 MW, což představuje výkon zhruba 28 temelínských elektráren.
Podle instalovaného výkonu jsou lídry Německo a Španělsko, které jako jediné
mají výkon vyšší než 10.000 MW.
Podle podílu větrné energie na celkové spotřebě zase vede Dánsko s více než
20procentním podílem. Následuje Španělsko, kde v uplynulém roce nejvíce přibylo
instalované kapacity.
Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České
společnosti pro větrnou energii (ČSVE) 133 MW. V provozu je zhruba padesátka
větrných elektráren s výkonem od 100 kilowattů do 42 megawattů. Letos ČSVE
očekává zdvojnásobení výroby elektřiny z větru oproti loňsku na hranici 250
gigawatthodin. "Potenciál výroby elektřiny z větru je v ČR okolo šesti
terawatthodin, což je spotřeba asi čtyř milionů lidí, a je to takřka výroba
jednoho velkého jaderného bloku," dodal předseda ČSVE Michal Janeček.
Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky
větrná farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42
MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku. Takzvané obnovitelné
zdroje energie mají v české i evropské energetice stále větší význam, i když
podle většiny expertů budou oproti tradičním zdrojům vždy v menšině.
Česko by mělo do roku 2020 podle návrhu Evropské komise více než zdvojnásobit
podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco
přes šest procent, na konci příštího desetiletí by to mělo být 13,5 procenta.
Mezi obnovitelné zdroje patří vedle větru také biomasa, vodní a sluneční
energie. Do roku 2010 má Česko dosáhnout osmiprocentního podílu výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Výroba větrné energie v EU
Pořadí
Země
Instalovaný výkon k 31. 12. 2007 (MW)
Přírůstek v roce 2007 (MW)
Podíl větrné energie na celkové spotřebě (v procentech)
1
Německo
22.247
1667
7,00
2
Španělsko
15.145
3522
11,76
3
Dánsko
3125
3
21,22
4
Itálie
2726
603
1,70
5
Francie
2454
888
1,21
6
Velká Británie
2389
427
1,82
7
Portugalsko
2150
434
9,26
8
Nizozemsko
1746
210
3,40
9
Rakousko
982
20
3,28
10
Řecko
871
125
3,76
11
Irsko
805
59
8,42
12
Švédsko
788
217
1,27
13
Belgie
287
93
0,67
14
Polsko
276
123
0,44
15
Česko
116
63
0,39
16
Finsko
110
24
0,28
17
Bulharsko
70
34
0,45
18
Maďarsko
65
4
0,35
19
Estonsko
58
26
1,81
20
Litva
50
7
1,10
21
Lucembursko
35
0
1,08
22
Lotyšsko
27
0
0,85
23
Rumunsko
8
5
0,03
24
Slovensko
5
0
0,04
25-27
Kypr, Malta, Slovinsko
0
0
0
CELKEM
EU27
56.535
8554
3,78
Zdroj: Evropská asociace pro větrnou energii
Datum uveřejnění: 10.11.08
Poslední změna: 10.11.2008
Počet shlédnutí: 180
Česko má proti jiným státům EU nízký podíl větrné energie
Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).
Česká republika má nízký podíl elektrické energie z větru ve srovnání s jinými státy Evropské unie. V loňském roce se v Česku sice více než zdvojnásobil výkon větrných elektráren na 116 megawattů, přesto je až ve druhé desítce zemí podle celkového výkonu nebo podílu větrné energie na celkové spotřebě. Vyplývá to z údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).
Ve všech zemích EU bylo ke konci loňského roku ve větrných elektrárnách instalováno 56.535 MW, což představuje výkon zhruba 28 temelínských elektráren. Podle instalovaného výkonu jsou lídry Německo a Španělsko, které jako jediné mají výkon vyšší než 10.000 MW.
Podle podílu větrné energie na celkové spotřebě zase vede Dánsko s více než 20procentním podílem. Následuje Španělsko, kde v uplynulém roce nejvíce přibylo instalované kapacity.
Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) 133 MW. V provozu je zhruba padesátka větrných elektráren s výkonem od 100 kilowattů do 42 megawattů. Letos ČSVE očekává zdvojnásobení výroby elektřiny z větru oproti loňsku na hranici 250 gigawatthodin. "Potenciál výroby elektřiny z větru je v ČR okolo šesti terawatthodin, což je spotřeba asi čtyř milionů lidí, a je to takřka výroba jednoho velkého jaderného bloku," dodal předseda ČSVE Michal Janeček.
Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky větrná farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku. Takzvané obnovitelné zdroje energie mají v české i evropské energetice stále větší význam, i když podle většiny expertů budou oproti tradičním zdrojům vždy v menšině.
Česko by mělo do roku 2020 podle návrhu Evropské komise více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, na konci příštího desetiletí by to mělo být 13,5 procenta. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle větru také biomasa, vodní a sluneční energie. Do roku 2010 má Česko dosáhnout osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Výroba větrné energie v EU
Pořadí | Země | Instalovaný výkon k 31. 12. 2007 (MW) | Přírůstek v roce 2007 (MW) | Podíl větrné energie na celkové spotřebě (v procentech) |
---|---|---|---|---|
1 | Německo | 22.247 | 1667 | 7,00 |
2 | Španělsko | 15.145 | 3522 | 11,76 |
3 | Dánsko | 3125 | 3 | 21,22 |
4 | Itálie | 2726 | 603 | 1,70 |
5 | Francie | 2454 | 888 | 1,21 |
6 | Velká Británie | 2389 | 427 | 1,82 |
7 | Portugalsko | 2150 | 434 | 9,26 |
8 | Nizozemsko | 1746 | 210 | 3,40 |
9 | Rakousko | 982 | 20 | 3,28 |
10 | Řecko | 871 | 125 | 3,76 |
11 | Irsko | 805 | 59 | 8,42 |
12 | Švédsko | 788 | 217 | 1,27 |
13 | Belgie | 287 | 93 | 0,67 |
14 | Polsko | 276 | 123 | 0,44 |
15 | Česko | 116 | 63 | 0,39 |
16 | Finsko | 110 | 24 | 0,28 |
17 | Bulharsko | 70 | 34 | 0,45 |
18 | Maďarsko | 65 | 4 | 0,35 |
19 | Estonsko | 58 | 26 | 1,81 |
20 | Litva | 50 | 7 | 1,10 |
21 | Lucembursko | 35 | 0 | 1,08 |
22 | Lotyšsko | 27 | 0 | 0,85 |
23 | Rumunsko | 8 | 5 | 0,03 |
24 | Slovensko | 5 | 0 | 0,04 |
25-27 | Kypr, Malta, Slovinsko | 0 | 0 | 0 |
CELKEM | EU27 | 56.535 | 8554 | 3,78 |
Zdroj: Evropská asociace pro větrnou energii
Datum uveřejnění: 10.11.08
Poslední změna: 10.11.2008
Počet shlédnutí: 180