Zprávy z tisku
Obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou nedílnou součástí energetického mixu, ve kterém zaujímají menší podíl. V současné době v ČR probíhají diskuze, zdali obnovitelné zdroje mají uplatnění či nikoliv. Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, pak je nutné reálně stanovit potenciály jednotlivých obnovitelných zdrojů a hledat cestu maximálního využití. Rovněž užití alternativních paliv v dopravě je cestou, kterou je nutné vést v patrnosti a rozumným způsobem zavádět do každodenní praxe.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou nedílnou součástí energetického mixu,
ve kterém zaujímají menší podíl. V současné době v ČR probíhají diskuze, zdali
obnovitelné zdroje mají uplatnění či nikoliv. Abychom si na tuto otázku mohli
odpovědět, pak je nutné reálně stanovit potenciály jednotlivých obnovitelných
zdrojů a hledat cestu maximálního využití. Rovněž užití alternativních paliv v
dopravě je cestou, kterou je nutné vést v patrnosti a rozumným způsobem zavádět
do každodenní praxe.
Obnovitelné zdroje jako součást energetického mixu
Realizace OZE jak pro výrobu elektrické energie, tak i tepla, mají v převážné
míře regionální charakter. Rozvoj využití obnovitelných zdrojů je v posledních
dvou letech velmi dynamický i přes bariéry, které jsou na ně kladeny. Veliké
diskuze probíhají nad instalací větrných elektráren a to z hledisek vyvedení
výkonu do distribuční sítě, posuzování krajinného rázu a ochrany přírody.
Podíl výroby elektrické energie z OZE na hrubé spotřebě kolísá díky vysokému
potenciálu vodní elektráren (VE) a její závislosti na klimatických podmínkách
(viz tab. 1, resp. obr. 1).
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-af7cba0d166e037358cbd1a684d6eebe}
*) Odhad MŽP
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-2367c5e161bc87b6cf606ef0c3cbb9a8}
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-684744f170d403d721caaeea0608028d}
Poznámka: V tabulce není zahrnuta výroba elektřiny společným
spalováním biomasy a tuhých paliv
Biomasa
Dalším široce uplatnitelným obnovitelným zdrojem je biomasa, která bude v
převážné míře využívána k výrobě tepla v domácnostech a postupně vytěsňovat
hnědé uhlí. Pro tento účel je nezbytně nutné aktualizovat podrobnou analýzu
využitelné potenciálu jednotlivých druhů biomasy. V této oblasti předpokládáme
rozvoj bioplynových stanic, které budou využívat odpad nejen ze zemědělské
produkce, ale i z účelově pěstované a zbytkové biomasy.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-2cdc0b575493665780f65b415d14db1a}
Fotovoltaika
Využití fotovoltaických článků vidíme perspektivně na stavebních objektech a
na brownfieldech. Zábor zemědělské půdy bude omezovat potenciál biomasy, který
bude využíván rovněž pro biopaliva, nad kterými v posledních měsících probíhá
diskuze.
Větrné elektrárny
Jedním ze způsobů výroby elektrické energie jsou větrné elektrárny (VtE),
které mají jednoznačný přínos ve smyslu nižší zátěže životního prostředí ve
srovnání s klasickými zdroji. Jedná se o bezemisní technologii, která přispívá
jak k boji proti globální změně klimatu, tak i ke snižování emisní zátěže
škodlivých látek v daném regionu.
Lokality s příhodnými podmínkami pro provoz větrných elektráren se v ČR
nacházejí zejména na Vysočině, v oblasti Nízkého Jeseníku a v Krušných horách,
méně rozsáhlé příznivé oblasti (například Drahanská vrchovina) se nacházejí i v
jiných částech České republiky. Celkový potenciál Nízkého Jeseníku, do kterého
lze řadit i Oderské vrchy, je vyšší než potenciál Krušných hor (byť jsou v
Krušných horách dosahovány o něco vyšší rychlosti větru). Ostatní pohraniční
hory jsou většinou v chráněných krajinných oblastech nebo v národních parcích a
pro výstavbu VtE tak nejsou vhodné. Podle statistik jsou moderní typy větrných
elektráren v současné době na mnoha místech v ČR provozovány s ročním využitím
instalovaného výkonu nad hranicí 25 %, v největrnějších lokalitách dokonce až 35
%. Mimořádně větrná místa jsou i jinde než na Drahanské vrchovině. To, že bylo
nejvyšší využitelnosti dosaženo na VtE Drahany je dáno nejen větrností lokality,
ale také typem elektrárny. Stejná elektrárna by dosáhla 35% využitelnosti i v
Krušných horách nebo na největrnějších místech v jiných oblastech. V takových
lokalitách se ale většinou stavějí elektrárny, které mají vůči ploše rotoru
relativně větší výkon a díky tomu také nižší relativní využitelnost tohoto
výkonu. Rozsah území ekonomicky vhodného pro výstavbu větrných elektráren závisí
taktéž na sociálních a technických faktorech různé povahy. V místním ohledu se
jedná například o náklady spojené s vyvedením výkonu do elektrizační soustavy,
celkově se pak rozsah vhodného území může měnit v důsledku technologického
vývoje nebo v důsledku změn výkupních cen elektřiny z větru, jak jsou
garantovány zákonem 180/2005 Sb. a každoročně stanovovány Energetickým
regulačním úřadem.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-f79ee2164eedd4ad740da8e8be5a6d36}
Výhled obnovitelných zdrojů
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
připravuje aktualizaci potenciálu biomasy včetně systematizace podle
jednotlivých druhů. Výhledově se připravuje systematizace obnovitelných zdrojů,
která bude směřovat k realizaci s maximálním využitím potenciálů a bude
podporovat rozvoj komunální energetiky. Jsem přesvědčený, že 13% podíl energie z
OZE na konečné spotřebě energie bude v roce 2020 splnitelný a to za předpokladu
eliminací bariér při instalaci a systematizací s nejefektivnějším využitím
instalovaného výkonu.
Biopaliva v dopravě
Sektor dopravy je v současnosti druhým největším zdrojem skleníkových plynů
ze všech hospodářských odvětví v zemích EU (z toho silniční doprava produkuje až
84 % emisí CO2 z dopravy). Proto si EU stanovila cíl zajistit snížení
emisí skleníkových plynů do roku 2020 až o 20 % oproti roku 1990. Vedle jiných
opatření byl přijat závazný cíl nahradit do roku 2020 v oblasti dopravy až 10 %
tradičních pohonných hmot biopalivy (výsledek jarní Evropské rady z března
2007). Vedle snahy snížit emise skleníkových patří mezi hlavní důvody pro
zavedení širšího využívání biopaliv v dopravě v členských státech EU také snaha
o zvýšení bezpečnosti v zásobování energií, podpora zemědělské produkce a
zaměstnanosti v této oblasti a podpora obnovitelných zdrojů energie.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-7763a80710492da0503d4933fa55d2c0}
V poslední době se množí studie dokazující řadu negativních dopadů produkce
biopaliv jak v oblasti životního prostředí, tak ve sféře socio-ekonomické. S
cílem eliminovat tyto negativní dopady prosazují členské státy EU spolu se
zainteresovanými subjekty stanovení závazných kritérií udržitelnosti pro
biopaliva, která mají být součástí novelizované směrnice o kvalitě paliv,
případně součástí nové směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Potenciál biopaliv a kritéria jejich udržitelnosti jsou kromě orgánů EU v
současnosti hojně diskutována na půdě organizací OECD, UNEP, GBEP (Global
Bioenergy Partnership) a řady dalších vědeckých a výzkumných organizací.
V České republice je možno potenciál biopaliv charakterizovat takto:
- v roce 2010 je nutné nahradit 5,75 % e. o. spotřebovaných motorových paliv
biopalivy (podle příslušné směrnice ES). Předpokládaná energetická hodnota
potřebných biopaliv je 16,417 PJ (petajoulů) a zábor orné půdy o rozloze 321
202 ha
- v roce 2020 je nutné nahradit 10 % spotřebovaných motorových paliv
biopalivy. Odhadovaná energetická hodnota biopaliv je 29,057 PJ a
předpokládaný zábor orné půdy o rozloze 568 508 ha
Na základě analýzy vytvořené Ministerstvem průmyslu a obchodu o potenciálu
biomasy je Česká republika schopna krýt toto množství energie produkcí biopaliv
I. generace. To znamená v podmínkách ČR produkci bioetanolu z obilovin nebo
cukrové řepy a metylesteru mastných kyselin zejména z řepky olejné.
Hlavním cílem při výrobě biopaliv II. generace je získání kvalitní pohonné
hmoty s co nejnižší uhlíkovou bilancí např. z rostlin, které nepotřebují téměř
žádné zemědělské ošetřování, a zároveň se hledá taková technologie, která by
dokázala zpracovávat celé rostliny, nikoli jen potravinářské komodity.
Pro splnění požadavků na uplatnění biopaliv v dopravě, stanovených
legislativou ES byl usnesením vlády č. 164 z 25. 2. 2008 přijat Víceletý program
podpory dalšího uplatnění biopaliv dopravě. Program počítá po roce 2009 s úlevou
nebo osvobozením od spotřební daně z minerálních olejů u čistých biopaliv a
jejich vysokoprocentních směsí podle obsahu biosložky. Daňové zvýhodnění má
zvýšit poptávku po biopalivech, aby země byla schopna splnit cíle Evropské unie.
Program počítá s daňovou podporou základních biopaliv, která jsou v České
republice nyní využívána. Jde zejména o metylester řepkového oleje (MEŘO) a
bioetanol. Obě paliva jsou již v malém množství povinně přimíchávána do
konvenčních paliv, v tomto případě se s osvobozením nepočítá. Daňové zvýhodnění
se má týkat pouze paliv s vyšším obsahem biosložky.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-9470fd1c3675d4393707cc2b779d7e46}
Posuzování vlivu biopaliv na životní prostředí
Komplexní posouzení vlivu motorových paliv na životní prostředí vyžaduje
hodnocení energetické náročnosti během celého životního cyklu (LCA – life cycle
assessment), tj. emise u zdroje, při výrobě paliva, distribuci a při pohonu
vozidla. Z tohoto hlediska je porovnání zástupců jednotlivých typů motorových
paliv zřejmé z grafu na obr. 3.
Z hlediska plnění výše citovaných kritérií udržitelnosti biopaliv jsou
podstatné následující požadavky:
- alespoň 35% redukce skleníkových plynů oproti ropné alternativě; uvažuje
se o zvýšení této hranice na 50 % po roce 2015
- prokázání se certifikátem původu, který má dokladovat, že palivo nebylo
vyrobeno ze surovin, které vyrostly na místě někdejšího pralesa či jiného
cenného ekosystému
Úspora emisí skleníkových plynů v celém životním cyklu pro různé typy
motorových paliv je zřejmá z grafu na obr. 4.
Zdroj: Studie Concawe: Well-to-Wheels report 2004
Závěr
Z hlediska nákladů na snížení emisí skleníkových plynů obecně a v dopravě
zvlášť stojí za povšimnutí jeden ze závěrů studie OECD z roku 2008 „Ekonomické
hodnocení politik podpory biopaliv“:
Hlavní pozornost při snaze ušetřit fosilní energii musí být vedle podpory
využívání alternativních paliv zaměřena na nižší spotřebu energie, zvláště v
sektoru dopravy. Náklady na snížení emisí skleníkových plynů šetřením energie
jsou celkově mnohem nižší než náklady na nahrazování zdrojů energie. Také je
třeba dodat, že i když velký růst emisí skleníkových plynů v dopravě představuje
velký problém, náklady na snížení emisí jsou často výrazně nižší v jiných
oblastech, například pomocí lepšího odizolování budov.
Datum uveřejnění: 25.3.09
Poslední změna: 22.3.2009
Počet shlédnutí: 24233
Obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou nedílnou součástí energetického mixu, ve kterém zaujímají menší podíl. V současné době v ČR probíhají diskuze, zdali obnovitelné zdroje mají uplatnění či nikoliv. Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, pak je nutné reálně stanovit potenciály jednotlivých obnovitelných zdrojů a hledat cestu maximálního využití. Rovněž užití alternativních paliv v dopravě je cestou, kterou je nutné vést v patrnosti a rozumným způsobem zavádět do každodenní praxe.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou nedílnou součástí energetického mixu, ve kterém zaujímají menší podíl. V současné době v ČR probíhají diskuze, zdali obnovitelné zdroje mají uplatnění či nikoliv. Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, pak je nutné reálně stanovit potenciály jednotlivých obnovitelných zdrojů a hledat cestu maximálního využití. Rovněž užití alternativních paliv v dopravě je cestou, kterou je nutné vést v patrnosti a rozumným způsobem zavádět do každodenní praxe.
Obnovitelné zdroje jako součást energetického mixu
Realizace OZE jak pro výrobu elektrické energie, tak i tepla, mají v převážné míře regionální charakter. Rozvoj využití obnovitelných zdrojů je v posledních dvou letech velmi dynamický i přes bariéry, které jsou na ně kladeny. Veliké diskuze probíhají nad instalací větrných elektráren a to z hledisek vyvedení výkonu do distribuční sítě, posuzování krajinného rázu a ochrany přírody.
Podíl výroby elektrické energie z OZE na hrubé spotřebě kolísá díky vysokému potenciálu vodní elektráren (VE) a její závislosti na klimatických podmínkách (viz tab. 1, resp. obr. 1).
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-af7cba0d166e037358cbd1a684d6eebe}*) Odhad MŽP
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-2367c5e161bc87b6cf606ef0c3cbb9a8} {view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-684744f170d403d721caaeea0608028d}Poznámka: V tabulce není zahrnuta výroba elektřiny společným spalováním biomasy a tuhých paliv
Biomasa
Dalším široce uplatnitelným obnovitelným zdrojem je biomasa, která bude v převážné míře využívána k výrobě tepla v domácnostech a postupně vytěsňovat hnědé uhlí. Pro tento účel je nezbytně nutné aktualizovat podrobnou analýzu využitelné potenciálu jednotlivých druhů biomasy. V této oblasti předpokládáme rozvoj bioplynových stanic, které budou využívat odpad nejen ze zemědělské produkce, ale i z účelově pěstované a zbytkové biomasy.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-2cdc0b575493665780f65b415d14db1a}Fotovoltaika
Využití fotovoltaických článků vidíme perspektivně na stavebních objektech a na brownfieldech. Zábor zemědělské půdy bude omezovat potenciál biomasy, který bude využíván rovněž pro biopaliva, nad kterými v posledních měsících probíhá diskuze.
Větrné elektrárny
Jedním ze způsobů výroby elektrické energie jsou větrné elektrárny (VtE), které mají jednoznačný přínos ve smyslu nižší zátěže životního prostředí ve srovnání s klasickými zdroji. Jedná se o bezemisní technologii, která přispívá jak k boji proti globální změně klimatu, tak i ke snižování emisní zátěže škodlivých látek v daném regionu.
Lokality s příhodnými podmínkami pro provoz větrných elektráren se v ČR nacházejí zejména na Vysočině, v oblasti Nízkého Jeseníku a v Krušných horách, méně rozsáhlé příznivé oblasti (například Drahanská vrchovina) se nacházejí i v jiných částech České republiky. Celkový potenciál Nízkého Jeseníku, do kterého lze řadit i Oderské vrchy, je vyšší než potenciál Krušných hor (byť jsou v Krušných horách dosahovány o něco vyšší rychlosti větru). Ostatní pohraniční hory jsou většinou v chráněných krajinných oblastech nebo v národních parcích a pro výstavbu VtE tak nejsou vhodné. Podle statistik jsou moderní typy větrných elektráren v současné době na mnoha místech v ČR provozovány s ročním využitím instalovaného výkonu nad hranicí 25 %, v největrnějších lokalitách dokonce až 35 %. Mimořádně větrná místa jsou i jinde než na Drahanské vrchovině. To, že bylo nejvyšší využitelnosti dosaženo na VtE Drahany je dáno nejen větrností lokality, ale také typem elektrárny. Stejná elektrárna by dosáhla 35% využitelnosti i v Krušných horách nebo na největrnějších místech v jiných oblastech. V takových lokalitách se ale většinou stavějí elektrárny, které mají vůči ploše rotoru relativně větší výkon a díky tomu také nižší relativní využitelnost tohoto výkonu. Rozsah území ekonomicky vhodného pro výstavbu větrných elektráren závisí taktéž na sociálních a technických faktorech různé povahy. V místním ohledu se jedná například o náklady spojené s vyvedením výkonu do elektrizační soustavy, celkově se pak rozsah vhodného území může měnit v důsledku technologického vývoje nebo v důsledku změn výkupních cen elektřiny z větru, jak jsou garantovány zákonem 180/2005 Sb. a každoročně stanovovány Energetickým regulačním úřadem.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-f79ee2164eedd4ad740da8e8be5a6d36}Výhled obnovitelných zdrojů
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství připravuje aktualizaci potenciálu biomasy včetně systematizace podle jednotlivých druhů. Výhledově se připravuje systematizace obnovitelných zdrojů, která bude směřovat k realizaci s maximálním využitím potenciálů a bude podporovat rozvoj komunální energetiky. Jsem přesvědčený, že 13% podíl energie z OZE na konečné spotřebě energie bude v roce 2020 splnitelný a to za předpokladu eliminací bariér při instalaci a systematizací s nejefektivnějším využitím instalovaného výkonu.
Biopaliva v dopravě
Sektor dopravy je v současnosti druhým největším zdrojem skleníkových plynů ze všech hospodářských odvětví v zemích EU (z toho silniční doprava produkuje až 84 % emisí CO2 z dopravy). Proto si EU stanovila cíl zajistit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 až o 20 % oproti roku 1990. Vedle jiných opatření byl přijat závazný cíl nahradit do roku 2020 v oblasti dopravy až 10 % tradičních pohonných hmot biopalivy (výsledek jarní Evropské rady z března 2007). Vedle snahy snížit emise skleníkových patří mezi hlavní důvody pro zavedení širšího využívání biopaliv v dopravě v členských státech EU také snaha o zvýšení bezpečnosti v zásobování energií, podpora zemědělské produkce a zaměstnanosti v této oblasti a podpora obnovitelných zdrojů energie.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-7763a80710492da0503d4933fa55d2c0}V poslední době se množí studie dokazující řadu negativních dopadů produkce biopaliv jak v oblasti životního prostředí, tak ve sféře socio-ekonomické. S cílem eliminovat tyto negativní dopady prosazují členské státy EU spolu se zainteresovanými subjekty stanovení závazných kritérií udržitelnosti pro biopaliva, která mají být součástí novelizované směrnice o kvalitě paliv, případně součástí nové směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Potenciál biopaliv a kritéria jejich udržitelnosti jsou kromě orgánů EU v současnosti hojně diskutována na půdě organizací OECD, UNEP, GBEP (Global Bioenergy Partnership) a řady dalších vědeckých a výzkumných organizací.
V České republice je možno potenciál biopaliv charakterizovat takto:
- v roce 2010 je nutné nahradit 5,75 % e. o. spotřebovaných motorových paliv biopalivy (podle příslušné směrnice ES). Předpokládaná energetická hodnota potřebných biopaliv je 16,417 PJ (petajoulů) a zábor orné půdy o rozloze 321 202 ha
- v roce 2020 je nutné nahradit 10 % spotřebovaných motorových paliv biopalivy. Odhadovaná energetická hodnota biopaliv je 29,057 PJ a předpokládaný zábor orné půdy o rozloze 568 508 ha
Na základě analýzy vytvořené Ministerstvem průmyslu a obchodu o potenciálu biomasy je Česká republika schopna krýt toto množství energie produkcí biopaliv I. generace. To znamená v podmínkách ČR produkci bioetanolu z obilovin nebo cukrové řepy a metylesteru mastných kyselin zejména z řepky olejné.
Hlavním cílem při výrobě biopaliv II. generace je získání kvalitní pohonné hmoty s co nejnižší uhlíkovou bilancí např. z rostlin, které nepotřebují téměř žádné zemědělské ošetřování, a zároveň se hledá taková technologie, která by dokázala zpracovávat celé rostliny, nikoli jen potravinářské komodity.
Pro splnění požadavků na uplatnění biopaliv v dopravě, stanovených legislativou ES byl usnesením vlády č. 164 z 25. 2. 2008 přijat Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv dopravě. Program počítá po roce 2009 s úlevou nebo osvobozením od spotřební daně z minerálních olejů u čistých biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí podle obsahu biosložky. Daňové zvýhodnění má zvýšit poptávku po biopalivech, aby země byla schopna splnit cíle Evropské unie. Program počítá s daňovou podporou základních biopaliv, která jsou v České republice nyní využívána. Jde zejména o metylester řepkového oleje (MEŘO) a bioetanol. Obě paliva jsou již v malém množství povinně přimíchávána do konvenčních paliv, v tomto případě se s osvobozením nepočítá. Daňové zvýhodnění se má týkat pouze paliv s vyšším obsahem biosložky.
{view.php3?vid=1045&cmd[1045]=i-1045-9470fd1c3675d4393707cc2b779d7e46}Posuzování vlivu biopaliv na životní prostředí
Komplexní posouzení vlivu motorových paliv na životní prostředí vyžaduje hodnocení energetické náročnosti během celého životního cyklu (LCA – life cycle assessment), tj. emise u zdroje, při výrobě paliva, distribuci a při pohonu vozidla. Z tohoto hlediska je porovnání zástupců jednotlivých typů motorových paliv zřejmé z grafu na obr. 3.
Z hlediska plnění výše citovaných kritérií udržitelnosti biopaliv jsou podstatné následující požadavky:
- alespoň 35% redukce skleníkových plynů oproti ropné alternativě; uvažuje se o zvýšení této hranice na 50 % po roce 2015
- prokázání se certifikátem původu, který má dokladovat, že palivo nebylo vyrobeno ze surovin, které vyrostly na místě někdejšího pralesa či jiného cenného ekosystému
Úspora emisí skleníkových plynů v celém životním cyklu pro různé typy motorových paliv je zřejmá z grafu na obr. 4.
Zdroj: Studie Concawe: Well-to-Wheels report 2004
Závěr
Z hlediska nákladů na snížení emisí skleníkových plynů obecně a v dopravě zvlášť stojí za povšimnutí jeden ze závěrů studie OECD z roku 2008 „Ekonomické hodnocení politik podpory biopaliv“:
Hlavní pozornost při snaze ušetřit fosilní energii musí být vedle podpory využívání alternativních paliv zaměřena na nižší spotřebu energie, zvláště v sektoru dopravy. Náklady na snížení emisí skleníkových plynů šetřením energie jsou celkově mnohem nižší než náklady na nahrazování zdrojů energie. Také je třeba dodat, že i když velký růst emisí skleníkových plynů v dopravě představuje velký problém, náklady na snížení emisí jsou často výrazně nižší v jiných oblastech, například pomocí lepšího odizolování budov.
Datum uveřejnění: 25.3.09
Poslední změna: 22.3.2009
Počet shlédnutí: 24233