Ze semináře k postavení ekologického zemědělství v agrární politice EU

4. listopadu se konal v Toulcově dvoře v pražské Hostivaři seminář na téma postavení ekozemědělství v agrární politice EU, rozvoj venkova a ochrana spotřebitelů.

Hlavním řečníkem semináře byl Friedrich Wilhelm Gräfe zu Barinsdorf, místopředseda výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu (EP). Vybíráme některé názory z jeho vystoupení:

„Ekologické zemědělství prožívá v Německu rozmach díky obchodním řetězcům. Ty zavádějí vlastní řady biopotravin a tím dělají z ekofarmářů anonymní dodavatele. Bezejmenného dodavatele pak snadno nahradí jiným, pokud nejde dolů s cenami. Pokud to u vás ještě nepociťujete, brzy to přijde,“ řekl mj. Barinsdorf.

Barinsdorf rovněž uvedl, že nadnárodní řetězce dovážejí do Evropy spousty výrobků ze třetích zemí, u nichž bio je pouze nápisem na etiketě, a neexistuje účinná možnost kontroly jejich původu.

Gräfe zu Barinsdorf může posoudit situaci oboustranně, protože je jednak politik, a jednak majitel ekologického hospodářství. Ekologicky hospodařit začal v roce 1980, v podstatě z ekonomických důvodů. „Chovali jsme brojlery, ale postupně jak vznikaly nové haly s miliony kusů drůbeže a ceny šly dolů, nemohli jsme jim konkurovat. Proto jsme hledali způsob, jak se uživit. Myšlenka ekologického zemědělství se nám zalíbila.“

Poptávku po jejich produktech časem zvýšily různé skandály v konvenčním zemědělství – nemoc šílených krav, dioxiny v mase apod. Na malém statku nedaleko města Bielefeld v Severním Porýní-Vestfálsku podniká spolu s pěti spolupracovníky na 50 hektarech.

Vedle toho se jako europoslanec zúčastňuje jednání na evropské i globální úrovni. Byl například u diskuse na půdě Světové obchodní organizace (WTO), kde se podařilo navzdory protestům Američanům prosadit ochranu pro místní speciality, jako je např. šampaňské nebo parmská šunka. Ty musí být aspoň ze 60 % být z místa původu. Považuje to za velký úspěch, protože tlak nadnárodních koncernů na možnost kopírovat osvědčené značky je velmi silný.

Na lokální úrovni spolu s dalšími ekozemědělci založili sdružení „Odpor a svépomoc“, které mělo za cíl bojovat v Německu proti státem dotovanému ničení krajiny a venkovských struktur, a to především podporou lokálních farem a hospodářství. Nelíbilo se mu totiž, že stát tlačí zemědělce ke slučování do velkých podniků a obdělávání půdy a pěstování rostlin se proměňuje ve výrobu surovin pro potravinářský průmysl.

Barinsdorf protestuje i proti povolením EU pěstovat některé geneticky modifikované plodiny. Na semináři položil otázku: „Jak velká by měla být nárazníková zóna mezi polem s GMO a polem ekologickým?“ a sám hned na ni odpověděl: „Podle některých by měla být široká jako moře. Jinak bude strategie koexistence znamenat likvidaci biozemědělců.“

Barinsdorf nezastává příliš pozitivní názor ani na energetické využití zemědělských plodin. „Vím, že spálit přebytečné obilí je ekonomicky výhodnější, ale když slyším jako sedlák o pálení obilí, ježí se mi vlasy na hlavě.“ Raději by viděl obilí zkrmovat hospodářským zvířatům, než jim podávat sóju z Brazílie, kvůli jejímuž pěstování padly za oběť hektary deštných pralesů.

A pokud jde o bionaftu, to je podle místopředsedy zemědělského výboru EP vůbec nesmysl, protože ta má negativní energetickou bilanci. To znamená, že se spotřebuje více energie a vypustí více emisí na její vypěstování, než kolik se ušetří při jejím spálení. „Ale abychom mohli dál jezdit v osmi milionech aut, raději si pro ně vypěstujeme řepku a dovezeme si tisíce tun sóji na výkrm našich hospodářských zvířat,“ komentoval Barinsdorf situaci v oblasti obnovitelných zdrojů energie.


Zdroj: Iva Nachtmannová, Ekolist, 7. 11. 06

Tweet