Zprávy z tisku
V Rakousku je ode dneška v benzinu také bioetanol
Rakouští řidiči ode dneška tankují u všech čerpacích stanic v zemi benzin s příměsí 4,4 procenta etanolu - biopaliva vyráběného z obilí, cukrové řepy nebo třtiny. Výjimkou zatím zůstávají nejdražší druhy vysokooktanového benzinu.
Vídeň 1. října (zpravodaj ČTK) - Rakouští řidiči ode dneška tankují u všech čerpacích stanic v zemi benzin s příměsí 4,4 procenta etanolu - biopaliva vyráběného z obilí, cukrové řepy nebo třtiny. Výjimkou zatím zůstávají nejdražší druhy vysokooktanového benzinu. Opatření původně ohlašované s velkou slávou má však dnes celou řadu kritiků a odpůrců a jeho užitečnost je široce zpochybňována.
Vláda, která o tomto opatření rozhodla, prezentuje biopalivo jako příspěvek ke snížení emisí kysličníku uhličitého i ke snížení závislosti země na dovozu pohonných hmot. Odpůrci však tyto argumenty vyvracejí a dokonce i různé organizace ochránců přírody opatření kritizují.
Hlavní námitka odpůrců spočívá v tom, že výroba biopaliva je stále značně dražší než u tradičních pohonných hmot, a to navzdory prudkému zvýšení světových cen ropy v posledních letech. Nákladnost neodstraní ani fakt, že na tuto složku paliva vláda zrušila daň z pohonných hmot.
Nejlepším důkazem je vývoj cen motorové nafty, do níž je v Rakousku už dva roky přimíchávána biosložka vyráběná z řepky. Ceny nafty se nejen nesnížily, ale překonávají jeden rekord za druhým. Kromě toho ekonomové poukazují na to, že zrušení daně na část paliva sníží příjmy státního rozpočtu zhruba o 13 milionů eur (asi 350 milionů korun).
Pádným důkazem pro správnost jejich námitek se pro odpůrce biopaliva stalo nedávné rozhodnutí koncernu Agrana odložil spuštění výroby biopaliva, které mělo začít právě dnes. Provoz podniku na výrobu bioetanolu v dolnorakouském Pischelsdorfu za 125 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun) by byl podle vedení koncernu ztrátový, protože ceny obilí, z něhož má být biopalivo vyráběno, jsou nyní příliš vysoké. Výpadek předpokládané výroby Agrana zatím nahradí dovozem z Maďarska.
Ceny obilí se za poslední rok zdvojnásobily. Je to způsobeno mimo jiné i tím, že se stále větší část produkce využívá právě na výrobu biopaliv. Právě tento aspekt je dalším z argumentů odpůrců biopaliva. Ti poukazují na to, že pěstování "energetických" plodin může sice prospět zemědělcům, ale na druhé straně bude mít řadu negativních dopadů.
Samotné biopalivo sice nezvyšuje emise skleníkových plynů, ale jeho výroba podstatně, namítají kritikové. Značnými emisemi je totiž provázeno obdělávání půdy, hnojení a výroba hnojiv, nasazení ochranných prostředků rostlin a jejich výroba i přeprava a zpracování sklizené úrody.
Nemluvě o tom, že přehnané zaměření na produkci právě těchto rostlin hrozí vytvářením monokultur a dalším mýcením tropických pralesů. Na výrobu biopaliv se totiž zaměřují především rozvojové země, kde může tento trend vést k omezení výroby potravin, tím k jejich zdražení a k ohrožení výživy chudých vrstev obyvatelstva.
Mezi kritiky se zařadila i Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj (OECD), která upozorňuje, že v biopalivech nelze hledat alternativu k nynějším pohonným hmotám. V jedné ze svých studií OECD uvádí, že pokud by měla Evropa pokrýt jen desetinu nynější spotřeby pohonných hmot biopalivy, musela by pěstovat energetické plodiny na plné třetině všech osevních ploch.
Jiný propočet uvádí, že bioetanol z jednoho hektaru obilí by při nynější příměsi v rozsahu 4,4 procenta měl stačit zhruba na 20.000 kilometrů najetých automobily v Rakousku. Ty však denně ujedou 228 milionů kilometrů.
Datum: 01.10.2007 11:10
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 1.10.07
Poslední změna: 1.10.2007
Počet shlédnutí: 910
V Rakousku je ode dneška v benzinu také bioetanol
Rakouští řidiči ode dneška tankují u všech čerpacích stanic v zemi benzin s příměsí 4,4 procenta etanolu - biopaliva vyráběného z obilí, cukrové řepy nebo třtiny. Výjimkou zatím zůstávají nejdražší druhy vysokooktanového benzinu.
Vídeň 1. října (zpravodaj ČTK) - Rakouští řidiči ode dneška tankují u všech čerpacích stanic v zemi benzin s příměsí 4,4 procenta etanolu - biopaliva vyráběného z obilí, cukrové řepy nebo třtiny. Výjimkou zatím zůstávají nejdražší druhy vysokooktanového benzinu. Opatření původně ohlašované s velkou slávou má však dnes celou řadu kritiků a odpůrců a jeho užitečnost je široce zpochybňována.
Vláda, která o tomto opatření rozhodla, prezentuje biopalivo jako příspěvek ke snížení emisí kysličníku uhličitého i ke snížení závislosti země na dovozu pohonných hmot. Odpůrci však tyto argumenty vyvracejí a dokonce i různé organizace ochránců přírody opatření kritizují.
Hlavní námitka odpůrců spočívá v tom, že výroba biopaliva je stále značně dražší než u tradičních pohonných hmot, a to navzdory prudkému zvýšení světových cen ropy v posledních letech. Nákladnost neodstraní ani fakt, že na tuto složku paliva vláda zrušila daň z pohonných hmot.
Nejlepším důkazem je vývoj cen motorové nafty, do níž je v Rakousku už dva roky přimíchávána biosložka vyráběná z řepky. Ceny nafty se nejen nesnížily, ale překonávají jeden rekord za druhým. Kromě toho ekonomové poukazují na to, že zrušení daně na část paliva sníží příjmy státního rozpočtu zhruba o 13 milionů eur (asi 350 milionů korun).
Pádným důkazem pro správnost jejich námitek se pro odpůrce biopaliva stalo nedávné rozhodnutí koncernu Agrana odložil spuštění výroby biopaliva, které mělo začít právě dnes. Provoz podniku na výrobu bioetanolu v dolnorakouském Pischelsdorfu za 125 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun) by byl podle vedení koncernu ztrátový, protože ceny obilí, z něhož má být biopalivo vyráběno, jsou nyní příliš vysoké. Výpadek předpokládané výroby Agrana zatím nahradí dovozem z Maďarska.
Ceny obilí se za poslední rok zdvojnásobily. Je to způsobeno mimo jiné i tím, že se stále větší část produkce využívá právě na výrobu biopaliv. Právě tento aspekt je dalším z argumentů odpůrců biopaliva. Ti poukazují na to, že pěstování "energetických" plodin může sice prospět zemědělcům, ale na druhé straně bude mít řadu negativních dopadů.
Samotné biopalivo sice nezvyšuje emise skleníkových plynů, ale jeho výroba podstatně, namítají kritikové. Značnými emisemi je totiž provázeno obdělávání půdy, hnojení a výroba hnojiv, nasazení ochranných prostředků rostlin a jejich výroba i přeprava a zpracování sklizené úrody.
Nemluvě o tom, že přehnané zaměření na produkci právě těchto rostlin hrozí vytvářením monokultur a dalším mýcením tropických pralesů. Na výrobu biopaliv se totiž zaměřují především rozvojové země, kde může tento trend vést k omezení výroby potravin, tím k jejich zdražení a k ohrožení výživy chudých vrstev obyvatelstva.
Mezi kritiky se zařadila i Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj (OECD), která upozorňuje, že v biopalivech nelze hledat alternativu k nynějším pohonným hmotám. V jedné ze svých studií OECD uvádí, že pokud by měla Evropa pokrýt jen desetinu nynější spotřeby pohonných hmot biopalivy, musela by pěstovat energetické plodiny na plné třetině všech osevních ploch.
Jiný propočet uvádí, že bioetanol z jednoho hektaru obilí by při nynější příměsi v rozsahu 4,4 procenta měl stačit zhruba na 20.000 kilometrů najetých automobily v Rakousku. Ty však denně ujedou 228 milionů kilometrů.
Datum: 01.10.2007 11:10
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 1.10.07
Poslední změna: 1.10.2007
Počet shlédnutí: 910