Zprávy z tisku

Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaci

Madrid 21. října (ČTK) - Španělský energetický gigant Repsol pozastavuje plánované projekty zeleného vodíku ve Španělsku. Zdůvodňuje to nepříznivou regulací, hlavně nejistotou ohledně trvání daně z neočekávaných zisků. Rozhodnutí by mohlo mít dopady na takzvanou zelenou agendu španělské vlády, která nastiňuje postup transformace energetiky od fosilních paliv k čistším zdrojům, uvedla dnes agentura Reuters.

 
Foto: Archiv CZ Biom
 

Projekty, které dává Repsol nyní k ledu, mají kapacitu elektrolýzy 350 megawattů (MW). Společnost už dříve varovala, že nejistota ohledně pravidel regulace by mohla ovlivnit její investice do tohoto relativně nového odvětví. Repsol zmiňuje například možnost, že vláda by mohla daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy a banky přepracovat a učinit ji trvalou.

Vzhledem k tomu, že Španělsko chce mít do konce tohoto desetiletí kapacitu k produkci 12 gigawattů (GW) zeleného vodíku, může mít krok Repsolu ve Španělsku širší dopady. Pozastaven je projekt o výkonu 100 MW v Cartageně s plánovanou investicí více než 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Neuskuteční se ani projekty v Tarragoně a Baskicku s kapacitou 150 MW a 100 MW. Další elektrolyzér firmy Repsol bude postaven v Portugalsku, řekl mluvčí podniku.

Ropné a plynárenské firmy jako Repsol a Cepsa patří k nejhlasitějším kritikům daně z neočekávaných zisků, kterou zavedla španělská vláda. Daň vyvolala kritiku také od firem, jako je elektrárenská společnost Endesa. Lobbistická skupina zastupující hlavní ropné společnosti ve Španělsku loni varovala, že prodloužení daně z neočekávaných zisků by mohlo ohrozit investice za 16,5 miliardy eur (zhruba 417 miliard Kč) spojené s transformací energetiky.

Zelený vodík, tedy vodík vyráběný pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů, je považován za klíč k dekarbonizaci evropské ekonomiky. Vzhledem ke své ceně však projekty zeleného vodíku obecně nejsou konkurenceschopné bez dotací.

Daň z neočekávaných zisků, anglicky windfall tax, je tématem i v České republice. Ministr financí Zbyněk Stanjura v srpnu řekl, že nenavrhne vládě dřívější ukončení platnosti daně. Celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku podle něj nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Právě vyrovnanou bilancí Stanjura dříve podmiňoval možné zkrácení windfall tax. Daň tak bude platit i v příštím roce, který je podle zákona poslední, kdy se má uplatňovat. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují.

Stanjura dříve uváděl, že by podpořil zkrácení platnosti windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy windfall tax a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, plně pokryly mimořádné výdaje státu. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí ale bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná. Neočekávané zisky energetickým firmám vznikly za energetické krize, kdy ceny některých paliv po začátku války na Ukrajině v roce 2022 na přechodnou dobu skokově vzrostly.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 21.10. 2024

 


Datum uveřejnění: 21.10.24
Poslední změna: 30.10.2024
Počet shlédnutí: 177