Zprávy z tisku
Biopaliva v Česku – konec tanců okolo horké kaše
V Česku se nyní používá takzvaná první generace biopaliv, tedy biolíh (bioetanol) a bionafta (metylester řepkového oleje – MEŘO). Vyrábějí se z cukrové řepy a řepky olejky, tedy z potravinářských rostlin.
Bioetanol se míchá s benzinem v poměru 85:15, vzniká palivo E85,
které se dá natankovat asi na 70 čerpacích stanicích v ČR (seznam na
www.etanol-85.cz). Biolíh se povinně přimíchává i do benzinu (3,5 %),
MEŘO pak do motorové nafty – dosud byl podíl maximálně 6 %, postupně se
však navyšuje.
V zahraničí (např. Švédsko) se už používají
biopaliva druhé generace (bio-DME), vyráběná z rostlinného odpadu –
podle expertů mají mnohem větší budoucnost.
Plusy a minusy
biopaliv + pocházejí z obnovitelných zdrojů, snižují závislost na ropě, +
při spalování produkují méně skleníkového plynu CO2 (až o 70 %), –
pěstování plodin pro biopaliva zabírá prostor na polích potravinám, – v
řetězu produkce (sadba, hnojení, sklizeň, zpracování) vzniká více CO2
než při spalování nafty.
Zdroj: MF Dnes
Datum uveřejnění: 6.10.10
Poslední změna: 6.10.2010
Počet shlédnutí: 250
Biopaliva v Česku – konec tanců okolo horké kaše
V Česku se nyní používá takzvaná první generace biopaliv, tedy biolíh (bioetanol) a bionafta (metylester řepkového oleje – MEŘO). Vyrábějí se z cukrové řepy a řepky olejky, tedy z potravinářských rostlin.
Bioetanol se míchá s benzinem v poměru 85:15, vzniká palivo E85, které se dá natankovat asi na 70 čerpacích stanicích v ČR (seznam na www.etanol-85.cz). Biolíh se povinně přimíchává i do benzinu (3,5 %), MEŘO pak do motorové nafty – dosud byl podíl maximálně 6 %, postupně se však navyšuje.
V zahraničí (např. Švédsko) se už používají biopaliva druhé generace (bio-DME), vyráběná z rostlinného odpadu – podle expertů mají mnohem větší budoucnost.
Plusy a minusy biopaliv + pocházejí z obnovitelných zdrojů, snižují závislost na ropě, + při spalování produkují méně skleníkového plynu CO2 (až o 70 %), – pěstování plodin pro biopaliva zabírá prostor na polích potravinám, – v řetězu produkce (sadba, hnojení, sklizeň, zpracování) vzniká více CO2 než při spalování nafty.
Zdroj: MF Dnes
Datum uveřejnění: 6.10.10
Poslední změna: 6.10.2010
Počet shlédnutí: 250