Zprávy z tisku
Biopaliva – chybný výpočet nebo alibismus?
V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Hlavním důvodem pro zavedení biopaliv bylo úsilí o snížení emisí CO2. To se neděje a výroba biopaliv naopak produkuje více tohoto plynu oproti výrobě klasických paliv.
Obecně prospěšná organizace Acta non verba po mnoha peripetiích získala studii, kterou zadalo Ministerstvo životního průmyslu. Jedná se o takzvanou LCA („LIFE CYCLE ASSESSMENT“) studii. Měla odpovědět na otázku, jak si stojí emise CO2 při výrobě biopaliv v porovnání s těmi klasickými. Ze studie jasně vyplývá, že zvýšení produkce CO2 při výrobě biopaliv je dokonce značné. Při výrobě paliva MEŘO z řepky olejky vzniká 5,3x více CO2 než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu (EtOH) a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu ze pšenice vyprodukuje 5,1x více CO2 než výroba benzínu.
Reakci na tuto zprávu od profesního sdružení CZ Biom naleznete pod článkem.
Zadavatel studie, kterým je ministerstvo životního prostředí, tedy ví, že výroba biopaliv produkuje 5x více CO2 oproti klasickým palivům. Jak to, že s tím tento úřad jako hlavní hlídač produkce CO2 něco nedělá? Je to jednoduché. Stačí zavřít obě oči a použít malý trik. Řekne se, že spalování biopaliv v motorech aut neprodukuje žádný CO2, protože rostliny jej pohlcovaly v průběhu svého růstu. Fosilním palivům se pak jen přičte k tíži CO2, který vzniká při jízdě, a je to. Pak už to vyjde a biopaliva vyhrají.
Univerzitní profesor Ing. Miroslav Kutílek, DrSc., má podobně kritický názor: „Zásahy administrativního a upraveného ekonomického charakteru směřující ke snížení emisí CO2 nemohou vést ke zpomalení nebo dokonce k zastavení současného přírodního klimatického cyklu. Výzkum a realizace uváděných opatření vedou nejen k plýtvání penězi ale také k dosud nehodnoceným ekologickým škodám.“
Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba Vojtěch Razima dodává: „Všechno nasvědčuje tomu, že ministerstvo dobře ví, že biopaliva jsou pouze drahým plýtváním a situaci jen zhoršují. Alibisticky však před skutečností zavírá oči. Proto jsme dnes vyzvali ministra Chalupu, aby jeho úřad celou záležitost s biopalivy přehodnotil. Máme za to, že vláda ČR by si měla nechat vypracovat komplexní studii na téma užitečnost biopaliv. ANV společně s týmem spolupracovníků formulovala otázky, na které by veřejnost měla znát odpovědi.“
akademon.cz 16.8.2012: Německá akademie věd Leopoldina vydala prohlášení, v němž označuje biopaliva za nejméně vhodný způsob využití obnovitelných zdrojů, navíc konkurující pěstování potravin. Leopoldina byla založena roku 1652, je tedy o osm let starší než její britská obdoba, The Royal Society. Roku 1670 začala vydávat vlastní vědecký časopis. V tom ji Royal Society předběhla, protože její vědecký časopis začal vycházet jako první na světě již roku 1665. Pojmenování nese na počest německého císaře Leopolda I, který ji roku 1677 udělil zvláštní privilegia.
nuclear 18.8.2012: Plný souhlas. Problém CO2 se dle mého názoru nadhodnocuje. Až bude k dispozici nějaký pokročilý zdroj energie, prostě k těm molekulám dodáme nazpět tu energii kterou jsme předtím vzali. Zdravý rozum by řekl, že dobře organizovaný vývoz potravin, musí být i ekonomicky výhodnější, než domácí spotřebování v nádrži auta. Takový program běžel mezi Ukrajinou a Libyí: plukovník si dohodl pronájem pěstovací půdy na potravinové obilí,protože v Libyi taková půda není. V dnešní době například Namibie má zásoby uranu, a rovněž problém velkých rozloh kde se nedá pěstovat. Navíc možná problém ozbrojených volně se pohybujících skupin lidí :),zde to asi chce komplexní pomoc.
Extrakt LCA studie je možné si prohlédnout zde.
Celý článek najdete na akademon.cz.
CZ Biom v současné době realizuje kampaň na podporu kapalných biopaliv s názvem „Biopaliva frčí“ (více na www.biopalivafrci.cz). Proto nám nedalo a dali jsme možnost reagovat na tento článek Ing. Jiřímu Trnkovi, který je jejím managerem a zároveň vedoucím sekce kapalných biopaliv. Zde je:
O produkci a úspoře skleníkových plynů při výrobě a užití kapalných biopaliv se napsalo již hodně analýz včetně výše citované. Já osobně jich mám na stole téměř dvacítku. Z těch nejznámějších lze uvést studii konsorcia EUCAR, CONCAVE a JRC, analýzu autorů GM, L-B Systemtechnik, BP, ExxonMobil, Shell, Total a ELF, analýzu švýcarské EMPA či německé IFEU. Všechny tyto analýzy vycházejí z metody hodnocení životního cyklu (LCA – Life Cycle Assesment), což je všeobecně nejuznávanější metoda, která se používá k posuzování nejen biopaliv, ale celé řady výrobků, u kterých je potřeba hodnotit spotřebu přírodních zdrojů a energie. V souvislosti s hodnocením motorových paliv se často používá název metody od studny ke kolům (well-to-wheels). Důležité je, že všechny uvedené studie se shodují ve výsledku – úspora skleníkových plynů biopaliv oproti fosilním palivům v celém životním cyklu je jednoznačná.
Důvodem, proč zacházím do takového detailu metod hodnocení je ten, že autoři článku buď záměrně nebo z nevědomosti použili závěry pouze části metody hodnocení a to té, která začíná onou studnou (těžba ropy, zemědělská výroba) po natankování do nádrže vozidla. Této části se říká well-to-tank a je to skutečně pouze část hodnocení životního cyklu, jejíž výsledky jsou z pohledu celkového hodnocení zavádějící. Autoři článku na jedné straně ignorují fakt, že v životním cyklu biopaliv se významné množství CO2 spotřebovává rostlinami při fotosyntéze a naopak tvrdí, že fosilním palivům se „ubližuje“ přičtením emisí během jejich spálení v motoru. Oba tyto procesy jsou však nezpochybnitelné a jsou součástí životního cyklu - musí se s nimi tedy počítat. Analýza, kterou si zadalo Ministerstvo životního prostředí je v tomto naprosto objektivní a v metodice identická se zahraničními analýzami. Trik tedy nepoužívají autoři napadené studie, ale autoři tohoto článku.
Závěry studie jsou navíc identické se závěry Evropské komise, která na základě nich v současné době připravuje revizi evropské směrnice o zdanění energetických produktů. Díky nim se v návrhu směrnice předpokládá nulové zdanění CO2 pro biopaliva, což považuji za velkou satisfakci výrobcům biopaliv, kteří musí každodenně čelit nesmyslným útokům, jako je tento.
Datum uveřejnění: 31.8.12
Poslední změna: 6.9.2012
Počet shlédnutí: 338
Biopaliva – chybný výpočet nebo alibismus?
V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Hlavním důvodem pro zavedení biopaliv bylo úsilí o snížení emisí CO2. To se neděje a výroba biopaliv naopak produkuje více tohoto plynu oproti výrobě klasických paliv.
Obecně prospěšná organizace Acta non verba po mnoha peripetiích získala studii, kterou zadalo Ministerstvo životního průmyslu. Jedná se o takzvanou LCA („LIFE CYCLE ASSESSMENT“) studii. Měla odpovědět na otázku, jak si stojí emise CO2 při výrobě biopaliv v porovnání s těmi klasickými. Ze studie jasně vyplývá, že zvýšení produkce CO2 při výrobě biopaliv je dokonce značné. Při výrobě paliva MEŘO z řepky olejky vzniká 5,3x více CO2 než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu (EtOH) a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu ze pšenice vyprodukuje 5,1x více CO2 než výroba benzínu.
Reakci na tuto zprávu od profesního sdružení CZ Biom naleznete pod článkem.
Zadavatel studie, kterým je ministerstvo životního prostředí, tedy ví, že výroba biopaliv produkuje 5x více CO2 oproti klasickým palivům. Jak to, že s tím tento úřad jako hlavní hlídač produkce CO2 něco nedělá? Je to jednoduché. Stačí zavřít obě oči a použít malý trik. Řekne se, že spalování biopaliv v motorech aut neprodukuje žádný CO2, protože rostliny jej pohlcovaly v průběhu svého růstu. Fosilním palivům se pak jen přičte k tíži CO2, který vzniká při jízdě, a je to. Pak už to vyjde a biopaliva vyhrají.
Univerzitní profesor Ing. Miroslav Kutílek, DrSc., má podobně kritický názor: „Zásahy administrativního a upraveného ekonomického charakteru směřující ke snížení emisí CO2 nemohou vést ke zpomalení nebo dokonce k zastavení současného přírodního klimatického cyklu. Výzkum a realizace uváděných opatření vedou nejen k plýtvání penězi ale také k dosud nehodnoceným ekologickým škodám.“
Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba Vojtěch Razima dodává: „Všechno nasvědčuje tomu, že ministerstvo dobře ví, že biopaliva jsou pouze drahým plýtváním a situaci jen zhoršují. Alibisticky však před skutečností zavírá oči. Proto jsme dnes vyzvali ministra Chalupu, aby jeho úřad celou záležitost s biopalivy přehodnotil. Máme za to, že vláda ČR by si měla nechat vypracovat komplexní studii na téma užitečnost biopaliv. ANV společně s týmem spolupracovníků formulovala otázky, na které by veřejnost měla znát odpovědi.“
akademon.cz 16.8.2012: Německá akademie věd Leopoldina vydala prohlášení, v němž označuje biopaliva za nejméně vhodný způsob využití obnovitelných zdrojů, navíc konkurující pěstování potravin. Leopoldina byla založena roku 1652, je tedy o osm let starší než její britská obdoba, The Royal Society. Roku 1670 začala vydávat vlastní vědecký časopis. V tom ji Royal Society předběhla, protože její vědecký časopis začal vycházet jako první na světě již roku 1665. Pojmenování nese na počest německého císaře Leopolda I, který ji roku 1677 udělil zvláštní privilegia.
nuclear 18.8.2012: Plný souhlas. Problém CO2 se dle mého názoru nadhodnocuje. Až bude k dispozici nějaký pokročilý zdroj energie, prostě k těm molekulám dodáme nazpět tu energii kterou jsme předtím vzali. Zdravý rozum by řekl, že dobře organizovaný vývoz potravin, musí být i ekonomicky výhodnější, než domácí spotřebování v nádrži auta. Takový program běžel mezi Ukrajinou a Libyí: plukovník si dohodl pronájem pěstovací půdy na potravinové obilí,protože v Libyi taková půda není. V dnešní době například Namibie má zásoby uranu, a rovněž problém velkých rozloh kde se nedá pěstovat. Navíc možná problém ozbrojených volně se pohybujících skupin lidí :),zde to asi chce komplexní pomoc.
Extrakt LCA studie je možné si prohlédnout zde.
Celý článek najdete na akademon.cz.
CZ Biom v současné době realizuje kampaň na podporu kapalných biopaliv s názvem „Biopaliva frčí“ (více na www.biopalivafrci.cz). Proto nám nedalo a dali jsme možnost reagovat na tento článek Ing. Jiřímu Trnkovi, který je jejím managerem a zároveň vedoucím sekce kapalných biopaliv. Zde je:
O produkci a úspoře skleníkových plynů při výrobě a užití kapalných biopaliv se napsalo již hodně analýz včetně výše citované. Já osobně jich mám na stole téměř dvacítku. Z těch nejznámějších lze uvést studii konsorcia EUCAR, CONCAVE a JRC, analýzu autorů GM, L-B Systemtechnik, BP, ExxonMobil, Shell, Total a ELF, analýzu švýcarské EMPA či německé IFEU. Všechny tyto analýzy vycházejí z metody hodnocení životního cyklu (LCA – Life Cycle Assesment), což je všeobecně nejuznávanější metoda, která se používá k posuzování nejen biopaliv, ale celé řady výrobků, u kterých je potřeba hodnotit spotřebu přírodních zdrojů a energie. V souvislosti s hodnocením motorových paliv se často používá název metody od studny ke kolům (well-to-wheels). Důležité je, že všechny uvedené studie se shodují ve výsledku – úspora skleníkových plynů biopaliv oproti fosilním palivům v celém životním cyklu je jednoznačná.
Důvodem, proč zacházím do takového detailu metod hodnocení je ten, že autoři článku buď záměrně nebo z nevědomosti použili závěry pouze části metody hodnocení a to té, která začíná onou studnou (těžba ropy, zemědělská výroba) po natankování do nádrže vozidla. Této části se říká well-to-tank a je to skutečně pouze část hodnocení životního cyklu, jejíž výsledky jsou z pohledu celkového hodnocení zavádějící. Autoři článku na jedné straně ignorují fakt, že v životním cyklu biopaliv se významné množství CO2 spotřebovává rostlinami při fotosyntéze a naopak tvrdí, že fosilním palivům se „ubližuje“ přičtením emisí během jejich spálení v motoru. Oba tyto procesy jsou však nezpochybnitelné a jsou součástí životního cyklu - musí se s nimi tedy počítat. Analýza, kterou si zadalo Ministerstvo životního prostředí je v tomto naprosto objektivní a v metodice identická se zahraničními analýzami. Trik tedy nepoužívají autoři napadené studie, ale autoři tohoto článku.
Závěry studie jsou navíc identické se závěry Evropské komise, která na základě nich v současné době připravuje revizi evropské směrnice o zdanění energetických produktů. Díky nim se v návrhu směrnice předpokládá nulové zdanění CO2 pro biopaliva, což považuji za velkou satisfakci výrobcům biopaliv, kteří musí každodenně čelit nesmyslným útokům, jako je tento.
Datum uveřejnění: 31.8.12
Poslední změna: 6.9.2012
Počet shlédnutí: 338