Zprávy z tisku
Bez podpory biopaliv to asi nepůjde
Od ledna příštího roku by se do pohonných hmot měla povinně přimíchávat biopaliva, tj. biolíh a metylester řepkového oleje (MEŘO). Evropská unie si vytyčila cíl, že v roce 2010 by měla mít paliva z obnovitelných zdrojů téměř šestiprocentní podíl na celkové spotřebě benzinů, respektive 5,75 % energetického obsahu, což znamená asi 8 % biolihu a asi 6 % MEŘO. Mimo jiné by se tak měla snížit závislost na ropě a zajistit odbyt části zemědělské produkce.
V Česku však ani nebylo rozhodnuto, zda a jaký způsob podpory vláda zvolí, takže reálně hrozí, že se lednový termín nestihne. Odstupující kabinet po volbách na návrh ministra zemědělství materiál stáhl z jednání a přenechal jej nové vládě.
Dosavadní ministr zemědělství Jan Mládek se sice domnívá, že stát by neměl nijak podporovat výrobu biopaliv, zemědělci, výrobci biolihu a MEŘO i rafinerie, kteří se na konci června sešli na besedě u kulatého stolu, jsou ale vcelku pochopitelně zcela jiného názoru. Kategoricky požadují státní podporu výroby biopaliv. "Jen se stejně jako vláda, která rozhodnutí o způsobu podpory už několikrát odložila, nemohou shodnout na způsobu, jak by měl stát biopaliva dotovat. Poslední materiál předložený vládě navrhoval tři varianty: vratku spotřební daně pro výrobce pohonných hmot, plošné dotace výrobcům biosložek, tj. lihovarům a výrobcům MEŘO, anebo nulové dotace. Unie se údajně přiklání k variantě bez podpor, jako druhou nejlepší variantu vidí podporu výrobcům biosložek. Vratka spotřební daně se jí údajně nelíbí, navíc je to pro stát nejdražší řešení.
Vláda by však měla rozhodnout rychle. Hrozí totiž nebezpečí z prodlení. Podle rozhodnutí Evropské unie by se biosložky, tedy metylester řepkového oleje (MEŘO) a biolíh měly do nafty, respektive benzinu, povinně přimíchávat v množství do 5 % už od Nového roku. Už nyní je ale jasné, že se to nestihne. Agrární komora postoj kabinetu ostře kritizuje a zvažuje, jaké další kroky podnikne. "Diskuze o systému podpory biopaliv se vede už tolik let, že to připomíná televizní cyklus Hledání ztraceného času," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba s tím, že nulová podpora biopaliv je pro komoru zcela nepřijatelná, protože ve všech okolních zemích je výroba biopaliv státem podporována. "Současný stav je neudržitelný a pracuje proti českým zemědělcům. Může se stát, že bioetanol se k nám bude dovážet a dále zde budeme mít přebytky obilí," varuje Veleba. Dodává, že čeští zemědělci požadují stejné podmínky jako jejich zahraniční kolegové, tj. nějaký systém dotací výroby biopaliv. "Postoj ministra Mládka, který dotace odmítá, je pro nás zcela nepřijatelný," říká Veleba. Své požadavky už A grární komora projednala s představiteli ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
"Pokud se bude řešení problému podpory biopaliv dále odkládat, budeme muset zvážit další kroky, změnit naši strategii. Ale musíme počkat, jak se vyvine situace kolem nové vlády," uzavírá Veleba.
Od programu přimíchávání biosložky do benzinů si zemědělci slibují odbyt zejména pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí, ale i dalších plodin: řepy a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.
A jak problém kolem podpory výroby biopaliv viděli další účastníci Kulatého stolu?
Ivan Ottis, šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a šéf pardubické rafinerie Paramo, preferuje celkem logicky vratku spotřební daně pro výrobce pohonných hmot. Tvrdí, že jiný způsob podpory v zemích Evropské unie prakticky neexistuje a že náklady pro stát na dotace drahé biosložky se při stoupajících cenách ropy a ropných produktů stále snižují, proti původním předpokladům v roce 2004 až na polovinu. "Ceny klasických paliv a biosložky se sbližují, ale stejné ještě zdaleka nejsou. Není to však už nejdražší varianta, je to stejně drahé jako dotace výrobcům biosložky," tvrdí Ottis. "Pro rafinerie představuje přidávání biosložek značné problémy ekonomické i technické," upozornil Ottis s tím, že proto požadují kompenzace ve formě vratky spotřební daně, která je v 15 evropských zemích.
Ottis dodal, že například německá vláda ale nyní vratku spotřební daně výrobcům biopaliv snižuje, protože je už příliš vysoká, vyšší o osm korun u benzinu a o šest korun u bionafty, než se navrhuje v Česku. "Proto v Německu nastal takový boom výroby biopaliv," připomíná Ottis.
Ottis připouští ale i dotace výrobcům MEŘO a biolihu. "V takovém případě by však dotace musely dostávat i zahraniční firmy, které sem dovážejí biosložky. Jinak by na to Unie nepřistoupila. Zcela totiž odmítá selektivní podporu," uvedl Ottis. Přijatelné by pro něho byly i dotace zemědělcům. "Unie je už rolníkům několikrát odmítla, tato varianta není průchodná," tvrdí Ottis.
Pro šéfa petrolejářů by byly přijatelné i nulové dotace, ale jen za podmínky, že výroba biopaliv nebude dotována ani v okolních státech, protože jinak by hrozily jejich masivní dovozy, což by byla hrozba pro tuzemské rafinerie. Systém bez dotací by navíc zdražil i pohonné hmoty - odhady se pohybují mezi 40 haléři až 1 korunou. Selektivní podporu vybraným lihovarům odmítá.
Ottis se domnívá, že do konce roku se u nás problém biopaliv asi nevyřeší, proto navrhuje posun termínu povinného míchání s tím, že dobrovolné míchání může probíhat už dnes, neboť dosavadní systém povoluje daňové úlevy na biolíh i bionaftu.
S Ottisem souhlasí Oldřich Reibergr, generální ředitel Cukrovarů TTD a viceprezident Agrární komory, které založily společnost Agroetanol TTD. Ta buduje lihovar na produkci biolihu z cukrové řepy. Výrobu má zahájit prvního října. "Neměli bychom vymýšlet něco jiného, než mají v okolních státech. A tam podporují výrobu biopaliv úlevou na spotřební dani," řekl Reinbergr. Dodal však, že podpora by měla být pouze dočasná, dokud se náklady na výrobu biosložek nevyrovnají nákladům na výrobu nafty a benzinu, a měla by se postupně snižovat. Názory, že vratka spotřební daně je nepřijatelná pro Evropskou unii, odmítá. "Průchodnost této varianty v EU je větší než v české vládě, která se bojí zvyšování schodku rozpočtu," míní Reibergr. Dodal, že lihovary riskují, když zahajují výrobu biolihu v době, kdy o způsobu podpory není rozhodnuto.
Podpora výroby biopaliv formou vratky spotřební daně se jeví jako nejpřijatelnější i Otakaru Moťkovi, generálnímu řediteli firmy Ethanol Energy, která nyní dokončuje výstavbu obilního lihovaru ve Vrdech u Čáslavi za 700 milionů korun. Bojí se však, že kvůli nerozhodnosti vlády bude mít lihovar potíže s odbytem. Jako druhou nejlepší variantu podpory pak uvedl přímou dotaci výrobcům MEŘO a biolihu. Tu údajně považuje za druhou nejlepší i Evropská unie. Moťka však rozhodně odmítá odložení platnosti směrnice o povinném míchání biosložek do paliv od 1. ledna i za cenu, že by se systém podpory mohl několikrát změnit. Moťka také tvrdí, že výroba biolihu nebude nijak zvlášť lukrativní byznys, rentabilita se podle něho bude pohybovat kolem 5 %. Připomněl také, že biosložky se nebudou muset povinně přimíchávat do všech paliv, jen se musíme vejít do daného podílu, tj. do některých paliv přimíchávat biosložky více, do některých vůbec ne.
Zástupci státní společnosti Čepro a skupiny Agrofert Holding, která chce stavět vlastní lihovar, případně i výrobnu MEŘO, však prosazují zcela jiný způsob podpory. "Pokud by se biopaliva podporovala vratkou spotřební daně, mohla by se ta úleva vyvážet a to nepovažujeme za správné. Podporujeme proto pro přechodnou dobu přímé dotace všem výrobcům MEŘO a biolihu, ale neselektivní, aby nevznikl prostor pro korupci," říká Martin Kubů, ředitel obchodní divize Agrofert Holding pro oblast chemie. Dodal, že podpora se v celé Unii bude postupně snižovat, až zmizí úplně. Nicméně by uvítal investiční pobídky pro výrobce biosložek, jako je mají třeba v Německu.
Kubů vyzdvihl i nutnost marketingové podpory biopaliv, aby se prosadila u veřejnosti. Biosložky se podle něho budou brzy obchodovat na komoditních trzích.
Podle Jana Duspěvy, obchodního ředitele firmy Čepro, je rizikem vratky spotřební daně obtížné stanovení její přiměřenosti i obtížná kontrolovatelnost, která nahrává korupci. Proto i Čepro prosazuje přímé podpory lihovarům a výrobcům MEŘO, které jsou podle něho pružnější s možností rychlé a snadné regulace.
Nejlepší systém je sice podle něho bez jakékoliv podpory, v situaci, kdy ve všech okolních zemích dotace existují, by to ale byla diskriminace České republiky.
Čepro už otevřelo jeden míchací terminál na biopaliva v jižních Čechách, připravuje druhý. Jediná Setuza, největší domácí výrobce MEŘA, by souhlasila s nulovými dotacemi. Veškerou produkci MEŘO totiž vyváží do Německa a úlevu na spotřební dani tudíž uplatňuje tam. A v Německu je tato podpora dvakrát vyšší než u nás. "Setuza dotace nepotřebuje, bude-li zavedeno plošné povinné přimíchávání biopaliv. Naftu to zdraží o několik desetníků, což není při současné úrovni a výkyvech cen nafty významné," řekla mluvčí Setuzy Marie Logrová.
Aby biopaliva nezvedla ceny benzinů, stála by vratka spotřební daně příští rok státní rozpočet podle propočtů 1,2-2,3 miliardy korun a dotace výrobcům asi 1,06-2,03 miliardy korun.
Parlament, vláda, samospráva
28.7.2006
strana: 26
autor: Alena Adámková
Datum uveřejnění: 16.8.06
Poslední změna: 16.8.2006
Počet shlédnutí: 327
Bez podpory biopaliv to asi nepůjde
Od ledna příštího roku by se do pohonných hmot měla povinně přimíchávat biopaliva, tj. biolíh a metylester řepkového oleje (MEŘO). Evropská unie si vytyčila cíl, že v roce 2010 by měla mít paliva z obnovitelných zdrojů téměř šestiprocentní podíl na celkové spotřebě benzinů, respektive 5,75 % energetického obsahu, což znamená asi 8 % biolihu a asi 6 % MEŘO. Mimo jiné by se tak měla snížit závislost na ropě a zajistit odbyt části zemědělské produkce.
V Česku však ani nebylo rozhodnuto, zda a jaký způsob podpory vláda zvolí, takže reálně hrozí, že se lednový termín nestihne. Odstupující kabinet po volbách na návrh ministra zemědělství materiál stáhl z jednání a přenechal jej nové vládě.
Dosavadní ministr zemědělství Jan Mládek se sice domnívá, že stát by neměl nijak podporovat výrobu biopaliv, zemědělci, výrobci biolihu a MEŘO i rafinerie, kteří se na konci června sešli na besedě u kulatého stolu, jsou ale vcelku pochopitelně zcela jiného názoru. Kategoricky požadují státní podporu výroby biopaliv. "Jen se stejně jako vláda, která rozhodnutí o způsobu podpory už několikrát odložila, nemohou shodnout na způsobu, jak by měl stát biopaliva dotovat. Poslední materiál předložený vládě navrhoval tři varianty: vratku spotřební daně pro výrobce pohonných hmot, plošné dotace výrobcům biosložek, tj. lihovarům a výrobcům MEŘO, anebo nulové dotace. Unie se údajně přiklání k variantě bez podpor, jako druhou nejlepší variantu vidí podporu výrobcům biosložek. Vratka spotřební daně se jí údajně nelíbí, navíc je to pro stát nejdražší řešení.
Vláda by však měla rozhodnout rychle. Hrozí totiž nebezpečí z prodlení. Podle rozhodnutí Evropské unie by se biosložky, tedy metylester řepkového oleje (MEŘO) a biolíh měly do nafty, respektive benzinu, povinně přimíchávat v množství do 5 % už od Nového roku. Už nyní je ale jasné, že se to nestihne. Agrární komora postoj kabinetu ostře kritizuje a zvažuje, jaké další kroky podnikne. "Diskuze o systému podpory biopaliv se vede už tolik let, že to připomíná televizní cyklus Hledání ztraceného času," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba s tím, že nulová podpora biopaliv je pro komoru zcela nepřijatelná, protože ve všech okolních zemích je výroba biopaliv státem podporována. "Současný stav je neudržitelný a pracuje proti českým zemědělcům. Může se stát, že bioetanol se k nám bude dovážet a dále zde budeme mít přebytky obilí," varuje Veleba. Dodává, že čeští zemědělci požadují stejné podmínky jako jejich zahraniční kolegové, tj. nějaký systém dotací výroby biopaliv. "Postoj ministra Mládka, který dotace odmítá, je pro nás zcela nepřijatelný," říká Veleba. Své požadavky už A grární komora projednala s představiteli ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
"Pokud se bude řešení problému podpory biopaliv dále odkládat, budeme muset zvážit další kroky, změnit naši strategii. Ale musíme počkat, jak se vyvine situace kolem nové vlády," uzavírá Veleba.
Od programu přimíchávání biosložky do benzinů si zemědělci slibují odbyt zejména pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí, ale i dalších plodin: řepy a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.
A jak problém kolem podpory výroby biopaliv viděli další účastníci Kulatého stolu?
Ivan Ottis, šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a šéf pardubické rafinerie Paramo, preferuje celkem logicky vratku spotřební daně pro výrobce pohonných hmot. Tvrdí, že jiný způsob podpory v zemích Evropské unie prakticky neexistuje a že náklady pro stát na dotace drahé biosložky se při stoupajících cenách ropy a ropných produktů stále snižují, proti původním předpokladům v roce 2004 až na polovinu. "Ceny klasických paliv a biosložky se sbližují, ale stejné ještě zdaleka nejsou. Není to však už nejdražší varianta, je to stejně drahé jako dotace výrobcům biosložky," tvrdí Ottis. "Pro rafinerie představuje přidávání biosložek značné problémy ekonomické i technické," upozornil Ottis s tím, že proto požadují kompenzace ve formě vratky spotřební daně, která je v 15 evropských zemích.
Ottis dodal, že například německá vláda ale nyní vratku spotřební daně výrobcům biopaliv snižuje, protože je už příliš vysoká, vyšší o osm korun u benzinu a o šest korun u bionafty, než se navrhuje v Česku. "Proto v Německu nastal takový boom výroby biopaliv," připomíná Ottis.
Ottis připouští ale i dotace výrobcům MEŘO a biolihu. "V takovém případě by však dotace musely dostávat i zahraniční firmy, které sem dovážejí biosložky. Jinak by na to Unie nepřistoupila. Zcela totiž odmítá selektivní podporu," uvedl Ottis. Přijatelné by pro něho byly i dotace zemědělcům. "Unie je už rolníkům několikrát odmítla, tato varianta není průchodná," tvrdí Ottis.
Pro šéfa petrolejářů by byly přijatelné i nulové dotace, ale jen za podmínky, že výroba biopaliv nebude dotována ani v okolních státech, protože jinak by hrozily jejich masivní dovozy, což by byla hrozba pro tuzemské rafinerie. Systém bez dotací by navíc zdražil i pohonné hmoty - odhady se pohybují mezi 40 haléři až 1 korunou. Selektivní podporu vybraným lihovarům odmítá.
Ottis se domnívá, že do konce roku se u nás problém biopaliv asi nevyřeší, proto navrhuje posun termínu povinného míchání s tím, že dobrovolné míchání může probíhat už dnes, neboť dosavadní systém povoluje daňové úlevy na biolíh i bionaftu.
S Ottisem souhlasí Oldřich Reibergr, generální ředitel Cukrovarů TTD a viceprezident Agrární komory, které založily společnost Agroetanol TTD. Ta buduje lihovar na produkci biolihu z cukrové řepy. Výrobu má zahájit prvního října. "Neměli bychom vymýšlet něco jiného, než mají v okolních státech. A tam podporují výrobu biopaliv úlevou na spotřební dani," řekl Reinbergr. Dodal však, že podpora by měla být pouze dočasná, dokud se náklady na výrobu biosložek nevyrovnají nákladům na výrobu nafty a benzinu, a měla by se postupně snižovat. Názory, že vratka spotřební daně je nepřijatelná pro Evropskou unii, odmítá. "Průchodnost této varianty v EU je větší než v české vládě, která se bojí zvyšování schodku rozpočtu," míní Reibergr. Dodal, že lihovary riskují, když zahajují výrobu biolihu v době, kdy o způsobu podpory není rozhodnuto.
Podpora výroby biopaliv formou vratky spotřební daně se jeví jako nejpřijatelnější i Otakaru Moťkovi, generálnímu řediteli firmy Ethanol Energy, která nyní dokončuje výstavbu obilního lihovaru ve Vrdech u Čáslavi za 700 milionů korun. Bojí se však, že kvůli nerozhodnosti vlády bude mít lihovar potíže s odbytem. Jako druhou nejlepší variantu podpory pak uvedl přímou dotaci výrobcům MEŘO a biolihu. Tu údajně považuje za druhou nejlepší i Evropská unie. Moťka však rozhodně odmítá odložení platnosti směrnice o povinném míchání biosložek do paliv od 1. ledna i za cenu, že by se systém podpory mohl několikrát změnit. Moťka také tvrdí, že výroba biolihu nebude nijak zvlášť lukrativní byznys, rentabilita se podle něho bude pohybovat kolem 5 %. Připomněl také, že biosložky se nebudou muset povinně přimíchávat do všech paliv, jen se musíme vejít do daného podílu, tj. do některých paliv přimíchávat biosložky více, do některých vůbec ne.
Zástupci státní společnosti Čepro a skupiny Agrofert Holding, která chce stavět vlastní lihovar, případně i výrobnu MEŘO, však prosazují zcela jiný způsob podpory. "Pokud by se biopaliva podporovala vratkou spotřební daně, mohla by se ta úleva vyvážet a to nepovažujeme za správné. Podporujeme proto pro přechodnou dobu přímé dotace všem výrobcům MEŘO a biolihu, ale neselektivní, aby nevznikl prostor pro korupci," říká Martin Kubů, ředitel obchodní divize Agrofert Holding pro oblast chemie. Dodal, že podpora se v celé Unii bude postupně snižovat, až zmizí úplně. Nicméně by uvítal investiční pobídky pro výrobce biosložek, jako je mají třeba v Německu.
Kubů vyzdvihl i nutnost marketingové podpory biopaliv, aby se prosadila u veřejnosti. Biosložky se podle něho budou brzy obchodovat na komoditních trzích.
Podle Jana Duspěvy, obchodního ředitele firmy Čepro, je rizikem vratky spotřební daně obtížné stanovení její přiměřenosti i obtížná kontrolovatelnost, která nahrává korupci. Proto i Čepro prosazuje přímé podpory lihovarům a výrobcům MEŘO, které jsou podle něho pružnější s možností rychlé a snadné regulace.
Nejlepší systém je sice podle něho bez jakékoliv podpory, v situaci, kdy ve všech okolních zemích dotace existují, by to ale byla diskriminace České republiky.
Čepro už otevřelo jeden míchací terminál na biopaliva v jižních Čechách, připravuje druhý. Jediná Setuza, největší domácí výrobce MEŘA, by souhlasila s nulovými dotacemi. Veškerou produkci MEŘO totiž vyváží do Německa a úlevu na spotřební dani tudíž uplatňuje tam. A v Německu je tato podpora dvakrát vyšší než u nás. "Setuza dotace nepotřebuje, bude-li zavedeno plošné povinné přimíchávání biopaliv. Naftu to zdraží o několik desetníků, což není při současné úrovni a výkyvech cen nafty významné," řekla mluvčí Setuzy Marie Logrová.
Aby biopaliva nezvedla ceny benzinů, stála by vratka spotřební daně příští rok státní rozpočet podle propočtů 1,2-2,3 miliardy korun a dotace výrobcům asi 1,06-2,03 miliardy korun.
Parlament, vláda, samospráva
28.7.2006
strana: 26
autor: Alena Adámková
Datum uveřejnění: 16.8.06
Poslední změna: 16.8.2006
Počet shlédnutí: 327