Zpracování lihovarských výpalků na bioplyn

Užití anaerobní technologie zpracování lihovarských výpalků je zvažováno investory velkých průmyslových lihovarů s produkční kapacitou 100–400 tisíc hl. kvasného lihu ročně, jejichž výstavba byla v České republice zahájena v loňském roce. Zkušeností s bioplynováním lihovarských výpalků je však velmi málo, a proto je nutno ocenit snahu o předstihové řešení tohoto problému v lihovaru v Blanici u Mladé Vožice.

Dlouhodobým záměrem Evropské unie je důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora zemědělství. Podle novely zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a následných právních úprav je v České republice dána povinnost od 1. 1. 2007 přimíchávat 5 % biopaliv do pohonných hmot dodávaných na tuzemský trh. V případě bioetanolu se jedná o požadavek roční produkce ve výši 2 milionů hektolitrů, která je doprovázena závažným ekologickým problémem. Při výrobě bioethanolu fermentací sacharidických a polysacharidických surovin vznikají významné objemy zředěných i koncentrovaných odpadních vod. Hlavním proudem odpadní vody jsou výpalky, zbývající po destilaci ethanolu. Množství a znečištění výpalků závisí na použité surovině a technologickém postupu. Objem výpalků se pohybuje v rozmezí 15 – 25 m3/m3 etanolu. Při výše uvedené roční produkci bioethanolu v České republice bude celkový objem výpalků 5 milionů m3 ročně s koncentrací CHSKCr 50–60 g/l, což představuje znečištění ekvivalentní 5 milionům obyvatel. Navíc se zdá, že uspokojivé, jednoduché a ekonomicky výhodné řešení likvidace nebo využití výpalků není v současné době k dispozici. Výpalky můžeme považovat buď za odpad, nebo za surovinu, avšak v každém případě však je nutné jejich další zpracování.

Užití anaerobní technologie zpracování lihovarských výpalků je zvažováno investory velkých průmyslových lihovarů s produkční kapacitou 100–400 tisíc hl. kvasného lihu ročně, jejichž výstavba byla v České republice zahájena v loňském roce. Zkušeností s bioplynováním lihovarských výpalků je však velmi málo, a proto je nutno ocenit snahu o předstihové řešení tohoto problému v lihovaru v Blanici u Mladé Vožice. LIHO-Blanice je významným zpracovatelem nestandardních sacharidických surovin z místní zemědělské produkce v regionu s možností výroby až 50.000 hl. kvasného lihu za rok pro palivové účely. V roce 2004 byl lihovar zapojen do programu LEADER ČR v souboru projektů MAS Krajina srdce, která místní iniciativy zaměřuje na vyšší využívání obnovitelných energetických zdrojů, zlepšování kvality života a vytváření pracovních příležitostí na venkově. Významnou dílčí aktivitou souboru projektů MAS Krajina srdce je zpracování lihovarských výpalků methanizací v anaerobním reaktoru a vyrobeným bioplynem snížit spotřebu zemního plynu v technologickém procesu lihovaru. V rámci projektu byl uveden do provozu zkušební anaerobní reaktor, který by měl výhledově přispět k řešení současných problémů spojených s likvidací výpalků vyvážením na pole. Experimentální provoz byl spuštěn v roce 2004, je pravidelně vyhodnocován a účinnost odstranění CHSKCr se pohybovala mezi 80 - 85 %.

V rámci místních iniciativ je rozpracován záměr na provozování školícího pracoviště pro vzdělávání v oboru obnovitelných energetických zdrojů, které bude napojeno na programy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova /EAFRD/. Prosazování rozvoje místního venkovského regionu a hledání nových aktivit v diversifikaci zemědělství vychází z tvořivého úsilí místních podnikatelských subjektů a jejich zájmu o technologické inovace v této části Jihočeského kraje.

V Blanici dne 5. 4. 2006
Ing. Jiří Holas, CSc.

Tweet