Zprávy z tisku

Vysoké Mýto začalo vyrábět energii z odpadů

Vysoké Mýto dnes otevřelo fermentační stanici, která bude zpracovávat a energeticky využívat odpady z města a okolí. Na zařízení za 71 milionů korun přispěla 50 miliony Evropská unie, 15 milionů přidaly stát a Pardubický kraj, zbytek zaplatila radnice. Vložené peníze by se postupně měly alespoň zčásti vrátit, řekl ČTK starosta Martin Krejza.

 
 

Vysoké Mýto dnes otevřelo fermentační stanici, která bude zpracovávat a energeticky využívat odpady z města a okolí. Na zařízení za 71 milionů korun přispěla 50 miliony Evropská unie, 15 milionů přidaly stát a Pardubický kraj, zbytek zaplatila radnice. Vložené peníze by se postupně měly alespoň zčásti vrátit, řekl ČTK starosta Martin Krejza.

"Naším prvním cílem je, abychom provoz nemuseli dotovat. Doufám, že časem bude produkovat i mírný zisk, který umoří vklad města," uvedl Krejza.

Fermentační stanice je umístěna za Vysokým Mýtem v místní části Šnakov v sousedství čistírny odpadních vod. Zpracovává odpady z domácností i městské zeleně, jatek, potravinářských firem, zemědělských družstev, kuchyní, restaurací a jídelen, stejně jako čistírenské kaly. Ze vzniklého bioplynu vyrábí kogenerační jednotka elektrický proud, který město prodává do veřejné sítě. Produkované teplo slouží kromě ohřevu reaktoru stanice i k vytápění vodárenské čistírny. Instalovaný elektrický výkon je 320 kilowattů. "Při hodnocení ekonomiky projektu je nutné brát v úvahu i skutečnost, že se ušetří za skládkování odpadu," řekl starosta.

Dotaci EU využila radnice také na zavedení systému třídění a sběru biologického odpadu ve městě. Každá domácnost je vybavena nádobou na bioodpad, který budou obyvatelé rodinných domků vysypávat do zvláštních plastových nádob, lidé ze sídlišť do speciálních kontejnerů. Systém město odzkoušelo v několika vybraných lokalitách, podle Krejzy funguje bez větších problémů.

Výstavbu obdobných bioplynových stanic plánují v Pardubickém kraji také některé zemědělské podniky, pro něž je tento způsob likvidace odpadů z agrární výroby výhodnější. Minulý rok požádaly o vyjádření k výstavbě obdobných zařízení zemědělské firmy z Litomyšle a Dolního Újezda na Svitavsku, Ostřetína na Pardubicku a Liboměřic na Chrudimsku. Záměr energetického fermentačního zařízení zpracovává i městečko Proseč na Chrudimsku.

Už od podzimu 2004 je v provozu bioplynová stanice zemědělské společnosti Bocus Letohrad. Spaluje plyn vznikající z odpadů z jatek, z výkalů hospodářských zvířat a ze zbytků úrody na poli.

Datum: 19.09.2008 11:14
Zdroj: Zpráva ČTK

 


Datum uveřejnění: 20.9.08
Poslední změna: 20.9.2008
Počet shlédnutí: 285