Zprávy z tisku
Vysoké Mýto prodává prodělečnou bioplynovou stanici
Vysoké Mýto prodává ve veřejné obchodní soutěži bioplynovou stanici, kterou vybudovalo s pomocí dotací v roce 2008. Zařízení prodělávalo, nemělo dostatek vstupních surovin a na jeho provoz bylo nutné ročně doplácet téměř dva miliony korun. Proto nechalo město vloni v září stanici odstavit, řekl ČTK starosta Miloslav Soušek.
Vysoké Mýto prodává ve veřejné obchodní soutěži bioplynovou stanici, kterou vybudovalo s pomocí dotací v roce 2008. Zařízení prodělávalo, nemělo dostatek vstupních surovin a na jeho provoz bylo nutné ročně doplácet téměř dva miliony korun. Proto nechalo město vloni v září stanici odstavit, řekl ČTK starosta Miloslav Soušek.
"Město neprodukuje takové množství bioodpadu, aby mělo smysl stavět bioplynové stanice. Tento program byl od začátku naprosto nesmyslný a svědčí to o tom, že dotační peníze mohou být velkou pastí. Město nemá takové množství vhodného odpadu, který by bylo možné přeměnit v energii," uvedl Soušek. Podle něj se bioplynová stanice vyplatí zemědělcům, kteří v ní uplatní plodiny či zbytky ze zemědělské výroby. Zbytky po fermentaci pak uplatní na polích jako hnojivo. Dalším možným provozovatelem by mohly být zpracovatelské podniky v potravinářství nebo firmy na svoz bioodpadu. Město ale muselo část vstupních surovin nakupovat a pak ještě platit za likvidaci výsledného digestátu.
Bioplynová stanice stojí v místní části Šnakov u čistírny odpadních vod. Zpracovávala odpady z domácností i městské zeleně, kuchyní, restaurací a jídelen, stejně jako čistírenské kaly. Vyráběla elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě. Vyprodukované teplo ohřívalo reaktor a spotřebovávala je i vodárenská čistírna. Instalovaný elektrický výkon je 320 kilowattů. Na stavbu za 71 milionů korun radnice získala 49 milionů z evropských fondů a přibližně 15 milionů od státu a Pardubického kraje. Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu loňského roku ukončila.
"V současné době je nabídnuta k prodeji. Záleží na tom, kdo a s jakou nabídkou přijde. Zájemci se už ptají, zatím ale spíše zjišťují situaci a nabízejí nízké ceny," uvedl starosta.
Minimální požadovanou sumu radnice nestanovila. Podle Souška se dnes reálná hodnota stanice pohybuje mezi 15 a 20 miliony korun. "Čekáme na rozumnou nabídku. Nechceme na tom zbohatnout, ale byli bychom rádi, aby se nám vrátily náklady," řekl starosta.
Zdroj: zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 16.3.14
Poslední změna: 16.3.2014
Počet shlédnutí: 261
Vysoké Mýto prodává prodělečnou bioplynovou stanici
Vysoké Mýto prodává ve veřejné obchodní soutěži bioplynovou stanici, kterou vybudovalo s pomocí dotací v roce 2008. Zařízení prodělávalo, nemělo dostatek vstupních surovin a na jeho provoz bylo nutné ročně doplácet téměř dva miliony korun. Proto nechalo město vloni v září stanici odstavit, řekl ČTK starosta Miloslav Soušek.
Vysoké Mýto prodává ve veřejné obchodní soutěži bioplynovou stanici, kterou vybudovalo s pomocí dotací v roce 2008. Zařízení prodělávalo, nemělo dostatek vstupních surovin a na jeho provoz bylo nutné ročně doplácet téměř dva miliony korun. Proto nechalo město vloni v září stanici odstavit, řekl ČTK starosta Miloslav Soušek.
"Město neprodukuje takové množství bioodpadu, aby mělo smysl stavět bioplynové stanice. Tento program byl od začátku naprosto nesmyslný a svědčí to o tom, že dotační peníze mohou být velkou pastí. Město nemá takové množství vhodného odpadu, který by bylo možné přeměnit v energii," uvedl Soušek. Podle něj se bioplynová stanice vyplatí zemědělcům, kteří v ní uplatní plodiny či zbytky ze zemědělské výroby. Zbytky po fermentaci pak uplatní na polích jako hnojivo. Dalším možným provozovatelem by mohly být zpracovatelské podniky v potravinářství nebo firmy na svoz bioodpadu. Město ale muselo část vstupních surovin nakupovat a pak ještě platit za likvidaci výsledného digestátu.
Bioplynová stanice stojí v místní části Šnakov u čistírny odpadních vod. Zpracovávala odpady z domácností i městské zeleně, kuchyní, restaurací a jídelen, stejně jako čistírenské kaly. Vyráběla elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě. Vyprodukované teplo ohřívalo reaktor a spotřebovávala je i vodárenská čistírna. Instalovaný elektrický výkon je 320 kilowattů. Na stavbu za 71 milionů korun radnice získala 49 milionů z evropských fondů a přibližně 15 milionů od státu a Pardubického kraje. Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu loňského roku ukončila.
"V současné době je nabídnuta k prodeji. Záleží na tom, kdo a s jakou nabídkou přijde. Zájemci se už ptají, zatím ale spíše zjišťují situaci a nabízejí nízké ceny," uvedl starosta.
Minimální požadovanou sumu radnice nestanovila. Podle Souška se dnes reálná hodnota stanice pohybuje mezi 15 a 20 miliony korun. "Čekáme na rozumnou nabídku. Nechceme na tom zbohatnout, ale byli bychom rádi, aby se nám vrátily náklady," řekl starosta.
Zdroj: zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 16.3.14
Poslední změna: 16.3.2014
Počet shlédnutí: 261