Zprávy z tisku
V ČR je 110 bioplynových stanic, do 3 let jich může být přes 300
V Česku v současnosti funguje již 110 zemědělských bioplynových stanic, které zpracovávají plodiny a živočišné zbytky a z bioplynu vyrábějí elektrickou energii a teplo. Do roku 2013 by jejich počet mohl vzrůst téměř trojnásobně na 310, vyplývá z údajů, které ČTK poskytla Agrární komora. Ročně by tyto stanice v roce 2013 spotřebovaly plodiny ze 77.500 hektarů půdy.
V Česku v současnosti funguje již 110 zemědělských bioplynových stanic, které zpracovávají plodiny a živočišné zbytky a z bioplynu vyrábějí elektrickou energii a teplo. Do roku 2013 by jejich počet mohl vzrůst téměř trojnásobně na 310, vyplývá z údajů, které ČTK poskytla Agrární komora. Ročně by tyto stanice v roce 2013 spotřebovaly plodiny ze 77.500 hektarů půdy.
Komora odhaduje, že plodiny, které neslouží k výrobě potravin ani krmiv pro zvířata, v současné době zabírají 680.000 hektarů půdy, tedy zhruba devětkrát více, než by měla dosáhnout plocha využití pro bioplynové stanice za tři roky. V Česku stále klesají stavy hospodářských zvířat, tím vzniká problém s využitím části orné půdy, na níž se pěstovaly krmné plodiny, jejichž potřeba se snižuje. Řadě zemědělců příjmy za energie pomáhají přežít propad cen u mléka, obilí a další produkce.
Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby bioplynové stanice dávají na rozdíl od slunečních a větrných elektráren stabilní výkon po celý rok. Jejich většímu rozšíření pomůže, pokud se vytvoří podmínky pro napojení bioplynu na plynovod i to, jestli se podaří prosadit podporu nejen pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je tomu nyní, ale také tepla.
Hlavní náplní pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně.
Náklady na vybudování bioplynové stanice činí zhruba 40 až 50 milionů korun, farmáři na ně mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova, který má na starosti ministerstvo zemědělství a programů ministerstev životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. Dotace mohou dosáhnout zhruba 40 procent ceny na vybudování stanice, doba návratnosti investice je 10 až 12 let.
Největší rozvoj bioplynových stanic nastává v posledních třech letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let 20. století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například právě kukuřice smíchané s kejdou a hnojem.
Biomasa by měla být klíčovým zdrojem pro dosažení českého závazku vůči EU vyrábět v roce 2020 13 procent energie z obnovitelných zdrojů, uvedlo již dříve České sdružení pro biomasu CZ Biom. V současnosti vyrábí ČR z obnovitelných zdrojů asi 6,5 procenta energie.
Zhruba sedm z deseti zájemců o stavbu bioplynové stanice nedostane v současnosti podle CZ Biom připojení do elektrické sítě, podle kterého stojí za stále se zhoršující situací velký počet žádostí o připojení slunečních elektráren. Sdružení proto nedávno adresovalo otevřený dopis s touto informací vládě, parlamentu, Senátu a předsedům ODS a ČSSD.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 15.3.10
Poslední změna: 15.3.2010
Počet shlédnutí: 354
V ČR je 110 bioplynových stanic, do 3 let jich může být přes 300
V Česku v současnosti funguje již 110 zemědělských bioplynových stanic, které zpracovávají plodiny a živočišné zbytky a z bioplynu vyrábějí elektrickou energii a teplo. Do roku 2013 by jejich počet mohl vzrůst téměř trojnásobně na 310, vyplývá z údajů, které ČTK poskytla Agrární komora. Ročně by tyto stanice v roce 2013 spotřebovaly plodiny ze 77.500 hektarů půdy.
V Česku v současnosti funguje již 110 zemědělských bioplynových stanic, které zpracovávají plodiny a živočišné zbytky a z bioplynu vyrábějí elektrickou energii a teplo. Do roku 2013 by jejich počet mohl vzrůst téměř trojnásobně na 310, vyplývá z údajů, které ČTK poskytla Agrární komora. Ročně by tyto stanice v roce 2013 spotřebovaly plodiny ze 77.500 hektarů půdy.
Komora odhaduje, že plodiny, které neslouží k výrobě potravin ani krmiv pro zvířata, v současné době zabírají 680.000 hektarů půdy, tedy zhruba devětkrát více, než by měla dosáhnout plocha využití pro bioplynové stanice za tři roky. V Česku stále klesají stavy hospodářských zvířat, tím vzniká problém s využitím části orné půdy, na níž se pěstovaly krmné plodiny, jejichž potřeba se snižuje. Řadě zemědělců příjmy za energie pomáhají přežít propad cen u mléka, obilí a další produkce.
Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby bioplynové stanice dávají na rozdíl od slunečních a větrných elektráren stabilní výkon po celý rok. Jejich většímu rozšíření pomůže, pokud se vytvoří podmínky pro napojení bioplynu na plynovod i to, jestli se podaří prosadit podporu nejen pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je tomu nyní, ale také tepla.
Hlavní náplní pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně.
Náklady na vybudování bioplynové stanice činí zhruba 40 až 50 milionů korun, farmáři na ně mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova, který má na starosti ministerstvo zemědělství a programů ministerstev životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. Dotace mohou dosáhnout zhruba 40 procent ceny na vybudování stanice, doba návratnosti investice je 10 až 12 let.
Největší rozvoj bioplynových stanic nastává v posledních třech letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let 20. století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například právě kukuřice smíchané s kejdou a hnojem.
Biomasa by měla být klíčovým zdrojem pro dosažení českého závazku vůči EU vyrábět v roce 2020 13 procent energie z obnovitelných zdrojů, uvedlo již dříve České sdružení pro biomasu CZ Biom. V současnosti vyrábí ČR z obnovitelných zdrojů asi 6,5 procenta energie.
Zhruba sedm z deseti zájemců o stavbu bioplynové stanice nedostane v současnosti podle CZ Biom připojení do elektrické sítě, podle kterého stojí za stále se zhoršující situací velký počet žádostí o připojení slunečních elektráren. Sdružení proto nedávno adresovalo otevřený dopis s touto informací vládě, parlamentu, Senátu a předsedům ODS a ČSSD.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 15.3.10
Poslední změna: 15.3.2010
Počet shlédnutí: 354