Zprávy z tisku
Tomáš Chalupa: ... výtky chápu, ale průmysl poplatky zvládne
Pro šéfa resortu životního prostředí Tomáše Chalupu je debata kolem zákona o ovzduší největším politickým střetem jeho ministerské kariéry. Způsob, jakým sněmovna smetla návrh na zvýšení poplatků, však za osudovou prohru nepovažuje. "Pro mne je klíčové, že sněmovnou prošel celý ten zákon. A ten není jen o poplatcích," říká ministr.
HN: Přesto - jak hodnotíte podobu zákona, v níž opustil sněmovnu?
Poplatky jsou důležitou, ale jen jedinou složkou zákona o ovzduší. Z
jeho změn ve sněmovně nadšený nejsem, ale jsem rád, že tam zůstaly
poplatky za emise
prachu, protože prach je u nás největší problém. Uvidíme, jak to
dopadne v Senátu, tam je snaha v nějaké podobě poplatky do zákona
vrátit. Ale problém není v tom, kolik je to peněz. Jde tu o princip,
který říká: za emise se platí a je na jejich snížení tlak. Proto chceme
růst poplatků. Všichni, kteří říkají, že to je likvidační zatížení pro
průmysl, vědí, že to není pravda. Že částky za poplatky fatální nejsou.
HN: Nejsou ani malé. Podle vašeho návrhu by se poplatky zvýšily
sedminásobně. Například ČEZ na nich odvádí 100 milionů ročně.
Sedminásobek by už byl v jeho bilanci znát.
On by poplatek každé firmě nestoupl sedminásobně. Budou platit jiné
emisní limity, bude platit povinnost využívat nejlepší možné
technologie. Když nepočítáme poplatky v jednotkových, ale v objemových
částkách, tak by ve skutečnosti stoupat neměly. Naopak by v celkovém
objemu měly klesat.
HN: Firmy si stěžují, že se jim i bez poplatků v příštích letech
nahromadí příliš mnoho nových povinností na snížení emisí. Vadí jim
celková zátěž. Berete tyto argumenty?
Vždycky to bude s něčím kumulovat. Rozumím, že jsme v době, kdy
ekonomická situace není jednoduchá, na druhou stranu poplatky jsou
tradiční součást českého environmentálního práva, máme je už dvacet let.
A to, že máme problém z hlediska ovzduší, konkrétně především prachu,
je realita. Nemůžeme se tvářit, že problém neexistuje. Je pravda, že se v
kvalitě ovzduší v mnoha ohledech dosáhlo zlepšení, což taky mimochodem
znamená, že ještě před několika lety se na poplatcích vybíralo mnohem
víc než teď. I tak myslím, že by v zákoně princip poplatků zůstat měl,
jako motivace ke snižování emisí. Ale mohli bychom se bavit o tom,
jestli je ta motivace dostatečná.
HN: Máte představu, jak motivaci firem ke snížení emisí dál posílit?
Debata nad motivací je část A, část B je trajektorie růstu poplatků. Nebavím se o jejich poklesu.
HN: Podle posledních zpráv ze Senátu to vypadá, že zákon projde v
kompromisní podobě. Poplatky za emise prachu do roku 2016 zůstanou, pak
se zvednou. Poplatky za emise síry a dusíku budou klesat, ale zůstanou
zachovány. Je to dobré řešení?
Neumím odhadnout, jak to v Senátu dopadne, situace se pořád mění. Ale k poklesu poplatků by docházet nemělo.
HN: Překvapila vás razance, s níž se průmysl proti vládnímu návrhu zákona postavil?
Ne.
HN: Nepřekvapilo vás to, protože šel zákon proti zájmům tak vlivných
firem, jako je ČEZ? A bohatých skupin, zběhlých v politickém lobbingu?
Nepřekvapuje mne to proto, protože vnímám, že v jednom čase přijde
celá řada opatření - nejde jen o poplatky, ale také o emisní povolenky, o
zpřísněné limity... To vše v součtu vyvolává tak ostrou debatu. Ale
nemyslím, že výše poplatků je pro český průmysl likvidační, tak špatně
na tom není. Vím, že ta přísnější opatření dopadají víc na sektor
středních a menších firem než na podniky typu ČEZ. Proto jsme také
navrhli zvýšení minimální částky, která se na poplatcích platí. A určitě
povedeme další debaty, aby se dopady vyhnuly malým firmám, jejichž
podíl na znečištění ovzduší není velký.
HN: Senátoři navrhují, aby polovina výtěžku z poplatků šla do
rozpočtu krajů, kde se vybírají. Bylo by to na úkor Státního fondu
životního prostředí. Souhlasíte s tím?
My jsme navrhli, aby 25 procent z poplatků šlo krajům, 65 procent
Státnímu fondu životního prostředí a 10 procent Českému
hydrometeorologickému ústavu, který emise monitoruje. To nám přijde
dobré.
Vím, že se často oprávněně kritizuje, že se v minulosti z peněz z
poplatků kupovaly věci, které s ovzduším nemají nic společného, třeba
průzkumy nějakých občanských sdružení na Šumavě. Ale to není politika
tohoto ministerstva a ani v minulosti to nebyl dominantní účel. Myslím,
že rozumný ministr ty peníze bude vracet do věcí s ovzduším spojených.
Například na dotace na výměnu kotlů v lokálních topeništích.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 16.3.12
Poslední změna: 16.3.2012
Počet shlédnutí: 199
Tomáš Chalupa: ... výtky chápu, ale průmysl poplatky zvládne
Pro šéfa resortu životního prostředí Tomáše Chalupu je debata kolem zákona o ovzduší největším politickým střetem jeho ministerské kariéry. Způsob, jakým sněmovna smetla návrh na zvýšení poplatků, však za osudovou prohru nepovažuje. "Pro mne je klíčové, že sněmovnou prošel celý ten zákon. A ten není jen o poplatcích," říká ministr.
HN: Přesto - jak hodnotíte podobu zákona, v níž opustil sněmovnu? Poplatky jsou důležitou, ale jen jedinou složkou zákona o ovzduší. Z
jeho změn ve sněmovně nadšený nejsem, ale jsem rád, že tam zůstaly
poplatky za emise
prachu, protože prach je u nás největší problém. Uvidíme, jak to
dopadne v Senátu, tam je snaha v nějaké podobě poplatky do zákona
vrátit. Ale problém není v tom, kolik je to peněz. Jde tu o princip,
který říká: za emise se platí a je na jejich snížení tlak. Proto chceme
růst poplatků. Všichni, kteří říkají, že to je likvidační zatížení pro
průmysl, vědí, že to není pravda. Že částky za poplatky fatální nejsou. HN: Nejsou ani malé. Podle vašeho návrhu by se poplatky zvýšily
sedminásobně. Například ČEZ na nich odvádí 100 milionů ročně.
Sedminásobek by už byl v jeho bilanci znát. On by poplatek každé firmě nestoupl sedminásobně. Budou platit jiné
emisní limity, bude platit povinnost využívat nejlepší možné
technologie. Když nepočítáme poplatky v jednotkových, ale v objemových
částkách, tak by ve skutečnosti stoupat neměly. Naopak by v celkovém
objemu měly klesat. HN: Firmy si stěžují, že se jim i bez poplatků v příštích letech
nahromadí příliš mnoho nových povinností na snížení emisí. Vadí jim
celková zátěž. Berete tyto argumenty? Vždycky to bude s něčím kumulovat. Rozumím, že jsme v době, kdy
ekonomická situace není jednoduchá, na druhou stranu poplatky jsou
tradiční součást českého environmentálního práva, máme je už dvacet let.
A to, že máme problém z hlediska ovzduší, konkrétně především prachu,
je realita. Nemůžeme se tvářit, že problém neexistuje. Je pravda, že se v
kvalitě ovzduší v mnoha ohledech dosáhlo zlepšení, což taky mimochodem
znamená, že ještě před několika lety se na poplatcích vybíralo mnohem
víc než teď. I tak myslím, že by v zákoně princip poplatků zůstat měl,
jako motivace ke snižování emisí. Ale mohli bychom se bavit o tom,
jestli je ta motivace dostatečná. HN: Máte představu, jak motivaci firem ke snížení emisí dál posílit? Debata nad motivací je část A, část B je trajektorie růstu poplatků. Nebavím se o jejich poklesu. HN: Podle posledních zpráv ze Senátu to vypadá, že zákon projde v
kompromisní podobě. Poplatky za emise prachu do roku 2016 zůstanou, pak
se zvednou. Poplatky za emise síry a dusíku budou klesat, ale zůstanou
zachovány. Je to dobré řešení? Neumím odhadnout, jak to v Senátu dopadne, situace se pořád mění. Ale k poklesu poplatků by docházet nemělo. HN: Překvapila vás razance, s níž se průmysl proti vládnímu návrhu zákona postavil? Ne. HN: Nepřekvapilo vás to, protože šel zákon proti zájmům tak vlivných
firem, jako je ČEZ? A bohatých skupin, zběhlých v politickém lobbingu? Nepřekvapuje mne to proto, protože vnímám, že v jednom čase přijde
celá řada opatření - nejde jen o poplatky, ale také o emisní povolenky, o
zpřísněné limity... To vše v součtu vyvolává tak ostrou debatu. Ale
nemyslím, že výše poplatků je pro český průmysl likvidační, tak špatně
na tom není. Vím, že ta přísnější opatření dopadají víc na sektor
středních a menších firem než na podniky typu ČEZ. Proto jsme také
navrhli zvýšení minimální částky, která se na poplatcích platí. A určitě
povedeme další debaty, aby se dopady vyhnuly malým firmám, jejichž
podíl na znečištění ovzduší není velký. HN: Senátoři navrhují, aby polovina výtěžku z poplatků šla do
rozpočtu krajů, kde se vybírají. Bylo by to na úkor Státního fondu
životního prostředí. Souhlasíte s tím? My jsme navrhli, aby 25 procent z poplatků šlo krajům, 65 procent
Státnímu fondu životního prostředí a 10 procent Českému
hydrometeorologickému ústavu, který emise monitoruje. To nám přijde
dobré. Vím, že se často oprávněně kritizuje, že se v minulosti z peněz z
poplatků kupovaly věci, které s ovzduším nemají nic společného, třeba
průzkumy nějakých občanských sdružení na Šumavě. Ale to není politika
tohoto ministerstva a ani v minulosti to nebyl dominantní účel. Myslím,
že rozumný ministr ty peníze bude vracet do věcí s ovzduším spojených.
Například na dotace na výměnu kotlů v lokálních topeništích. AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 16.3.12
Poslední změna: 16.3.2012
Počet shlédnutí: 199