Zprávy z tisku
Stát nebude dotovat biometan tak jako solární elektřinu. Může to být jeho konec
V Česku by od příštího roku mohly začít vznikat zcela nové zdroje na výrobu zemního plynu - biometanu...
S podporou biometanových stanic počítá nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Ten prošel schvalováním v parlamentu a čeká jen na podpis prezidenta.
Biometan mají podle zmiňovaného zákona vykupovat plynárenské
společnosti za zvýhodněnou cenu, určovanou Energetickým regulačním
úřadem (ERÚ). Podobně jako distributoři elektřiny vykupují produkci
solárních či větrných elektráren.
Je ale také docela možné, že v Česku nevznikne biometanová stanice
ani jediná. Bez dotací se totiž zatím nevyplácejí. A od ERÚ je nakonec
asi nedostanou. "Chci stanovit podporu na jedinou korunu za
megawatthodinu," říká šéfka ERÚ Alena Vitásková.
Ta tvrdí, že bude-li se biometan podporovat, hrozí stejně jako v
případě přestřelených podpor solárních elektráren investiční bublina,
která vysaje od spotřebitelů a státu na podporách miliardy korun. Kolem
biometanu a podpory pro něj se strhla v minulých týdnech hádka, jaká tu
už dlouho nebyla.
Tisíce, anebo nic
Poslanecká sněmovna prosadila do nového zákona jako maximální výši
podpory biometanu čtyři tisíce korun na megawatthodinu. "Je to míněno
jako strop, konkrétní podpora je na ERÚ. Ale čtyři tisíce je nesmyslně
vysoko," říká Jan Matějka z České bioplynové asociace. "Kdyby takový
zákon prošel, může kdykoliv nějaký přílepek dalšího zákona udělat ze
stropu pevnou sumu. Biometan by nás pak stál miliardy ročně, podobně
jako solární boom," varuje Vitásková.
Senát korigoval "nesmyslně vysoký" strop podpory biometanu na 1700
korun. "Je to teď na hranici ekonomické návratnosti," říká Matějka. V
této podobě leží norma
na prezidentském stole. Spory ale nekončí. Šéfka ERÚ Vitásková dál
varuje před zelenou katastrofou, podobnou soláru. A obracejí i poslanci.
"Být na mně, nechal bych bioplyn i biometan úplně bez podpory. Podpory
jen zdražují energie a podvazují konkurenceschopnost," říká Milan Urban,
šéf hospodářského výboru sněmovny (ČSSD). Přesně ten Urban, který
čtyřtisícovou podporu pro biometan do zákona navrhl.
Kdo s podporou přišel?
Původní vládní návrh zákona o obnovitelných zdrojích s dotací
biometanu vůbec nepočítal. Nápad se zrodil v hospodářském výboru
sněmovny. "Vyšlo to z odborného semináře, který jsme tu pořádali. Kdo s
tím přišel, to se nepamatuju," říká Urban. Ještě větší záhada je, jak
došli poslanci k "nesmyslně vysoké", čtyřtisícové hranici.
"Částku navrhlo ministerstvo průmyslu," tvrdí Urban. "Není to pravda.
Čtyři tisíce navrhl hospodářský výbor," oponuje Pavel Gebauer z
ministerstva. I on souhlasí s tím, že čtyřtisícová podpora by byla
nadsazená. Jak se tedy čtyřtisícový strašák vlastně zrodil? Protlačili
ho lobbisté, placení potenciálními investory do bioplynu?
Všechno tomu nasvědčuje. Potíž je, že o takových investorech u nás
nikdo neví. O investicích do biometanu zatím podle Jana Matějky v Česku
uvažuje jen několik farmářů, kteří chtějí postavit bioplynovou stanici,
ale nedaří se jim sehnat souhlas příslušného distributora elektřiny s
připojením do elektrorozvodné sítě. Řešením by pro ně byla výroba a
prodej plynu.
Mezi většími energetickými skupinami je jediná, která o biometanu
uvažovala - E.ON. Té by ale nový zákon těžko stál za nákladný lobbing.
Jde pro ni totiž o okrajovou aktivitu. V Německu má E.ON pět stanic, u
nás zvažoval jediný projekt. "Teď se kloníme k názoru, že není vzhledem k
legislativním požadavkům ekonomicky reálný," říká mluvčí E.ON Vladimír
Vácha. Podporu biometanu odmítá i Agrární komora, jejíž prezident Jan
Veleba šéfce ERÚ Vitáskové v jejím tažení proti biometanu pomáhá. Stát
by měl podle něj podporovat bioplynky, jež produkují elektřinu a teplo,
nikoliv výrobu zemního plynu.
"Vysokou podporu mohla tlačit skupina lidí, kteří si namastili kapsu
na solárním boomu. Pár takových se u nás bylo na biometan vyptávat,"
říká Matějka. Je to velmi pravděpodobná varianta.
Nová zelená bublina? Těžko
Díky přestřelené podpoře vyrostly v Česku tisíce solárních
elektráren, jejichž kapacita převyšuje kapacitu jaderného Temelína a
ročně spolykají přes 20 miliard korun dotací. "U biometanu hrozí stejný
malér. Dotace by mohly vystoupat až na 17 miliard korun," varuje
Vitásková i poté, co zákon upravil Senát. Obavy jsou to ale zřejmě
přehnané. Výše podpory zůstává podle nového zákona v rukou ERÚ.
Podnikání v biometanu nikdy nebude tak snadné jako v soláru. "Bioplynu a
biometanu musíte rozumět, provoz je náročný. Navíc je problém zajistit
vstupní surovinu - biomasu," vysvětluje Matějka.
Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu připomíná, že stát má dnes
kromě ERÚ i další nástroje, jak regulovat zelenou energetiku. Především
Národní alokační plán, který stanoví maximální podíly jednotlivých
zdrojů v energetickém mixu. Bioplynové stanice mají složitější
povolovací řízení - potřebují zvláštní autorizaci ministerstva průmyslu.
A pak je tu problém s nedostatkovou biomasou.
"Biometan je cesta, jak rozložit náklady na zelenou energetiku na
více spotřebitelů. Nezatěžuje cenu elektřiny, ale plynu a tepla," říká
Gebauer. Tady vidí řada lidí z oboru vysvětlení pro vášnivý odpor šéfky
ERÚ proti biometanu. Vitásková je daleko těsněji spjata s plynárenstvím
než s elektroenergetikou a může mít tendenci hájit zájmy plynárenské
skupiny RWE Transgas, kterou produkce dotovaného biometanu poškozuje.
Co tedy plyne z příběhu o biometanu? Hysterie je zbytečná. Daleko
větším rizikem než samotný biometan je totiž chaotický a nepochopitelný
způsob, jak se u nás o energetice rozhoduje.
Oč se vede spor
Bioplyn
Bioplyn je plyn produkovaný během tzv. anaerobní digesce organických
materiálů (hnití bez přístupu vzduchu). Skládá se zejména z metanu (CH4)
a oxidu uhličitého (CO2).
Bioplynové stanice se budují na farmách, kde se v nich likvidují
zbytky z živočišné i rostlinné výroby, či v čistírnách odpadních vod a
na skládkách. Z bioplynu se vyrábí elektřina a teplo.
Elektřinu vykupují distribuční společnosti za dotovanou cenu. Tu
stanovil Energetický regulační úřad pro zdroje, uvedené do provozu v
letošním roce, na 3500-4200 korun za MWh. Strop pro podporu bioplynu v
novém zákoně o obnovitelných zdrojích je 4500 Kč/MWh. Zvýhodněná cena se
vyplácí 20 let od uvedení zdroje do provozu.
Biometan
Bioplyn očištěný o příměsi - sirovodík, vodu a oxid uhličitý. Má
kvalitu zemního plynu. Lze ho buď vypouštět do plynovodů, nebo plnit do
lahví (například pro autodopravu). Účinnost
biometanové stanice je zhruba dvojnásobná oproti bioplynové.
Biometanové stanice u nás zatím nejsou. Nový zákon o obnovitelných
zdrojích pro ně zavádí podporu. Tu by investoři mohli získat od příštího
roku, pokud ERÚ stanoví pro biometan konkrétní výši zvýhodněné výkupní
ceny či zeleného bonusu.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 24.2.12
Poslední změna: 24.2.2012
Počet shlédnutí: 244
Stát nebude dotovat biometan tak jako solární elektřinu. Může to být jeho konec
V Česku by od příštího roku mohly začít vznikat zcela nové zdroje na výrobu zemního plynu - biometanu...
S podporou biometanových stanic počítá nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Ten prošel schvalováním v parlamentu a čeká jen na podpis prezidenta. Biometan mají podle zmiňovaného zákona vykupovat plynárenské
společnosti za zvýhodněnou cenu, určovanou Energetickým regulačním
úřadem (ERÚ). Podobně jako distributoři elektřiny vykupují produkci
solárních či větrných elektráren. Je ale také docela možné, že v Česku nevznikne biometanová stanice
ani jediná. Bez dotací se totiž zatím nevyplácejí. A od ERÚ je nakonec
asi nedostanou. "Chci stanovit podporu na jedinou korunu za
megawatthodinu," říká šéfka ERÚ Alena Vitásková. Ta tvrdí, že bude-li se biometan podporovat, hrozí stejně jako v
případě přestřelených podpor solárních elektráren investiční bublina,
která vysaje od spotřebitelů a státu na podporách miliardy korun. Kolem
biometanu a podpory pro něj se strhla v minulých týdnech hádka, jaká tu
už dlouho nebyla. Poslanecká sněmovna prosadila do nového zákona jako maximální výši
podpory biometanu čtyři tisíce korun na megawatthodinu. "Je to míněno
jako strop, konkrétní podpora je na ERÚ. Ale čtyři tisíce je nesmyslně
vysoko," říká Jan Matějka z České bioplynové asociace. "Kdyby takový
zákon prošel, může kdykoliv nějaký přílepek dalšího zákona udělat ze
stropu pevnou sumu. Biometan by nás pak stál miliardy ročně, podobně
jako solární boom," varuje Vitásková. Senát korigoval "nesmyslně vysoký" strop podpory biometanu na 1700
korun. "Je to teď na hranici ekonomické návratnosti," říká Matějka. V
této podobě leží norma
na prezidentském stole. Spory ale nekončí. Šéfka ERÚ Vitásková dál
varuje před zelenou katastrofou, podobnou soláru. A obracejí i poslanci.
"Být na mně, nechal bych bioplyn i biometan úplně bez podpory. Podpory
jen zdražují energie a podvazují konkurenceschopnost," říká Milan Urban,
šéf hospodářského výboru sněmovny (ČSSD). Přesně ten Urban, který
čtyřtisícovou podporu pro biometan do zákona navrhl. Původní vládní návrh zákona o obnovitelných zdrojích s dotací
biometanu vůbec nepočítal. Nápad se zrodil v hospodářském výboru
sněmovny. "Vyšlo to z odborného semináře, který jsme tu pořádali. Kdo s
tím přišel, to se nepamatuju," říká Urban. Ještě větší záhada je, jak
došli poslanci k "nesmyslně vysoké", čtyřtisícové hranici. "Částku navrhlo ministerstvo průmyslu," tvrdí Urban. "Není to pravda.
Čtyři tisíce navrhl hospodářský výbor," oponuje Pavel Gebauer z
ministerstva. I on souhlasí s tím, že čtyřtisícová podpora by byla
nadsazená. Jak se tedy čtyřtisícový strašák vlastně zrodil? Protlačili
ho lobbisté, placení potenciálními investory do bioplynu? Všechno tomu nasvědčuje. Potíž je, že o takových investorech u nás
nikdo neví. O investicích do biometanu zatím podle Jana Matějky v Česku
uvažuje jen několik farmářů, kteří chtějí postavit bioplynovou stanici,
ale nedaří se jim sehnat souhlas příslušného distributora elektřiny s
připojením do elektrorozvodné sítě. Řešením by pro ně byla výroba a
prodej plynu. Mezi většími energetickými skupinami je jediná, která o biometanu
uvažovala - E.ON. Té by ale nový zákon těžko stál za nákladný lobbing.
Jde pro ni totiž o okrajovou aktivitu. V Německu má E.ON pět stanic, u
nás zvažoval jediný projekt. "Teď se kloníme k názoru, že není vzhledem k
legislativním požadavkům ekonomicky reálný," říká mluvčí E.ON Vladimír
Vácha. Podporu biometanu odmítá i Agrární komora, jejíž prezident Jan
Veleba šéfce ERÚ Vitáskové v jejím tažení proti biometanu pomáhá. Stát
by měl podle něj podporovat bioplynky, jež produkují elektřinu a teplo,
nikoliv výrobu zemního plynu. "Vysokou podporu mohla tlačit skupina lidí, kteří si namastili kapsu
na solárním boomu. Pár takových se u nás bylo na biometan vyptávat,"
říká Matějka. Je to velmi pravděpodobná varianta. Díky přestřelené podpoře vyrostly v Česku tisíce solárních
elektráren, jejichž kapacita převyšuje kapacitu jaderného Temelína a
ročně spolykají přes 20 miliard korun dotací. "U biometanu hrozí stejný
malér. Dotace by mohly vystoupat až na 17 miliard korun," varuje
Vitásková i poté, co zákon upravil Senát. Obavy jsou to ale zřejmě
přehnané. Výše podpory zůstává podle nového zákona v rukou ERÚ.
Podnikání v biometanu nikdy nebude tak snadné jako v soláru. "Bioplynu a
biometanu musíte rozumět, provoz je náročný. Navíc je problém zajistit
vstupní surovinu - biomasu," vysvětluje Matějka. Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu připomíná, že stát má dnes
kromě ERÚ i další nástroje, jak regulovat zelenou energetiku. Především
Národní alokační plán, který stanoví maximální podíly jednotlivých
zdrojů v energetickém mixu. Bioplynové stanice mají složitější
povolovací řízení - potřebují zvláštní autorizaci ministerstva průmyslu.
A pak je tu problém s nedostatkovou biomasou. "Biometan je cesta, jak rozložit náklady na zelenou energetiku na
více spotřebitelů. Nezatěžuje cenu elektřiny, ale plynu a tepla," říká
Gebauer. Tady vidí řada lidí z oboru vysvětlení pro vášnivý odpor šéfky
ERÚ proti biometanu. Vitásková je daleko těsněji spjata s plynárenstvím
než s elektroenergetikou a může mít tendenci hájit zájmy plynárenské
skupiny RWE Transgas, kterou produkce dotovaného biometanu poškozuje. Co tedy plyne z příběhu o biometanu? Hysterie je zbytečná. Daleko
větším rizikem než samotný biometan je totiž chaotický a nepochopitelný
způsob, jak se u nás o energetice rozhoduje. Bioplyn je plyn produkovaný během tzv. anaerobní digesce organických
materiálů (hnití bez přístupu vzduchu). Skládá se zejména z metanu (CH4)
a oxidu uhličitého (CO2). Bioplynové stanice se budují na farmách, kde se v nich likvidují
zbytky z živočišné i rostlinné výroby, či v čistírnách odpadních vod a
na skládkách. Z bioplynu se vyrábí elektřina a teplo. Elektřinu vykupují distribuční společnosti za dotovanou cenu. Tu
stanovil Energetický regulační úřad pro zdroje, uvedené do provozu v
letošním roce, na 3500-4200 korun za MWh. Strop pro podporu bioplynu v
novém zákoně o obnovitelných zdrojích je 4500 Kč/MWh. Zvýhodněná cena se
vyplácí 20 let od uvedení zdroje do provozu. Bioplyn očištěný o příměsi - sirovodík, vodu a oxid uhličitý. Má
kvalitu zemního plynu. Lze ho buď vypouštět do plynovodů, nebo plnit do
lahví (například pro autodopravu). Účinnost
biometanové stanice je zhruba dvojnásobná oproti bioplynové.
Biometanové stanice u nás zatím nejsou. Nový zákon o obnovitelných
zdrojích pro ně zavádí podporu. Tu by investoři mohli získat od příštího
roku, pokud ERÚ stanoví pro biometan konkrétní výši zvýhodněné výkupní
ceny či zeleného bonusu. AUTOR: Zuzana Kubátová
Zdroj: EnviWeb Tisíce, anebo nic
Kdo s podporou přišel?
Nová zelená bublina? Těžko
Oč se vede spor
Bioplyn
Biometan
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 24.2.12
Poslední změna: 24.2.2012
Počet shlédnutí: 244