Zprávy z tisku
Soběstačnost ČR u živočišných komodit klesá, u rostlinných roste
Soběstačnost České republiky v živočišných komoditách klesá, u rostlinných produktů naopak roste, uvedl dnes na Žofínském fóru k situaci v zemědělství a potravinářství ministr zemědělství Jakub Šebesta. Zatímco například u pšenice vzrostla soběstačnost státu v letech 2004 až 2008 oproti období 2001 až 2003 o třetinu, u vepřového masa se naopak o 16 procent propadla a ČR v něm již není soběstačná.
Soběstačnost České republiky v živočišných komoditách klesá, u rostlinných produktů naopak roste, uvedl dnes na Žofínském fóru k situaci v zemědělství a potravinářství ministr zemědělství Jakub Šebesta. Zatímco například u pšenice vzrostla soběstačnost státu v letech 2004 až 2008 oproti období 2001 až 2003 o třetinu, u vepřového masa se naopak o 16 procent propadla a ČR v něm již není soběstačná.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby s rostoucí světovou populací v následujících letech poroste důležitost potravinové soběstačnosti, která bude pro jednotlivé státy stejně důležitá jako vlastnictví vody a zdrojů energie.
"Skutečně postrádám smysl v tom dovážet jablka, hrušky, kořenovou zeleninu či cibuli a česnek z celého světa, a to i v době, kdy probíhá jejich sklizeň," poznamenal prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Řada odborníků přitom podle něj zastává názor, že člověk by měl konzumovat především potraviny pocházející z regionu, kde žije, navíc vyprodukované v době, která je pro ně charakteristická. Z tohoto důvodu Toman za zcela nesmyslný považuje dovoz biopotravin z druhého konce světa. Ekologické hledisko, které by mělo být pro biopotraviny nejdůležitější, tím ztrácí smysl, míní s tím, že budoucnost vidí v produkci regionálních potravin.
Saldo zahraničního obchodu ČR se zemědělskými produkty a potravinami je dlouhodobě záporné. V loňském roce dosáhl schodek 28 miliard korun. Potravináři i agrárníci trvale upozorňují na to, že v řadě případů jsou do země dovážené nekvalitní produkty. Tuzemské kontrolní orgány by proto měly více chránit domácí trh před takovými importy, řekl dnes Toman.
Pokles nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí znamená pro tuzemské zemědělství problém. "Nenazýval bych to soběstačnost, nazýval bych to ničením ceny," uvedl. Klesající stavy hospodářských zvířat způsobují přebytky rostlinných komodit, zejména obilí a přispívají k pádu jeho výkupních cen.
Zatímco před vstupem ČR do unie činila tuzemská výroba vepřového 411.000 tun, loni to bylo již jen 2009. Stavy prasat na konci loňského roku klesly pod dva miliony kusů. Méně zvířat bylo v zemi chováno naposledy v roce 1946.
Řešení problému nadbytečné rostlinné produkce by podle Veleby mělo pomoci využití části rostlinné produkce pro energetické účely, a to formou výroby elektřiny v bioplynových stanicích, výrobou tepla z biomasy a produkcí biopaliv pro dopravu.
Do konce roku by v zemi mělo být 160 bioplynových stanic. Podle představ Agrární komory by do roku 2020 měl jejich počet vzrůst na 1000, vyprodukovaly by 7,5 milionu MWh elektřiny a tepla. Ministerstvo průmyslu a obchodu však v rámci národního alokačního plánu v desetiletém horizontu uvažuje o vybudování pouze 360 bioplynových stanic s celkovým výkonem 2,7 milionu MWh, uvedl Veleba, podle nějž je to málo.
Oproti solárním a větrným elektrárnám, jejichž výkon je závislý na počasí, poskytují bioplynové stanice stabilní výkon po celý rok, argumentuje. Tisícovka bioplynek podle něj zužitkuje úrodu ze 300.000 hektarů orné půdy a vytvoří 15.000 pracovních míst. Využití odpadů je navíc přínosem z ekologického hlediska.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 15.4.10
Poslední změna: 15.4.2010
Počet shlédnutí: 243
Soběstačnost ČR u živočišných komodit klesá, u rostlinných roste
Soběstačnost České republiky v živočišných komoditách klesá, u rostlinných produktů naopak roste, uvedl dnes na Žofínském fóru k situaci v zemědělství a potravinářství ministr zemědělství Jakub Šebesta. Zatímco například u pšenice vzrostla soběstačnost státu v letech 2004 až 2008 oproti období 2001 až 2003 o třetinu, u vepřového masa se naopak o 16 procent propadla a ČR v něm již není soběstačná.
Soběstačnost České republiky v živočišných komoditách klesá, u rostlinných produktů naopak roste, uvedl dnes na Žofínském fóru k situaci v zemědělství a potravinářství ministr zemědělství Jakub Šebesta. Zatímco například u pšenice vzrostla soběstačnost státu v letech 2004 až 2008 oproti období 2001 až 2003 o třetinu, u vepřového masa se naopak o 16 procent propadla a ČR v něm již není soběstačná.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby s rostoucí světovou populací v následujících letech poroste důležitost potravinové soběstačnosti, která bude pro jednotlivé státy stejně důležitá jako vlastnictví vody a zdrojů energie.
"Skutečně postrádám smysl v tom dovážet jablka, hrušky, kořenovou zeleninu či cibuli a česnek z celého světa, a to i v době, kdy probíhá jejich sklizeň," poznamenal prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Řada odborníků přitom podle něj zastává názor, že člověk by měl konzumovat především potraviny pocházející z regionu, kde žije, navíc vyprodukované v době, která je pro ně charakteristická. Z tohoto důvodu Toman za zcela nesmyslný považuje dovoz biopotravin z druhého konce světa. Ekologické hledisko, které by mělo být pro biopotraviny nejdůležitější, tím ztrácí smysl, míní s tím, že budoucnost vidí v produkci regionálních potravin.
Saldo zahraničního obchodu ČR se zemědělskými produkty a potravinami je dlouhodobě záporné. V loňském roce dosáhl schodek 28 miliard korun. Potravináři i agrárníci trvale upozorňují na to, že v řadě případů jsou do země dovážené nekvalitní produkty. Tuzemské kontrolní orgány by proto měly více chránit domácí trh před takovými importy, řekl dnes Toman.
Pokles nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí znamená pro tuzemské zemědělství problém. "Nenazýval bych to soběstačnost, nazýval bych to ničením ceny," uvedl. Klesající stavy hospodářských zvířat způsobují přebytky rostlinných komodit, zejména obilí a přispívají k pádu jeho výkupních cen.
Zatímco před vstupem ČR do unie činila tuzemská výroba vepřového 411.000 tun, loni to bylo již jen 2009. Stavy prasat na konci loňského roku klesly pod dva miliony kusů. Méně zvířat bylo v zemi chováno naposledy v roce 1946.
Řešení problému nadbytečné rostlinné produkce by podle Veleby mělo pomoci využití části rostlinné produkce pro energetické účely, a to formou výroby elektřiny v bioplynových stanicích, výrobou tepla z biomasy a produkcí biopaliv pro dopravu.
Do konce roku by v zemi mělo být 160 bioplynových stanic. Podle představ Agrární komory by do roku 2020 měl jejich počet vzrůst na 1000, vyprodukovaly by 7,5 milionu MWh elektřiny a tepla. Ministerstvo průmyslu a obchodu však v rámci národního alokačního plánu v desetiletém horizontu uvažuje o vybudování pouze 360 bioplynových stanic s celkovým výkonem 2,7 milionu MWh, uvedl Veleba, podle nějž je to málo.
Oproti solárním a větrným elektrárnám, jejichž výkon je závislý na počasí, poskytují bioplynové stanice stabilní výkon po celý rok, argumentuje. Tisícovka bioplynek podle něj zužitkuje úrodu ze 300.000 hektarů orné půdy a vytvoří 15.000 pracovních míst. Využití odpadů je navíc přínosem z ekologického hlediska.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 15.4.10
Poslední změna: 15.4.2010
Počet shlédnutí: 243