Zprávy z tisku
Při pěstování čiroku je největším problémem chladno
Pěstování čiroku jako hlavní nebo druhé plodiny se vyplatí pouze v oblastech s vyššími sumami teplot. Zkušenosti z Německa uvádí následující článek.
Význam čiroku jako substrátu pro zařízení na výrobu bioplynu stále stoupá. Pěstováním jako druhé plodiny po sklizni celých rostlin obiloviny na siláž se získá další biomasa. Jako hlavní plodina může čirok, především čirok cukrový, ve vhodných polohách dosáhnout výnosů kukuřice nebo je dokonce předčit.
Obzvláště zajímavé je pěstování čiroku tam, kde suché periody v některých letech ohrožují jistotu výnosu kukuřice. Ve srovnání s kukuřicí nastupuje u čiroku stres z rostoucích teplot mnohem později. Kromě toho jsou listy čiroku tolerantní vůči horku – zatímco u kukuřice jsou při dlouhodobém horku a suchu škody nevratné, reagují listy čiroku pouze vadnutím a ztuhlostí způsobenou vysycháním. Po srážkách mohou listy opět zregenerovat.
Proti chladu však čirok není obzvlášť tolerantní. Pozdní mrazy na jaře nebo také nízké teploty během fáze klíčení a vzcházení omezují vývoj rostlin v těchto fázích a redukují hustotu porostu. Chladné léto a časné podzimní mrazy (jako např. v r. 2007) zkracují vegetační periodu. Vzhledem k nebezpečí pozdních jarních mrazů by se výsev čiroku ve vhodných polohách měl uskutečnit až po 15. květnu a v ostatních polohách ne dříve než koncem května. Ale i při výsevu čiroku jako druhé plodiny v červnu se může snížit polní vzcházivost, protože teplotní nároky této rostliny jsou velmi vysoké.
Nač je potřeba, kromě termínu výsevu a zajištění dobrých podmínek pro výsev, ještě dbát, aby bylo dosaženo vysoké polní vzcházivosti? Principiálně je možné zvýšit hustotu výsevku. Kromě vyšších nákladů na osivo se však musí počítat se silnějším rizikem poléhání. S vyšší hustotou výsevku sice vzroste výnos a obsah sušiny, avšak stébla jsou slabší a rostliny méně stabilní.
Čirok cukrový se doporučuje pěstovat pouze jako hlavní plodinu (místo kukuřice). Předpokladem jsou však vysoké sumy teplot (vhodné jsou např. vinařské oblasti). Zhruba 30 zrn.m-2 by mělo být seto do řádků s meziřádkovou vzdáleností jako u obilovin. Vhodnými odrůdami jsou např. ’Goliath’ nebo ’Sucrosorgo 506’. Výsev by se neměl uskutečnit před 15. květnem, aby se vyloučil vliv pozdních mrazů. Doporučená dávka dusíku činí 120–140 kg.ha-1. Vyšší dávky dusíku a vyšší hustota výsevku mohou zvýšit nebezpečí poléhání. Herbicidní ošetření by se mělo uskutečnit ve fázi 3. až 4. listu. Termín sklizně je vhodné zvolit co možná nejpozději. Pokud je příliš chladno, nedochází k nárůstu sušiny. Nebezpečí příliš vysokého obsahu sušiny v našich zeměpisných šířkách v současné době nehrozí. Obsah sušiny při sklizni by měl činit minimálně 25 %.
Jako druhá plodina by měla být pěstována pouze súdánská tráva. Existuje celá řada druhů, které se liší především morfologií (např. průměrem stébla), stabilitou a výnosovým potenciálem. Vhodné dříve dozrávající odrůdy jsou např. ’Lussi’, ’Bovital’ a ’SS F-049’. Odrůdy jako ’Piper’, ’Akklimat’ a ’Vercor’ sice zpravidla dosahují silážovatelného obsahu sušiny, výnosy jsou však nižší. Kromě toho jsou tyto odrůdy méně stabilní než ’Lussi’, ’Bovital’ a ’SS F-049’.
Hustota výsevku by měla rovněž činit 30 až 40 zrn.m-2. Také zde je vzhledem ke schopnosti odnožování dávána přednost výsevu do řádků. Zpracování půdy k druhé plodině by mělo být vždy bezorebné, pokud možno mělké. Hnojení 80 kg N.ha-1 je zpravidla postačující. Sklizeň druhé plodiny by měla proběhnout v druhé polovině října. Na stanovištích ve výšce nad 300 m se daří pěstování pouze ve výjimečných ročnících (např. 2006). V těchto oblastech se pěstování nedoporučuje.
Hledání ideálních odrůd ještě není u konce. Dvouleté odrůdové pokusy v Bingen v Německu ukázaly velké výnosové rozdíly mezi odrůdami, ročníky a pěstitelskými systémy (hlavní/druhá plodina). Při pěstování jako hlavní plodiny jsou většinou výnosy čiroku cukrového vyšší než výnosy súdánské trávy. Ve dvou velmi rozdílných letech 2007 a 2008 vykázaly některé odrůdy stabilní výnosy s dostatečně vysokým obsahem sušiny. Nejvyšší výnosy sušiny se pohybovaly kolem 30 t.ha-1. Výnos metanu dosahoval až 8 500 N.m3 na hektar.
Při pěstování čiroku jako druhé plodiny byly výnosy výrazně nižší. Maximálně bylo dosaženo výnosu sušiny 15 t.ha-1. Existuje podstatně menší počet odrůd schopných dosáhnout dostatečně vysokého obsahu sušiny. Minimálního požadavku spolehlivě dosáhla pouze dříve dozrávající súdánská tráva (např. odrůda ’Lussi’). Tato odrůda čiroku byla jako druhá plodina testována také na stanovišti v Hunsrücku ve výšce 365 m. Výnosy zde však byly velmi nízké.
Závěr. Pro úspěšné pěstování čiroku jako druhé plodiny je nutná dostatečná suma teplot a dobré zásobení vodou. Aby se zabránilo neproduktivnímu odparu vody z půdy, měl by být porost druhé plodiny založen pouze postupem redukovaného zpracování půdy.
DLG-Mitteilungen, Saatgut-Magazin, Winter/2008, s. 14–15
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 31.1.09
Poslední změna: 31.1.2009
Počet shlédnutí: 1336
Při pěstování čiroku je největším problémem chladno
Pěstování čiroku jako hlavní nebo druhé plodiny se vyplatí pouze v oblastech s vyššími sumami teplot. Zkušenosti z Německa uvádí následující článek.
Význam čiroku jako substrátu pro zařízení na výrobu bioplynu stále stoupá. Pěstováním jako druhé plodiny po sklizni celých rostlin obiloviny na siláž se získá další biomasa. Jako hlavní plodina může čirok, především čirok cukrový, ve vhodných polohách dosáhnout výnosů kukuřice nebo je dokonce předčit.
Obzvláště zajímavé je pěstování čiroku tam, kde suché periody v některých letech ohrožují jistotu výnosu kukuřice. Ve srovnání s kukuřicí nastupuje u čiroku stres z rostoucích teplot mnohem později. Kromě toho jsou listy čiroku tolerantní vůči horku – zatímco u kukuřice jsou při dlouhodobém horku a suchu škody nevratné, reagují listy čiroku pouze vadnutím a ztuhlostí způsobenou vysycháním. Po srážkách mohou listy opět zregenerovat.
Proti chladu však čirok není obzvlášť tolerantní. Pozdní mrazy na jaře nebo také nízké teploty během fáze klíčení a vzcházení omezují vývoj rostlin v těchto fázích a redukují hustotu porostu. Chladné léto a časné podzimní mrazy (jako např. v r. 2007) zkracují vegetační periodu. Vzhledem k nebezpečí pozdních jarních mrazů by se výsev čiroku ve vhodných polohách měl uskutečnit až po 15. květnu a v ostatních polohách ne dříve než koncem května. Ale i při výsevu čiroku jako druhé plodiny v červnu se může snížit polní vzcházivost, protože teplotní nároky této rostliny jsou velmi vysoké.
Nač je potřeba, kromě termínu výsevu a zajištění dobrých podmínek pro výsev, ještě dbát, aby bylo dosaženo vysoké polní vzcházivosti? Principiálně je možné zvýšit hustotu výsevku. Kromě vyšších nákladů na osivo se však musí počítat se silnějším rizikem poléhání. S vyšší hustotou výsevku sice vzroste výnos a obsah sušiny, avšak stébla jsou slabší a rostliny méně stabilní.
Čirok cukrový se doporučuje pěstovat pouze jako hlavní plodinu (místo kukuřice). Předpokladem jsou však vysoké sumy teplot (vhodné jsou např. vinařské oblasti). Zhruba 30 zrn.m-2 by mělo být seto do řádků s meziřádkovou vzdáleností jako u obilovin. Vhodnými odrůdami jsou např. ’Goliath’ nebo ’Sucrosorgo 506’. Výsev by se neměl uskutečnit před 15. květnem, aby se vyloučil vliv pozdních mrazů. Doporučená dávka dusíku činí 120–140 kg.ha-1. Vyšší dávky dusíku a vyšší hustota výsevku mohou zvýšit nebezpečí poléhání. Herbicidní ošetření by se mělo uskutečnit ve fázi 3. až 4. listu. Termín sklizně je vhodné zvolit co možná nejpozději. Pokud je příliš chladno, nedochází k nárůstu sušiny. Nebezpečí příliš vysokého obsahu sušiny v našich zeměpisných šířkách v současné době nehrozí. Obsah sušiny při sklizni by měl činit minimálně 25 %.
Jako druhá plodina by měla být pěstována pouze súdánská tráva. Existuje celá řada druhů, které se liší především morfologií (např. průměrem stébla), stabilitou a výnosovým potenciálem. Vhodné dříve dozrávající odrůdy jsou např. ’Lussi’, ’Bovital’ a ’SS F-049’. Odrůdy jako ’Piper’, ’Akklimat’ a ’Vercor’ sice zpravidla dosahují silážovatelného obsahu sušiny, výnosy jsou však nižší. Kromě toho jsou tyto odrůdy méně stabilní než ’Lussi’, ’Bovital’ a ’SS F-049’.
Hustota výsevku by měla rovněž činit 30 až 40 zrn.m-2. Také zde je vzhledem ke schopnosti odnožování dávána přednost výsevu do řádků. Zpracování půdy k druhé plodině by mělo být vždy bezorebné, pokud možno mělké. Hnojení 80 kg N.ha-1 je zpravidla postačující. Sklizeň druhé plodiny by měla proběhnout v druhé polovině října. Na stanovištích ve výšce nad 300 m se daří pěstování pouze ve výjimečných ročnících (např. 2006). V těchto oblastech se pěstování nedoporučuje.
Hledání ideálních odrůd ještě není u konce. Dvouleté odrůdové pokusy v Bingen v Německu ukázaly velké výnosové rozdíly mezi odrůdami, ročníky a pěstitelskými systémy (hlavní/druhá plodina). Při pěstování jako hlavní plodiny jsou většinou výnosy čiroku cukrového vyšší než výnosy súdánské trávy. Ve dvou velmi rozdílných letech 2007 a 2008 vykázaly některé odrůdy stabilní výnosy s dostatečně vysokým obsahem sušiny. Nejvyšší výnosy sušiny se pohybovaly kolem 30 t.ha-1. Výnos metanu dosahoval až 8 500 N.m3 na hektar.
Při pěstování čiroku jako druhé plodiny byly výnosy výrazně nižší. Maximálně bylo dosaženo výnosu sušiny 15 t.ha-1. Existuje podstatně menší počet odrůd schopných dosáhnout dostatečně vysokého obsahu sušiny. Minimálního požadavku spolehlivě dosáhla pouze dříve dozrávající súdánská tráva (např. odrůda ’Lussi’). Tato odrůda čiroku byla jako druhá plodina testována také na stanovišti v Hunsrücku ve výšce 365 m. Výnosy zde však byly velmi nízké.
Závěr. Pro úspěšné pěstování čiroku jako druhé plodiny je nutná dostatečná suma teplot a dobré zásobení vodou. Aby se zabránilo neproduktivnímu odparu vody z půdy, měl by být porost druhé plodiny založen pouze postupem redukovaného zpracování půdy.
DLG-Mitteilungen, Saatgut-Magazin, Winter/2008, s. 14–15
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 31.1.09
Poslední změna: 31.1.2009
Počet shlédnutí: 1336