Zprávy z tisku
Plyn z pilin
Miniaturní reaktory dokážou přeměnit biomasu přímo na užitečné plyny.
Výzkumníci z University of Minnesota zjistili, že když se miniaturní částice biomasy, například dřevěné piliny, dostanou při teplotě 700 až 800 stupňů Celsia do kontaktu s porézní slitinou rhodia (vzácný kov ze skupiny kobaltu), přemění se přímo na směs oxidu uhelnatého a vodíku. Jde o stejný plyn, zvaný synplyn (anglicky syngas), jaký vzniká zplynováním uhlí. Dá se použít buď přímo ke spalování například v turbínách, nebo k syntéze ušlechtilých paliv, například benzinu. Výhodou tohoto katalyzovaného postupu je, že zplynování biomasy trvá asi jen 70 milisekund. Probíhá tedy asi desetkrát rychleji než tradičními postupy.
Klíčem k úspěchu nové metody je porézní nosič katalyzátoru. Ten musí umožnit optimální poměr mezi jednotlivými procesy, které v reakční směsi probíhají; jde hlavně o termickou degradaci biomasy, o částečnou oxidaci uhlíku (která udržuje vysokou teplotu prostředí) a o redukci fragmentů uhlíkaté kostry za vzniku molekul vodíku.
Před výzkumníky teď stojí nejdůležitější úkol: převést technologii do větších měřítek. Dalším problémem jsou náklady: cena rhodia překračuje 220 dolarů za jeden gram.
Zdroj: EKONOM
Datum uveřejnění: 17.8.07
Poslední změna: 17.8.2007
Počet shlédnutí: 612
Plyn z pilin
Miniaturní reaktory dokážou přeměnit biomasu přímo na užitečné plyny.
Výzkumníci z University of Minnesota zjistili, že když se miniaturní částice biomasy, například dřevěné piliny, dostanou při teplotě 700 až 800 stupňů Celsia do kontaktu s porézní slitinou rhodia (vzácný kov ze skupiny kobaltu), přemění se přímo na směs oxidu uhelnatého a vodíku. Jde o stejný plyn, zvaný synplyn (anglicky syngas), jaký vzniká zplynováním uhlí. Dá se použít buď přímo ke spalování například v turbínách, nebo k syntéze ušlechtilých paliv, například benzinu. Výhodou tohoto katalyzovaného postupu je, že zplynování biomasy trvá asi jen 70 milisekund. Probíhá tedy asi desetkrát rychleji než tradičními postupy.
Klíčem k úspěchu nové metody je porézní nosič katalyzátoru. Ten musí umožnit optimální poměr mezi jednotlivými procesy, které v reakční směsi probíhají; jde hlavně o termickou degradaci biomasy, o částečnou oxidaci uhlíku (která udržuje vysokou teplotu prostředí) a o redukci fragmentů uhlíkaté kostry za vzniku molekul vodíku.
Před výzkumníky teď stojí nejdůležitější úkol: převést technologii do větších měřítek. Dalším problémem jsou náklady: cena rhodia překračuje 220 dolarů za jeden gram.
Zdroj: EKONOM
Datum uveřejnění: 17.8.07
Poslední změna: 17.8.2007
Počet shlédnutí: 612