Zprávy z tisku
Plyn v dopravě brzdí malý počet plnících stanic, nyní jich je 17
Nízký počet plnících stanic je hlavní brzdou rychlejšího rozšíření vozidel na stačený zemní plyn (CNG) v Česku. Shodli se na tom řečníci na dnešní konferenci věnované využití plynu v dopravě. Zhruba 900 vozidel na zemní plyn může nyní zajet k 17 veřejným plnícím stanicím.
Praha 24. ledna (ČTK) - Nízký počet plnících stanic je hlavní brzdou rychlejšího rozšíření vozidel na stačený zemní plyn (CNG) v Česku. Shodli se na tom řečníci na dnešní konferenci věnované využití plynu v dopravě. Zhruba 900 vozidel na zemní plyn může nyní zajet k 17 veřejným plnícím stanicím.
Klasických pump na benzin a naftu je přitom podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu v Česku přes 3000, LPG lze natankovat zhruba na 500 místech. V sousedním Německu je na 55.000 vozidel na zemní plyn přibližně 800 plnících stanic.
"Plynárenské společnosti nyní o výstavbě plnících stanic jednají s řadou vlastníků klasických pump," řekl generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl. Těm se ale do instalace stojanů na CNG příliš nechce; často podle Kastla požadují, aby ji platili plynaři.
Stát a plynárenské společnosti se v roce 2006 dobrovolnou dohodou zavázaly, že do roku 2013 podpoří výstavbu plnících stanic CNG podél hlavních silničních tranzitních tahů a do roku 2020 vybudují síť 100 pump.
Koncept plynárenské skupiny RWE například počítá s vybudováním sítě plnicích stanic, které od sebe mají být vzdálené v průměru 70 kilometrů, řekl předseda představenstva RWE Plynoprojekt Jan Ruml.
"Pokud je cílem mít desetiprocentní podíl vozidel na zemní plyn do roku 2020, vyžaduje to zhruba 300 až 400 plnících stanic," uvedl Kastl.
Plynofikace dopravy se nyní soustředí především na autobusy městské či linkové dopravy, komunální užitková vozidla a vozy státních institucí a velkých podniků.
Dopravci mohou získat na koupi plynového autobusu dotaci od státu. Loni státní rozpočet přispěl třicetimilionovou dotací na 36 autobusů městské a linkové dopravy. Na autobusy s plynovým pohonem navíc částkou 200.000 korun přispívají i plynaři, ročně za podporu utratí až deset milionů korun. Nový autobus na zemní plyn v základním provedení je přibližně o milion korun dražší než autobus s naftovým pohonem, dopravce ale naopak ušetří na palivu.
"Rozdíl na kilometru je nyní podle naší studie zhruba pět korun," řekl provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jiří Valníček. V Brně o nákupu autobusů na zemní plyn nyní uvažují, do čtyř let by tam měla jezdit na tento pohon třetina všech vozů MHD.
"Náklady na palivo jsou při dnešních cenách u autobusu na stlačený zemní plyn ve srovnání s naftovým motorem zhruba o 36 procent nižší," doplnil generální ředitel výrobce autobusů na CNG Tedom Josef Jeleček. Za jeden kilogram stlačeného zemního plynu se nyní platí zhruba 22 korun, nafta stojí přes 31 korun. Ze stlačeného zemního plynu se totiž až do konce roku 2011 neplatí spotřební daň.
O zvýšení podílu alternativních paliv, mezi něž patří vedle zemního plynu rovněž biopaliva a vodík, v silniční dopravě usiluje rovněž Evropská unie. V roce 2020 by mělo po Evropské unii jezdit až deset procent vozidel s plynovým pohonem, zatímco nyní jich je méně než jedno procento. V Česku je jejich počet zanedbatelný; z celkového počtu 900 vozidel na zemní plyn, které v ČR nyní jezdí, je zhruba 200 autobusů a 700 osobních a dodávkových vozů.
Experti považují zemní plyn za ekologičtější palivo než naftu či benzin, protože při jejich spalování vzniká méně emisí škodlivých plynů i pevných částic.
Datum: 24.01.2008 14:37
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 24.1.08
Poslední změna: 24.1.2008
Počet shlédnutí: 146
Plyn v dopravě brzdí malý počet plnících stanic, nyní jich je 17
Nízký počet plnících stanic je hlavní brzdou rychlejšího rozšíření vozidel na stačený zemní plyn (CNG) v Česku. Shodli se na tom řečníci na dnešní konferenci věnované využití plynu v dopravě. Zhruba 900 vozidel na zemní plyn může nyní zajet k 17 veřejným plnícím stanicím.
Praha 24. ledna (ČTK) - Nízký počet plnících stanic je hlavní brzdou rychlejšího rozšíření vozidel na stačený zemní plyn (CNG) v Česku. Shodli se na tom řečníci na dnešní konferenci věnované využití plynu v dopravě. Zhruba 900 vozidel na zemní plyn může nyní zajet k 17 veřejným plnícím stanicím.
Klasických pump na benzin a naftu je přitom podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu v Česku přes 3000, LPG lze natankovat zhruba na 500 místech. V sousedním Německu je na 55.000 vozidel na zemní plyn přibližně 800 plnících stanic.
"Plynárenské společnosti nyní o výstavbě plnících stanic jednají s řadou vlastníků klasických pump," řekl generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl. Těm se ale do instalace stojanů na CNG příliš nechce; často podle Kastla požadují, aby ji platili plynaři.
Stát a plynárenské společnosti se v roce 2006 dobrovolnou dohodou zavázaly, že do roku 2013 podpoří výstavbu plnících stanic CNG podél hlavních silničních tranzitních tahů a do roku 2020 vybudují síť 100 pump.
Koncept plynárenské skupiny RWE například počítá s vybudováním sítě plnicích stanic, které od sebe mají být vzdálené v průměru 70 kilometrů, řekl předseda představenstva RWE Plynoprojekt Jan Ruml.
"Pokud je cílem mít desetiprocentní podíl vozidel na zemní plyn do roku 2020, vyžaduje to zhruba 300 až 400 plnících stanic," uvedl Kastl.
Plynofikace dopravy se nyní soustředí především na autobusy městské či linkové dopravy, komunální užitková vozidla a vozy státních institucí a velkých podniků.
Dopravci mohou získat na koupi plynového autobusu dotaci od státu. Loni státní rozpočet přispěl třicetimilionovou dotací na 36 autobusů městské a linkové dopravy. Na autobusy s plynovým pohonem navíc částkou 200.000 korun přispívají i plynaři, ročně za podporu utratí až deset milionů korun. Nový autobus na zemní plyn v základním provedení je přibližně o milion korun dražší než autobus s naftovým pohonem, dopravce ale naopak ušetří na palivu.
"Rozdíl na kilometru je nyní podle naší studie zhruba pět korun," řekl provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jiří Valníček. V Brně o nákupu autobusů na zemní plyn nyní uvažují, do čtyř let by tam měla jezdit na tento pohon třetina všech vozů MHD.
"Náklady na palivo jsou při dnešních cenách u autobusu na stlačený zemní plyn ve srovnání s naftovým motorem zhruba o 36 procent nižší," doplnil generální ředitel výrobce autobusů na CNG Tedom Josef Jeleček. Za jeden kilogram stlačeného zemního plynu se nyní platí zhruba 22 korun, nafta stojí přes 31 korun. Ze stlačeného zemního plynu se totiž až do konce roku 2011 neplatí spotřební daň.
O zvýšení podílu alternativních paliv, mezi něž patří vedle zemního plynu rovněž biopaliva a vodík, v silniční dopravě usiluje rovněž Evropská unie. V roce 2020 by mělo po Evropské unii jezdit až deset procent vozidel s plynovým pohonem, zatímco nyní jich je méně než jedno procento. V Česku je jejich počet zanedbatelný; z celkového počtu 900 vozidel na zemní plyn, které v ČR nyní jezdí, je zhruba 200 autobusů a 700 osobních a dodávkových vozů.
Experti považují zemní plyn za ekologičtější palivo než naftu či benzin, protože při jejich spalování vzniká méně emisí škodlivých plynů i pevných částic.
Datum: 24.01.2008 14:37
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 24.1.08
Poslední změna: 24.1.2008
Počet shlédnutí: 146