Zprávy z tisku
Plochy GM kukuřice v ČR dále klesají, loni o třetinu na 1754 ha
Plochy geneticky modifikované (GM) kukuřice pěstované v ČR se meziročně snížily téměř o třetinu na 1754 hektarů. Hlavními důvody poklesu zájmu o její pěstování jsou velká administrativní zátěž pěstitelů, přísná pravidla pro pěstování i drahá osiva. Pokles výměry, na které se GM kukuřice pěstuje trvá v celé Evropské unii již několik let. V mimoevropských zemích polí s těmito plodinami naopak přibývá.
"Čeští pěstitelé, kteří u pěstování GM kukuřice zůstali, spatřují výhody biotechnologií zejména v její užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi," uvedl mluvčí MZe Hynek Jordán. Porosty takzvané Bt kukuřice jsou proti tomuto škůdci zcela odolné. Plodina se v ČR používá jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v současnosti v EU může pěstovat.
"Mezi další významná pozitiva patří podle českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté používání chemických prostředků," podotkl mluvčí.
Spolu s výměrou GM kukuřice se snižuje také počet jejích pěstitelů. Zatímco v roce 2008, kdy se v Česku pěstovala na dosud největší ploše 8380 hektarů se množství pěstitelů blížilo 170, letos je jich již jen 18.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 24.7.14
Poslední změna: 24.7.2014
Počet shlédnutí: 446
Plochy GM kukuřice v ČR dále klesají, loni o třetinu na 1754 ha
Plochy geneticky modifikované (GM) kukuřice pěstované v ČR se meziročně snížily téměř o třetinu na 1754 hektarů. Hlavními důvody poklesu zájmu o její pěstování jsou velká administrativní zátěž pěstitelů, přísná pravidla pro pěstování i drahá osiva. Pokles výměry, na které se GM kukuřice pěstuje trvá v celé Evropské unii již několik let. V mimoevropských zemích polí s těmito plodinami naopak přibývá.
"Čeští pěstitelé, kteří u pěstování GM kukuřice zůstali, spatřují výhody biotechnologií zejména v její užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi," uvedl mluvčí MZe Hynek Jordán. Porosty takzvané Bt kukuřice jsou proti tomuto škůdci zcela odolné. Plodina se v ČR používá jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v současnosti v EU může pěstovat.
"Mezi další významná pozitiva patří podle českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté používání chemických prostředků," podotkl mluvčí.
Spolu s výměrou GM kukuřice se snižuje také počet jejích pěstitelů. Zatímco v roce 2008, kdy se v Česku pěstovala na dosud největší ploše 8380 hektarů se množství pěstitelů blížilo 170, letos je jich již jen 18.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 24.7.14
Poslední změna: 24.7.2014
Počet shlédnutí: 446