Zprávy z tisku

Největší bioplynové zařízení na světě?

Možná největší světové zařízení na výrobu bioplynu v Könnern blízko Halle je před spuštěním do provozu. V konstrukci technologických zařízení používá největší možnou měrou korozivzdornou ocel.

 
 

Možná největší světové zařízení na výrobu bioplynu je před spuštěním do provozu v sasko-anhaltském městečku Könnern blízko Halle. V konstrukci technologických zařízení používá největší možnou měrou korozivzdornou ocel.
Třináctihektarový bioplynový park společnosti WELtec Biopower GmbH z Vechty v Dolním Sasku zpracovává 120 tisíc tun tekutých bioodpadů a kukuřice ročně od 30 zemědělských závodů v okolí. Cílem je CO2 neutrální výroba asi 30 mil. m3 surového bioplynu a jeho přepracování na 15 mil. m3 čistého metanu ročně. Metan bude uveden do sítě zemního plynu a umožní připojení se zásobováním dalších asi 10 000 domácností ročně. Zbývající plyn bude použit k výrobě tepla na místě a k výrobě elektrické energie s výkonem 500 kWe. Výstavba si vyžádá 30 mil. eur a vytvoří 15 pracovních míst. Uvedení do provozu se předpokládá na červen 2009.
Předností projektu je modulární uspořádání
Bioplynový park se skládá ze čtyř modulů, každý se čtyřmi fermentory, sklady na fermentovaný substrát, vstupní jímkou na tekutý substrát a jednou technickou budovou se separací, centrální čerpací jednotkou a dmychadlem pro bioplyn. Srdcem zařízení je 16 fermentorů o průměru 25 m a výšce 6,3 m, v nichž bude docházet k fermentaci speciální kulturou bakterií. Pomocí dávkovačů pevné hmoty a šnekových dopravníků je biomasa zakládána přímo do fermentorů. Potřeba tekuté složky dosahuje zhruba 60 000 t/rok. Díky separátorům se zajistí zhruba třetina potřebné tekuté složky z fermentované suroviny, dále se využívá kejdy, vody ze silážního žlabu a dešťové vody. Veškerá tekutá složka se shromažďuje v centrální nádrži, odkud se pomocí centrálního řízení rozděluje do vstupních jímek.
Řídicí systém umožňuje bez technologického zásahu pracovat jak v režimu mezofilní metanogeneze s rozkladem substrátu při teplotě 40 °C, tak v režimu termofilní metanogeneze s vývinem metanu pomocí mikroorganizmů podporovaných teplotami kolem 55 °C. Modulární uspořádání umožňuje stavbu jednotek podle regionálních kapacitních možností a levnější výstavbu.
Získaný bioplyn se podrobuje čištění, nutnému pro uvedení do sítě zemního plynu a energetické využití: sušení bioplynu, obohacení metanu a oddělení CO2 a síry. Největší část CO2 se vypere chemickou vypírkou alifatickými aminy, přičemž se bioplyn současně obohatí metanem. Další část CO2 se vypírá rozpuštěním v tlakové vodě a zbytek CO2 se zachytí tlakovou adsorpcí v adsorpční koloně na zeolitech a molekulárních sítech. Tímto způsobem dosáhne bioplyn kvality dle normy DVGW G 260/G 262. Pro použitý technologický proces vyvinul WELtec BioPower řadu původních postupů: dávkovací technologie substrátu, účinná míchací technika pro kvasný substrát, úprava plynu pro energetické využití, hygienizace procesu podle předpisů EU a řešení pro nakládání s odpady po fermentaci (s návratem farmářům jako hnojiva).
Spolehlivost spočívá v nerezovém provedení
Specialitou společnosti WELtec BioPower GmbH je produkce bioplynových stanic s fermentory z nerezové oceli. Během fermentace vznikají korozně agresivní chemické látky na bázi sirných sloučenin a čpavku. Proto je při konstrukci většiny zařízení fermentace včetně vestaveb, míchadel a čerpadel nutné používat materiál, který odolává těmto agresivním sloučeninám. Nerezová, korozivzdorná ocel se pro takové účely jeví jako nejvhodnější.
Společnost WELtec BioPower GmbH postavila od svého založení v roce 2001 přes dvě stě bioplynových stanic po celém světě – v Německu, Holandsku, Japonsku, Lotyšsku, Lucembursku, Řecku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii, USA, na Kypru a v dalších zemích. V Česku se provozují zařízení v Suchohrdlech u Znojma (2007) a v Nivnici u Uherského Brodu (2008). S poklesem světových cen nerezavějící oceli a celosvětovou podporou výroby bioplynu očekává německý odborný svaz Fachverband Biogas zahájení stavby až 780 stanic s kapacitou nejméně 200 MWe ještě v tomto roce.
Odpady, 2009, č. 6, s. 24

Zdroj: Agronavigátor

 


Datum uveřejnění: 19.6.09
Poslední změna: 19.6.2009
Počet shlédnutí: 212