Zprávy z tisku

Ne v jádře, ale v obnovitelných zdrojích je budoucnost energetiky, tvrdí odborníci

Německo před několika dny s konečnou platností prohlásilo: končíme s jadernou energetikou. A co z toho plyne? Například i posílení role obnovitelných zdrojů energie (OZE). Diskusní seminář pořádaný tento týden představil názory odborníků z Německa a českých energetických poradců na potenciál obnovitelných zdrojů.

 
 

Jádro: Jen můstek k OZE

V Německu je jaderná energetika chápána pouze jako můstek k obnovitelným zdrojům, uvedl Lutz Mez z Freie Universität Berlin. „Obecný názor je, že obnovitelným zdrojům energie patří budoucnost,“ dodal. Podíl jaderné energetiky na celkové spotřebě je dnes podle něj relativně malý a nebude tedy problém jej v budoucnosti nahradit obnovitelnými zdroji.

Mez zdůraznil, že zavírání jaderných elektráren v Německu není novinkou. O tom bylo rozhodnuto již před více než dvaceti lety, po havárii v Černobylu. Tato katastrofa prý zapůsobila v myslích Němců daleko intenzivně než v myslích Čechoslováků. V té době také začal vývoj OZE a nastaly první diskuze, co by mohlo být zdrojem energie v budoucnosti.

Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF) Rainer Hinrichs-Rahlwes uvedl, že si lidé stále myslí, že obnovitelné zdroje mají pouze marginální podíl. Ale v roce 2009 byly podle jeho slov dvě třetiny nově instalované kapacity v energetice právě v OZE. Německo plánuje v roce 2020 využívat 50 % energie z OZE a pouhé procento z jaderných elektráren. Nejpozději v roce 2022 by pak měla německá energetika od jádra upustit zcela. Rychlejšímu rozvoji OZE by podle Hinrichs-Rahlwese pomohly spolehlivý a flexibilní plán podpory a odstranění nejen legislativních překážek.

Hinrichs-Rahlwes prohlásil, že nyní jsou v Německu v provozu jen 4 jaderné elektrárny, ostatní jsou odstaveny z bezpečnostních důvodů nebo kvůli probíhající inspekci. Jedná se tak o jistý zátěžový test pro německou energetiku. A jak se zdá, půjde to i bez jádra. „Jaderná lobby má dost nepružné argumenty,“ říká Mez na hlasy kritiků. Německo je totiž exportérem elektrické energie a také není pod tlakem případně chybějící energie.

Je potřeba posílit síť

Decentralizace energetiky související s rozvojem OZE bude pak podle Hinrichs-Rahlwese zřejmě potřebovat výstavbu nové infrastruktury. Tento názor sdílí také energetický poradce Michal Šváb. Podle něj si rozvoj OZE vyžádá posílení přenosové sítě i v ČR. Ta současná totiž pochází ze 70. let, kdy se s možností decentralizované výroby elektrické energie vůbec nepočítalo.

Šváb se domnívá, že mezi obnovitelnými zdroji má velký potenciál zejména biomasa, bioplyn a střešní fotovoltaické instalace. Zároveň ale také varuje před zbrklými rozhodnutími. Hodně projektů na biomasu vzniká na úrovni samospráv a hrozí podle něj, že nebudou mít dostatek paliva.

Další 2 bloky Temelína? Nebudou!

Seminář se věnoval také otázce dostavby, nebo spíše výstavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. K výstavbě dalších dvou bloků v Temelínu podle poradce pro energetiku a životní prostředí Petra Holuba nikdy nedojde, neboť v roce 2025 už bude elektřina z OZE levnější než ta z jádra.

Edvard Sequens z organizace Calla zmínil koncepci Chytrá energie (www.chytraenergie.info), společné dílo několika ekologických organizací. Podle ní by v České republice mohlo být v roce 2020 vyráběno více než 13,5 % elektřiny z OZE, přestože Národní akční plán s výraznějším zapojením těchto zdrojů nepočítá. Sequens ale zároveň připouští, že ČR se v případě obnovitelných zdrojů kvůli zeměpisným podmínkám nikdy zcela neobejde bez importu.

Další informace |

Postoj k energetice v Německu a reakce České republiky byla ústřední otázkou diskusního semináře „Německo bez jaderných elektráren. A co Česko?“, který se konal 31. května 2011 v Evropském domě v Praze.

Zdroj: Ekolist

 


Datum uveřejnění: 3.6.11
Poslední změna: 3.6.2011
Počet shlédnutí: 249