Zprávy z tisku
Cukrovka pro fermentory
V zařízeních na výrobu bioplynu záleží na množství, nikoliv na kvalitě. Důsledky na vývoj odrůd uvádí odborník z KWS Saat AG
V zařízeních na výrobu bioplynu záleží na množství, nikoliv na kvalitě.
Sebastian Schaffner z firmy KWS Saat AG popisuje, jaké důsledky z toho vyplývají
na vývoj odrůd.
Efektivita substrátu k výrobě bioplynu je v současné době definována v zásadě
třemi parametry:
- tvorbou hmoty na plochu
- energetickou výtěžností na tunu substrátu
- kinetikou fermentace, tedy rychlostí přeměny
Co se týče výnosu hmoty, u cukrovky je nejvyšší ze všech domácích C3 plodin.
Jak to však vypadá s energetickým výnosem a rychlostí přeměny?
Při cíleném pěstování cukrovky pro bioplynové stanice může být využíván další
energetický potenciál. Melasotvorné látky (draslík, sodík, alfa-aminodusík),
nežádoucí při výrobě cukru, nemají negativní vliv na produkci metanu. Zde je
rozhodující pouze sušina sklizená z hektaru. Cennou biomasou je i řepná hlava.
Proto pokud je při sklizni chrást odstraněn u vrcholu hlavy a není hluboko
sřezáván, je možno dosáhnout o 3 až 7 % vyšších výnosů. Kromě toho omezením
poškození bulev se zvyšuje skladovací stabilita. Navíc lze za účelem vyšších
výnosů mírně zvýšit dávky dusíkatých hnojiv (zhruba o 30 kg N). Je však známo,
že řepa vyšší množství dostupného dusíku přednostně využívá na tvorbu listové
hmoty. Proto by dávky dusíku neměly být příliš vysoké.
Odbourávání a rychlost přeměny
Skupina látek
Míra odbourání (%)
Rychlost přeměny
Glukóza, škrob, surový tuk
100
několik málo hodin
Surový protein
90
několik málo hodin až dní
Surová vláknina
54
více měsíců
ADF (acido-detergentní vláknina)
51
více měsíců
NDF (neutro-detergentní vláknina)
57
více měsíců
Hemicelulóza
65
více měsíců
Celulóza
75
několik/málo týdnů
Lignin
0
nulová
Zdroj: Fórum bioenergie (Rostock 2007) a výsledky KWS Saat AG
Vylučovacím
kritériem pro použití cukrovky k výrobě bioplynu je příměs půdy. Přitom je třeba
rozlišovat, jaký typ půdy na bulvě ulpívá. Cukrovka ze stanovišť s písčitou
půdou vykazuje nižší příměs půdy než cukrovka, která rostla na hlinité nebo
spíše jílovité půdě. Avšak zbytky písčité půdy by na základě velikosti zrn měly
ve fermentorech sedimentovat lépe než zbytky hlinité nebo jílovité půdy. Jaké
množství půdy nakonec sedimentuje a jaký podíl s digestátem opouští bioplynovou
stanici, ještě nelze jednoznačně určit a závisí také na konzistenci kapalné
látky ve fermentoru. Navíc existuje technické řešení čištění cukrovky před
vstupem do fermentoru. Nové úkoly pro šlechtění cukrovky k získávání bioplynu
jsou následující:
- vyšší výnos sušiny
- menší příměs půdy
- selekce na vnitřní vlastnosti cukrovky k zlepšení fermentačního procesu
- „ozimá“ řepa a „mrazuvzdorné“ odrůdy jako základ celoročního zásobování
Šlechtitelské snahy se tedy mohou ubírat i jinou cestou než k získávání
cukru. Výsledky KWS Saat AG ukázaly, že výnos fermentovatelné sušiny koreluje s
výnosem cukru více než s výnosem rafinovaného cukru. U cukrovky pro výrobu
bioplynu je tedy rozhodující na plochu realizovatelný výnos sušiny a výnos cukru
a nikoliv výnos rafinovaného cukru. Význam výnosu sušiny v podstatě znemožňuje
využití krmné řepy k výrobě bioplynu, protože krmná řepa má podstatně nižší
obsah sušiny (12 až 15 %) než cukrovka (23 %). Krmná řepa tak navzdory vyšším
výnosům čerstvé hmoty poskytuje nižší výnosy sušiny z hektaru.
Některé šlechtitelské cíle, jako např. nižší příměs půdy nebo tolerance vůči
chorobám, se překrývají s cíli dosavadního šlechtění. Praktické pokusy ukázaly,
že vnitřní vlastnosti cukrovky mají na proces fermentace stabilizační vliv.
Předpokladem pro celoroční zásobování zařízení na výrobu bioplynu cukrovkou je
přezimování konvenčně pěstované cukrovky na poli a její sklizeň před počátkem
prodloužení vzrostného vrcholu.
Pokusy KWS Saat AG ukázaly, že mezi jednotlivými odrůdami existují v
„mrazuvzdornosti“ rozdíly, které jsou nyní předmětem výzkumu. Také ozimá řepa
může mít v budoucnu svůj význam. Její šlechtění za účelem potlačení vybíhání se
však neobejde bez použití metod genového inženýrství.
DLG-Mitteilungen, Saatgut-Magazin, Sommer/2008, s. 16
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 20.11.08
Poslední změna: 20.11.2008
Počet shlédnutí: 446
Cukrovka pro fermentory
V zařízeních na výrobu bioplynu záleží na množství, nikoliv na kvalitě. Důsledky na vývoj odrůd uvádí odborník z KWS Saat AG
V zařízeních na výrobu bioplynu záleží na množství, nikoliv na kvalitě. Sebastian Schaffner z firmy KWS Saat AG popisuje, jaké důsledky z toho vyplývají na vývoj odrůd.
Efektivita substrátu k výrobě bioplynu je v současné době definována v zásadě třemi parametry:
- tvorbou hmoty na plochu
- energetickou výtěžností na tunu substrátu
- kinetikou fermentace, tedy rychlostí přeměny
Co se týče výnosu hmoty, u cukrovky je nejvyšší ze všech domácích C3 plodin. Jak to však vypadá s energetickým výnosem a rychlostí přeměny?
Při cíleném pěstování cukrovky pro bioplynové stanice může být využíván další energetický potenciál. Melasotvorné látky (draslík, sodík, alfa-aminodusík), nežádoucí při výrobě cukru, nemají negativní vliv na produkci metanu. Zde je rozhodující pouze sušina sklizená z hektaru. Cennou biomasou je i řepná hlava. Proto pokud je při sklizni chrást odstraněn u vrcholu hlavy a není hluboko sřezáván, je možno dosáhnout o 3 až 7 % vyšších výnosů. Kromě toho omezením poškození bulev se zvyšuje skladovací stabilita. Navíc lze za účelem vyšších výnosů mírně zvýšit dávky dusíkatých hnojiv (zhruba o 30 kg N). Je však známo, že řepa vyšší množství dostupného dusíku přednostně využívá na tvorbu listové hmoty. Proto by dávky dusíku neměly být příliš vysoké.
Odbourávání a rychlost přeměny
| Skupina látek | Míra odbourání (%) | Rychlost přeměny |
|---|---|---|
| Glukóza, škrob, surový tuk | 100 | několik málo hodin |
| Surový protein | 90 | několik málo hodin až dní |
| Surová vláknina | 54 | více měsíců |
| ADF (acido-detergentní vláknina) | 51 | více měsíců |
| NDF (neutro-detergentní vláknina) | 57 | více měsíců |
| Hemicelulóza | 65 | více měsíců |
| Celulóza | 75 | několik/málo týdnů |
| Lignin | 0 | nulová |
Zdroj: Fórum bioenergie (Rostock 2007) a výsledky KWS Saat AG
Vylučovacím kritériem pro použití cukrovky k výrobě bioplynu je příměs půdy. Přitom je třeba rozlišovat, jaký typ půdy na bulvě ulpívá. Cukrovka ze stanovišť s písčitou půdou vykazuje nižší příměs půdy než cukrovka, která rostla na hlinité nebo spíše jílovité půdě. Avšak zbytky písčité půdy by na základě velikosti zrn měly ve fermentorech sedimentovat lépe než zbytky hlinité nebo jílovité půdy. Jaké množství půdy nakonec sedimentuje a jaký podíl s digestátem opouští bioplynovou stanici, ještě nelze jednoznačně určit a závisí také na konzistenci kapalné látky ve fermentoru. Navíc existuje technické řešení čištění cukrovky před vstupem do fermentoru. Nové úkoly pro šlechtění cukrovky k získávání bioplynu jsou následující:
- vyšší výnos sušiny
- menší příměs půdy
- selekce na vnitřní vlastnosti cukrovky k zlepšení fermentačního procesu
- „ozimá“ řepa a „mrazuvzdorné“ odrůdy jako základ celoročního zásobování
Šlechtitelské snahy se tedy mohou ubírat i jinou cestou než k získávání cukru. Výsledky KWS Saat AG ukázaly, že výnos fermentovatelné sušiny koreluje s výnosem cukru více než s výnosem rafinovaného cukru. U cukrovky pro výrobu bioplynu je tedy rozhodující na plochu realizovatelný výnos sušiny a výnos cukru a nikoliv výnos rafinovaného cukru. Význam výnosu sušiny v podstatě znemožňuje využití krmné řepy k výrobě bioplynu, protože krmná řepa má podstatně nižší obsah sušiny (12 až 15 %) než cukrovka (23 %). Krmná řepa tak navzdory vyšším výnosům čerstvé hmoty poskytuje nižší výnosy sušiny z hektaru.
Některé šlechtitelské cíle, jako např. nižší příměs půdy nebo tolerance vůči chorobám, se překrývají s cíli dosavadního šlechtění. Praktické pokusy ukázaly, že vnitřní vlastnosti cukrovky mají na proces fermentace stabilizační vliv. Předpokladem pro celoroční zásobování zařízení na výrobu bioplynu cukrovkou je přezimování konvenčně pěstované cukrovky na poli a její sklizeň před počátkem prodloužení vzrostného vrcholu.
Pokusy KWS Saat AG ukázaly, že mezi jednotlivými odrůdami existují v „mrazuvzdornosti“ rozdíly, které jsou nyní předmětem výzkumu. Také ozimá řepa může mít v budoucnu svůj význam. Její šlechtění za účelem potlačení vybíhání se však neobejde bez použití metod genového inženýrství.
DLG-Mitteilungen, Saatgut-Magazin, Sommer/2008, s. 16
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 20.11.08
Poslední změna: 20.11.2008
Počet shlédnutí: 446