Zprávy z tisku
ČR pěstování brambory ÚBS H. Brod
V Polabí začali zemědělci v tomto týdnu sázet velmi rané odrůdy brambor. Vzhledem k nezvykle teplému počasí vyjeli asi o tři týdny dřív než obvykle. Příští týden chtějí začít se sázením i na jižní Moravě. Pokud budou vhodné klimatické podmínky, mohly by být první letošní české brambory na trhu už koncem května. Po dnešní valné hromadě Ústředního bramborářského svazu ČR to ČTK řekl tajemník svazu Josef Králíček.
V Polabí začali zemědělci v tomto týdnu sázet velmi rané odrůdy brambor. Vzhledem k nezvykle teplému počasí vyjeli asi o tři týdny dřív než obvykle. Příští týden chtějí začít se sázením i na jižní Moravě. Pokud budou vhodné klimatické podmínky, mohly by být první letošní české brambory na trhu už koncem května. Po dnešní valné hromadě Ústředního bramborářského svazu ČR to ČTK řekl tajemník svazu Josef Králíček.
Rozloha polí s konzumními bramborami podle odhadu svazu ale asi nestoupne, přestože pěstitelé dostávají za loňskou úrodu dobrou cenu. "Z hlediska regionů může nepatrné oživení nastat v oblasti Polabí, naopak na Vysočině předpokládáme stagnaci produkčních ploch," uvedl Králíček. Vysočina se na republikové produkci brambor podílí třetinou. Díky státní podpoře se v tomto roce zřejmě mírně navýší pěstování brambor na výrobu škrobu.
Sklizeň brambor na farmách byla loni kvůli špatnému počasí v meziročním porovnání nižší zhruba o pětinu. Farmářská cena se teď pohybuje kolem 6,50 korun za kilogram. Ještě podstatně dražší jsou brambory v obchodech, zákazníci za kilogram platí i kolem 17 Kč.
Zemědělci teď dostávají za brambory podobnou cenu jako třeba pěstitelé v sousedním Německu. Králíček uvedl, že i tak upřednostňují pěstování méně náročných plodin, jako je obilí a řepka. Kvůli bioplynovým stanicím také asi ještě letos na polích přibude kukuřice, protože minulý rok jí kvůli suchu narostlo méně a "bioplynkám" chyběla. Podle údajů od energetiků funguje na Vysočině bioplynových stanic asi 60.
Včetně zahrádkářské produkce bylo loni v Česku sklizeno kolem 647.000 tun brambor. Zemědělské podniky v minulých letech jejich pěstování výrazně omezily. Ještě v roce 2000 měly brambory na 69.000 hektarech polí, loni jen na 23.200 hektarech. Na dalších 6100 hektarech půdy pěstují brambory zahrádkáři.
Zdroj: zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 2.3.14
Poslední změna: 2.3.2014
Počet shlédnutí: 329
ČR pěstování brambory ÚBS H. Brod
V Polabí začali zemědělci v tomto týdnu sázet velmi rané odrůdy brambor. Vzhledem k nezvykle teplému počasí vyjeli asi o tři týdny dřív než obvykle. Příští týden chtějí začít se sázením i na jižní Moravě. Pokud budou vhodné klimatické podmínky, mohly by být první letošní české brambory na trhu už koncem května. Po dnešní valné hromadě Ústředního bramborářského svazu ČR to ČTK řekl tajemník svazu Josef Králíček.
V Polabí začali zemědělci v tomto týdnu sázet velmi rané odrůdy brambor. Vzhledem k nezvykle teplému počasí vyjeli asi o tři týdny dřív než obvykle. Příští týden chtějí začít se sázením i na jižní Moravě. Pokud budou vhodné klimatické podmínky, mohly by být první letošní české brambory na trhu už koncem května. Po dnešní valné hromadě Ústředního bramborářského svazu ČR to ČTK řekl tajemník svazu Josef Králíček.
Rozloha polí s konzumními bramborami podle odhadu svazu ale asi nestoupne, přestože pěstitelé dostávají za loňskou úrodu dobrou cenu. "Z hlediska regionů může nepatrné oživení nastat v oblasti Polabí, naopak na Vysočině předpokládáme stagnaci produkčních ploch," uvedl Králíček. Vysočina se na republikové produkci brambor podílí třetinou. Díky státní podpoře se v tomto roce zřejmě mírně navýší pěstování brambor na výrobu škrobu.
Sklizeň brambor na farmách byla loni kvůli špatnému počasí v meziročním porovnání nižší zhruba o pětinu. Farmářská cena se teď pohybuje kolem 6,50 korun za kilogram. Ještě podstatně dražší jsou brambory v obchodech, zákazníci za kilogram platí i kolem 17 Kč.
Zemědělci teď dostávají za brambory podobnou cenu jako třeba pěstitelé v sousedním Německu. Králíček uvedl, že i tak upřednostňují pěstování méně náročných plodin, jako je obilí a řepka. Kvůli bioplynovým stanicím také asi ještě letos na polích přibude kukuřice, protože minulý rok jí kvůli suchu narostlo méně a "bioplynkám" chyběla. Podle údajů od energetiků funguje na Vysočině bioplynových stanic asi 60.
Včetně zahrádkářské produkce bylo loni v Česku sklizeno kolem 647.000 tun brambor. Zemědělské podniky v minulých letech jejich pěstování výrazně omezily. Ještě v roce 2000 měly brambory na 69.000 hektarech polí, loni jen na 23.200 hektarech. Na dalších 6100 hektarech půdy pěstují brambory zahrádkáři.
Zdroj: zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 2.3.14
Poslední změna: 2.3.2014
Počet shlédnutí: 329