Zprávy z tisku
Boj s EK kvůli limitům na CO2 začali jen nováčci unie, včetně ČR
Sedm nových zemí Evropské unie, včetně České republiky, se vydalo do právní bitvy s Evropskou komisí kvůli nižšímu množství povolenek na emise oxidu uhličitého, které jejich podnikům výkonný orgán EU pro roky 2008 až 2012 vyčlenil. Všichni stěžovatelé, kteří do unie vstoupili v roce 2004, tvrdí, že to může poškodit jejich průmysl a že podmínky jsou vůči jejich energetickým a průmyslovým podnikům diskriminační.
Žalobu k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) podaly či tento záměr avizovaly
kromě Česka ještě Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, tedy
téměř čtvrtina z 27 členských zemí EU. Z nováčků z roku 2004 to neučinily jen
Slovinsko, Malta a Kypr.
Počet "nespokojenců" se navíc může ještě rozšířit a opět o nováčky, i když nyní
z rozšíření z letošního roku. Koncem minulého týdne totiž EK schválila poslední
dva alokační plány, tedy množství emisních povolenek, které daným zemím pro roky
2008 až 2012 připadne - rumunský a bulharský. V obou případech provedla rázné
škrty. Sofia už proto dala najevo, že se ke zmiňovaným zemím možná přidá, a
nevyloučila to ani Bukurešť.
EU se před časem dohodla, že v rámci boje s globálním oteplováním a snahy snížit
náklady spjaté s plněním Kjótského protokolu vytvoří vnitřní unijní trh s
emisními povolenkami. V kjótském dokumentu se 35 vyspělých zemí zavázalo snížit
do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.
Na něm jednotlivé velké průmyslové podniky a zařízení, kterých je asi 12.000,
mohou s přidělenými povolenkami obchodovat. Pokud se budou chovat "zeleněji" a
vypouštět méně skleníkových plynů, než kolik měly přiděleno, mohou zbylé
povolenky prodat těm, kteří naopak vypouští více CO2.
Systém začal fungovat v roce 2005, ale brzy zkolaboval. Pro roky 2005 až 2008
bylo totiž jednotlivým zemím přiděleno příliš mnoho povolenek a jejich ceny na
trhu se zhroutily.
EK nechce to, že právní kroky proti ní kvůli limitům na povolenky zahájily pouze
nové členské země, moc komentovat. Mluvčí komisaře pro životní prostředí
Stavrose Dimase Barbara Helfferichová ČTK jen řekla, že komise mezi starými a
novými členskými státy nečiní rozdíly. Doplnila nicméně také, že až do
rozhodnutí ESD zůstává rozhodnutí EK platné.
Jak dlouhé soudní pře jednotlivých států s komisí mohou být a jestli je možné
čekat nějaké změny v množství přidělených povolenek, nechce nikdo moc dopředu
odhadovat.
Miroslav Ouzký, který stojí v čele výboru pro životní prostředí v Evropském
parlamentu, ČTK řekl, že je rád, že ČR žalobu na EK podala a že doufá, že Praha
má šanci na úspěch. "Celý systém není moc spravedlivě založen," řekl. Nové
členské země podle něj nyní procházejí obdobím bouřlivého hospodářského rozvoje,
takže je prý logické počítat s tím, že se jim nechce moc přistupovat na
snižování. Tím prý jsou zvýhodněny ty země, které taková období mají už za
sebou.
První náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík sdělil, že nynější systém
rozdělování povolenek a národních alokačních plánů může vyvolávat spoustu
otázek. Poukázal na to, že se novým zemím navrhované plány seškrtaly, ač jsou na
tom tyto státy co se týče objemu emisí a jejich snižování od roku 1990 mnohdy
lépe než staré členské země. To byl podle něj také jeden z motivů, proč se vláda
rozhodla přijít s žalobou.
Celkem členské státy požadovaly povolenky na něco málo přes 2,3 miliardy tun
CO2, avšak komise nakonec schválila jen asi 2,1 miliardy tun. Jen čtyři země -
Slovinsko, Francie, Dánsko a Británie - dostaly takové množství povolenek, jaké
požadovaly. Oněch sedm zemí, které právní kroky avizovaly, pokrývá asi 18
procent celkového počtu povolenek. Většina států ale škrty podporuje, mimo jiné
kvůli kolapsu na trhu s povolenkami.
"Je to shoda okolností. Vznikla zde určitá politická vlna. Začaly to některé
státy a ostatní se začaly přidávat," řekl ČTK na to, že za žalobami stojí
výhradně nováčci unie z přistoupení roku 2004, Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
"Je to také tím, že (tyto země) ještě pořádně neznají pravidla, jak to v EU
chodí a funguje. Ty žaloby mají minimální šanci na úspěch a bude to zřejmě jen
pro nás ostuda," doplnil s tím, že vláda by podle něj měla s EK spíš
spolupracovat na tom, aby systém dobře fungoval, než se pouštět do zbytečných a
nákladných konfliktů.
Země
Množství povolenek navrhované zeměmi (v milionech tun)
Množství schválené Evropskou komisí (v milionech tun)
Poměr schváleného množství vůči navrhovanému (v procentech)
Belgie
63,30
58,50
92,4
Británie
246,20
246,20
100,0
Bulharsko
67,60
42,30
62,6
ČR
101,90
86,80
85,2
Dánsko
24,50
24,50
100,0
Estonsko
24,40
12,70
52,2
Finsko
39,60
37,60
94,8
Francie
132,80
132,80
100,0
Irsko
22,60
22,30
98,6
Itálie
209,00
195,80
93,7
Kypr
7,12
5,48
77,0
Litva
16,60
8,80
53,0
Lotyšsko
7,70
3,43
44,5
Lucembursko
3,95
2,50
63,0
Maďarsko
30,70
26,90
87,6
Malta
2,96
2,10
71,0
Německo
482,00
453,10
94,0
Nizozemsko
90,40
85,80
94,9
Polsko
284,60
208,50
73,3
Portugalsko
35,90
34,80
96,9
Rakousko
32,80
30,70
93,6
Rumunsko
95,70
75,90
79,3
Řecko
75,50
69,10
91,5
Slovensko
41,30
30,90
74,8
Slovinsko
8,30
8,30
100,0
Španělsko
152,70
152,30
99,7
Švédsko
25,20
22,80
90,5
Celkem
2325,34
2080,93
89,5
Zdroj: ČTK, 02.11.2007
Datum uveřejnění: 3.11.07
Poslední změna: 3.11.2007
Počet shlédnutí: 196
Boj s EK kvůli limitům na CO2 začali jen nováčci unie, včetně ČR
Sedm nových zemí Evropské unie, včetně České republiky, se vydalo do právní bitvy s Evropskou komisí kvůli nižšímu množství povolenek na emise oxidu uhličitého, které jejich podnikům výkonný orgán EU pro roky 2008 až 2012 vyčlenil. Všichni stěžovatelé, kteří do unie vstoupili v roce 2004, tvrdí, že to může poškodit jejich průmysl a že podmínky jsou vůči jejich energetickým a průmyslovým podnikům diskriminační.
Žalobu k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) podaly či tento záměr avizovaly
kromě Česka ještě Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, tedy
téměř čtvrtina z 27 členských zemí EU. Z nováčků z roku 2004 to neučinily jen
Slovinsko, Malta a Kypr.
Počet "nespokojenců" se navíc může ještě rozšířit a opět o nováčky, i když nyní
z rozšíření z letošního roku. Koncem minulého týdne totiž EK schválila poslední
dva alokační plány, tedy množství emisních povolenek, které daným zemím pro roky
2008 až 2012 připadne - rumunský a bulharský. V obou případech provedla rázné
škrty. Sofia už proto dala najevo, že se ke zmiňovaným zemím možná přidá, a
nevyloučila to ani Bukurešť.
EU se před časem dohodla, že v rámci boje s globálním oteplováním a snahy snížit
náklady spjaté s plněním Kjótského protokolu vytvoří vnitřní unijní trh s
emisními povolenkami. V kjótském dokumentu se 35 vyspělých zemí zavázalo snížit
do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.
Na něm jednotlivé velké průmyslové podniky a zařízení, kterých je asi 12.000,
mohou s přidělenými povolenkami obchodovat. Pokud se budou chovat "zeleněji" a
vypouštět méně skleníkových plynů, než kolik měly přiděleno, mohou zbylé
povolenky prodat těm, kteří naopak vypouští více CO2.
Systém začal fungovat v roce 2005, ale brzy zkolaboval. Pro roky 2005 až 2008
bylo totiž jednotlivým zemím přiděleno příliš mnoho povolenek a jejich ceny na
trhu se zhroutily.
EK nechce to, že právní kroky proti ní kvůli limitům na povolenky zahájily pouze
nové členské země, moc komentovat. Mluvčí komisaře pro životní prostředí
Stavrose Dimase Barbara Helfferichová ČTK jen řekla, že komise mezi starými a
novými členskými státy nečiní rozdíly. Doplnila nicméně také, že až do
rozhodnutí ESD zůstává rozhodnutí EK platné.
Jak dlouhé soudní pře jednotlivých států s komisí mohou být a jestli je možné
čekat nějaké změny v množství přidělených povolenek, nechce nikdo moc dopředu
odhadovat.
Miroslav Ouzký, který stojí v čele výboru pro životní prostředí v Evropském
parlamentu, ČTK řekl, že je rád, že ČR žalobu na EK podala a že doufá, že Praha
má šanci na úspěch. "Celý systém není moc spravedlivě založen," řekl. Nové
členské země podle něj nyní procházejí obdobím bouřlivého hospodářského rozvoje,
takže je prý logické počítat s tím, že se jim nechce moc přistupovat na
snižování. Tím prý jsou zvýhodněny ty země, které taková období mají už za
sebou.
První náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík sdělil, že nynější systém
rozdělování povolenek a národních alokačních plánů může vyvolávat spoustu
otázek. Poukázal na to, že se novým zemím navrhované plány seškrtaly, ač jsou na
tom tyto státy co se týče objemu emisí a jejich snižování od roku 1990 mnohdy
lépe než staré členské země. To byl podle něj také jeden z motivů, proč se vláda
rozhodla přijít s žalobou.
Celkem členské státy požadovaly povolenky na něco málo přes 2,3 miliardy tun
CO2, avšak komise nakonec schválila jen asi 2,1 miliardy tun. Jen čtyři země -
Slovinsko, Francie, Dánsko a Británie - dostaly takové množství povolenek, jaké
požadovaly. Oněch sedm zemí, které právní kroky avizovaly, pokrývá asi 18
procent celkového počtu povolenek. Většina států ale škrty podporuje, mimo jiné
kvůli kolapsu na trhu s povolenkami.
"Je to shoda okolností. Vznikla zde určitá politická vlna. Začaly to některé
státy a ostatní se začaly přidávat," řekl ČTK na to, že za žalobami stojí
výhradně nováčci unie z přistoupení roku 2004, Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
"Je to také tím, že (tyto země) ještě pořádně neznají pravidla, jak to v EU
chodí a funguje. Ty žaloby mají minimální šanci na úspěch a bude to zřejmě jen
pro nás ostuda," doplnil s tím, že vláda by podle něj měla s EK spíš
spolupracovat na tom, aby systém dobře fungoval, než se pouštět do zbytečných a
nákladných konfliktů.
Země | Množství povolenek navrhované zeměmi (v milionech tun) | Množství schválené Evropskou komisí (v milionech tun) | Poměr schváleného množství vůči navrhovanému (v procentech) |
---|---|---|---|
Belgie | 63,30 | 58,50 | 92,4 |
Británie | 246,20 | 246,20 | 100,0 |
Bulharsko | 67,60 | 42,30 | 62,6 |
ČR | 101,90 | 86,80 | 85,2 |
Dánsko | 24,50 | 24,50 | 100,0 |
Estonsko | 24,40 | 12,70 | 52,2 |
Finsko | 39,60 | 37,60 | 94,8 |
Francie | 132,80 | 132,80 | 100,0 |
Irsko | 22,60 | 22,30 | 98,6 |
Itálie | 209,00 | 195,80 | 93,7 |
Kypr | 7,12 | 5,48 | 77,0 |
Litva | 16,60 | 8,80 | 53,0 |
Lotyšsko | 7,70 | 3,43 | 44,5 |
Lucembursko | 3,95 | 2,50 | 63,0 |
Maďarsko | 30,70 | 26,90 | 87,6 |
Malta | 2,96 | 2,10 | 71,0 |
Německo | 482,00 | 453,10 | 94,0 |
Nizozemsko | 90,40 | 85,80 | 94,9 |
Polsko | 284,60 | 208,50 | 73,3 |
Portugalsko | 35,90 | 34,80 | 96,9 |
Rakousko | 32,80 | 30,70 | 93,6 |
Rumunsko | 95,70 | 75,90 | 79,3 |
Řecko | 75,50 | 69,10 | 91,5 |
Slovensko | 41,30 | 30,90 | 74,8 |
Slovinsko | 8,30 | 8,30 | 100,0 |
Španělsko | 152,70 | 152,30 | 99,7 |
Švédsko | 25,20 | 22,80 | 90,5 |
Celkem | 2325,34 | 2080,93 | 89,5 |
Zdroj: ČTK, 02.11.2007
Datum uveřejnění: 3.11.07
Poslední změna: 3.11.2007
Počet shlédnutí: 196