Zprávy z tisku

Boj s EK kvůli limitům na CO2 začali jen nováčci unie, včetně ČR

Sedm nových zemí Evropské unie, včetně České republiky, se vydalo do právní bitvy s Evropskou komisí kvůli nižšímu množství povolenek na emise oxidu uhličitého, které jejich podnikům výkonný orgán EU pro roky 2008 až 2012 vyčlenil. Všichni stěžovatelé, kteří do unie vstoupili v roce 2004, tvrdí, že to může poškodit jejich průmysl a že podmínky jsou vůči jejich energetickým a průmyslovým podnikům diskriminační.

 
 

Žalobu k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) podaly či tento záměr avizovaly kromě Česka ještě Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, tedy téměř čtvrtina z 27 členských zemí EU. Z nováčků z roku 2004 to neučinily jen Slovinsko, Malta a Kypr.
Počet "nespokojenců" se navíc může ještě rozšířit a opět o nováčky, i když nyní z rozšíření z letošního roku. Koncem minulého týdne totiž EK schválila poslední dva alokační plány, tedy množství emisních povolenek, které daným zemím pro roky 2008 až 2012 připadne - rumunský a bulharský. V obou případech provedla rázné škrty. Sofia už proto dala najevo, že se ke zmiňovaným zemím možná přidá, a nevyloučila to ani Bukurešť.
EU se před časem dohodla, že v rámci boje s globálním oteplováním a snahy snížit náklady spjaté s plněním Kjótského protokolu vytvoří vnitřní unijní trh s emisními povolenkami. V kjótském dokumentu se 35 vyspělých zemí zavázalo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.
Na něm jednotlivé velké průmyslové podniky a zařízení, kterých je asi 12.000, mohou s přidělenými povolenkami obchodovat. Pokud se budou chovat "zeleněji" a vypouštět méně skleníkových plynů, než kolik měly přiděleno, mohou zbylé povolenky prodat těm, kteří naopak vypouští více CO2.
Systém začal fungovat v roce 2005, ale brzy zkolaboval. Pro roky 2005 až 2008 bylo totiž jednotlivým zemím přiděleno příliš mnoho povolenek a jejich ceny na trhu se zhroutily.
EK nechce to, že právní kroky proti ní kvůli limitům na povolenky zahájily pouze nové členské země, moc komentovat. Mluvčí komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase Barbara Helfferichová ČTK jen řekla, že komise mezi starými a novými členskými státy nečiní rozdíly. Doplnila nicméně také, že až do rozhodnutí ESD zůstává rozhodnutí EK platné.
Jak dlouhé soudní pře jednotlivých států s komisí mohou být a jestli je možné čekat nějaké změny v množství přidělených povolenek, nechce nikdo moc dopředu odhadovat.
Miroslav Ouzký, který stojí v čele výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu, ČTK řekl, že je rád, že ČR žalobu na EK podala a že doufá, že Praha má šanci na úspěch. "Celý systém není moc spravedlivě založen," řekl. Nové členské země podle něj nyní procházejí obdobím bouřlivého hospodářského rozvoje, takže je prý logické počítat s tím, že se jim nechce moc přistupovat na snižování. Tím prý jsou zvýhodněny ty země, které taková období mají už za sebou.
První náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík sdělil, že nynější systém rozdělování povolenek a národních alokačních plánů může vyvolávat spoustu otázek. Poukázal na to, že se novým zemím navrhované plány seškrtaly, ač jsou na tom tyto státy co se týče objemu emisí a jejich snižování od roku 1990 mnohdy lépe než staré členské země. To byl podle něj také jeden z motivů, proč se vláda rozhodla přijít s žalobou.
Celkem členské státy požadovaly povolenky na něco málo přes 2,3 miliardy tun CO2, avšak komise nakonec schválila jen asi 2,1 miliardy tun. Jen čtyři země - Slovinsko, Francie, Dánsko a Británie - dostaly takové množství povolenek, jaké požadovaly. Oněch sedm zemí, které právní kroky avizovaly, pokrývá asi 18 procent celkového počtu povolenek. Většina států ale škrty podporuje, mimo jiné kvůli kolapsu na trhu s povolenkami.
"Je to shoda okolností. Vznikla zde určitá politická vlna. Začaly to některé státy a ostatní se začaly přidávat," řekl ČTK na to, že za žalobami stojí výhradně nováčci unie z přistoupení roku 2004, Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
"Je to také tím, že (tyto země) ještě pořádně neznají pravidla, jak to v EU chodí a funguje. Ty žaloby mají minimální šanci na úspěch a bude to zřejmě jen pro nás ostuda," doplnil s tím, že vláda by podle něj měla s EK spíš spolupracovat na tom, aby systém dobře fungoval, než se pouštět do zbytečných a nákladných konfliktů.

 

Země Množství povolenek navrhované zeměmi (v milionech tun) Množství schválené Evropskou komisí (v milionech tun) Poměr schváleného množství vůči navrhovanému (v procentech)
Belgie 63,30 58,50 92,4
Británie 246,20 246,20 100,0
Bulharsko 67,60 42,30 62,6
ČR 101,90 86,80 85,2
Dánsko 24,50 24,50 100,0
Estonsko 24,40 12,70 52,2
Finsko 39,60 37,60 94,8
Francie 132,80 132,80 100,0
Irsko 22,60 22,30 98,6
Itálie 209,00 195,80 93,7
Kypr 7,12 5,48 77,0
Litva 16,60 8,80 53,0
Lotyšsko 7,70 3,43 44,5
Lucembursko 3,95 2,50 63,0
Maďarsko 30,70 26,90 87,6
Malta 2,96 2,10 71,0
Německo 482,00 453,10 94,0
Nizozemsko 90,40 85,80 94,9
Polsko 284,60 208,50 73,3
Portugalsko 35,90 34,80 96,9
Rakousko 32,80 30,70 93,6
Rumunsko 95,70 75,90 79,3
Řecko 75,50 69,10 91,5
Slovensko 41,30 30,90 74,8
Slovinsko 8,30 8,30 100,0
Španělsko 152,70 152,30 99,7
Švédsko 25,20 22,80 90,5
Celkem 2325,34 2080,93 89,5



Zdroj: ČTK, 02.11.2007

 


Datum uveřejnění: 3.11.07
Poslední změna: 3.11.2007
Počet shlédnutí: 196