Zprávy z tisku
Bioplynové stanice pobírají nejvyšší dotace na hektar
Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby. Průměrné dotace v zemědělství činí jen 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci, je vypláceno jen zhruba 13 tis. Kč/ha.
Svaz marginálních
oblastí upozorňuje, že prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových
stanic si dotujeme poškozování životního prostředí. Hlavním „palivem“ je
přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní
dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy
pesticidů apod. Rizikový je i výstup z BPS, tzv. digestát. Dle prof.
Ing. Ladislava Koláře, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích „není digestát hnojivem organickým, protože proces
anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V
jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný.
Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík
mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví.“
Negativní
externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným
výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově,
protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle
normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7
hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen
jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve
výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS
osočují ostatní zemědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet
lidí.
Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která
potřebuje kukuřičnou siláž z uvedených 200 ha, dostává z kapes
spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je
poskytována přes výkupní cenu, která je ze standardních 1,345 Kč/kWh
navýšena u bioplynových stanic na 4,12 Kč/kWh. Dále je každý hektar
kukuřice ročně dotován přímou platbou 4.686,50 Kč/ha. A na výstavbu
uvedené BPS přispěje Ministerstvo zemědělství dalšími 14,7 mil. Kč.
Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí každoroční dotace u
BPS 61.614 korun na hektar.
Provozovatelé BPS se rádi dopouštějí
„neznalosti“ tím, že uměle navyšují cenu porovnávané běžné el. energie
až na úroveň ceny placené spotřebitelem. Přitom je nutné výkupní cenu
el. energie z BPS porovnávat s cenou tzv. silové el. energie bez
distribučních a přenosových poplatků, tj. cena v místě připojení
elektrárny do sítě. Tato cena je určována na burze a odpovídá výši 1,345
Kč/kWh za období 01-10/2011.
Svaz marginálních oblastí není
obecně proti podpoře obnovitelných zdrojů energie. Tato podpora však
musí mít smysl. U bioplynových stanic to znamená zrušit všechny podpory
ze strany Ministerstva zemědělství včetně pěstování kukuřice, protože
představují obdobu podpory fotovoltaických elektráren budovaných na
zemědělské půdě, které obyvatelům přinesly především dražší elektřinu a
narušenou krajinu. Podpora u BPS připadá v úvahu jen u těch, které
zpracovávají komunální odpady. Podpora takových BPS bude obhajitelná i
před veřejností, protože daňový poplatník bude vědět, že dotace a
navýšená cena elektřiny (příspěvek na obnovitelné zdroje) nekončí v
zisku producentů hnojiv a kukuřičných osiv, ale vrátí se z druhé strany v
podobě kvalitní vody, půdy a dalších veřejných statků.
V neposlední
řadě je potřeba uvést, že v západní Evropě investiční dotace pro
bioplynové stanice poskytovány prakticky nejsou, a přesto se tam BPS
staví.
Výkon BPS
500
kWh
Roční produkce el. energie při provozu 7500 hodin
3 750
MWh
Cena el. energie na burze bez distribučních a přenosových poplatků za období 01-10/2011
1,345
kWh
Výkupní cena el. energie z BPS bez distrib. a přenos. poplatků v r.2011
4,120
kWh
Rozdíl cen el. energie (dotace přes výkupní ceny)
2,775
kWh
Roční dotace el. energie
10 404 855
Kč/rok
29 421
Kč/kWh
Dotace na pořízení BPS o výkonu 500 kWh
14 710 744
Kč
Dotace na pořízení BPS o výkonu 500 kWh rozpočítaná na 15 let
980 716
Kč/rok
Plocha kukuřice potřebná pro zásobení BPS - 500 kWh
200
ha
Přímé platby dotace na plochu v r. 2011
4 686,5
Kč/ha
Roční dotace na plochu
937 300
Kč/rok
12 322 872
Kč/rok
61 614
Kč/ha/rok
Svaz
marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a
příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou.
Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských
farem.
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí
předseda Ing. Milan Boleslav,
Internet: www.lfa.cz,
email: lfa@lfa.cz
Zdroj: TZ Svazu marginálních oblastí, 15.11.2011
Datum uveřejnění: 16.11.11
Poslední změna: 16.11.2011
Počet shlédnutí: 300
Bioplynové stanice pobírají nejvyšší dotace na hektar
Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby. Průměrné dotace v zemědělství činí jen 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci, je vypláceno jen zhruba 13 tis. Kč/ha.
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových stanic si dotujeme poškozování životního prostředí. Hlavním „palivem“ je přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy pesticidů apod. Rizikový je i výstup z BPS, tzv. digestát. Dle prof. Ing. Ladislava Koláře, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „není digestát hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví.“
Negativní externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově, protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7 hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS osočují ostatní zemědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet lidí.
Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která potřebuje kukuřičnou siláž z uvedených 200 ha, dostává z kapes spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je poskytována přes výkupní cenu, která je ze standardních 1,345 Kč/kWh navýšena u bioplynových stanic na 4,12 Kč/kWh. Dále je každý hektar kukuřice ročně dotován přímou platbou 4.686,50 Kč/ha. A na výstavbu uvedené BPS přispěje Ministerstvo zemědělství dalšími 14,7 mil. Kč. Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí každoroční dotace u BPS 61.614 korun na hektar.
Provozovatelé BPS se rádi dopouštějí „neznalosti“ tím, že uměle navyšují cenu porovnávané běžné el. energie až na úroveň ceny placené spotřebitelem. Přitom je nutné výkupní cenu el. energie z BPS porovnávat s cenou tzv. silové el. energie bez distribučních a přenosových poplatků, tj. cena v místě připojení elektrárny do sítě. Tato cena je určována na burze a odpovídá výši 1,345 Kč/kWh za období 01-10/2011.
Svaz marginálních oblastí není obecně proti podpoře obnovitelných zdrojů energie. Tato podpora však musí mít smysl. U bioplynových stanic to znamená zrušit všechny podpory ze strany Ministerstva zemědělství včetně pěstování kukuřice, protože představují obdobu podpory fotovoltaických elektráren budovaných na zemědělské půdě, které obyvatelům přinesly především dražší elektřinu a narušenou krajinu. Podpora u BPS připadá v úvahu jen u těch, které zpracovávají komunální odpady. Podpora takových BPS bude obhajitelná i před veřejností, protože daňový poplatník bude vědět, že dotace a navýšená cena elektřiny (příspěvek na obnovitelné zdroje) nekončí v zisku producentů hnojiv a kukuřičných osiv, ale vrátí se z druhé strany v podobě kvalitní vody, půdy a dalších veřejných statků.
V neposlední řadě je potřeba uvést, že v západní Evropě investiční dotace pro bioplynové stanice poskytovány prakticky nejsou, a přesto se tam BPS staví.
|
Výkon BPS |
500 |
kWh |
|
Roční produkce el. energie při provozu 7500 hodin |
3 750 |
MWh |
|
Cena el. energie na burze bez distribučních a přenosových poplatků za období 01-10/2011 |
1,345 |
kWh |
|
Výkupní cena el. energie z BPS bez distrib. a přenos. poplatků v r.2011 |
4,120 |
kWh |
|
Rozdíl cen el. energie (dotace přes výkupní ceny) |
2,775 |
kWh |
|
Roční dotace el. energie |
10 404 855 |
Kč/rok |
|
29 421 |
Kč/kWh |
|
|
Dotace na pořízení BPS o výkonu 500 kWh |
14 710 744 |
Kč |
|
Dotace na pořízení BPS o výkonu 500 kWh rozpočítaná na 15 let |
980 716 |
Kč/rok |
|
Plocha kukuřice potřebná pro zásobení BPS - 500 kWh |
200 |
ha |
|
Přímé platby dotace na plochu v r. 2011 |
4 686,5 |
Kč/ha |
|
Roční dotace na plochu |
937 300 |
Kč/rok |
|
12 322 872 |
Kč/rok |
|
|
61 614 |
Kč/ha/rok |
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí
předseda Ing. Milan Boleslav,
Internet: www.lfa.cz,
email: lfa@lfa.cz
Zdroj: TZ Svazu marginálních oblastí, 15.11.2011
Datum uveřejnění: 16.11.11
Poslední změna: 16.11.2011
Počet shlédnutí: 300