Bioplynová stanice v Tišnově nakonec asi nebude, lidé ji nechtějí

Bioplynovou stanici na zpracování odpadu zřejmě v Tišnově na Brněnsku nepostaví. Místní obyvatelé se bojí nadměrného zápachu, za odstrašující příklad uvádějí situaci ve Velkém Karlově na Znojemsku, kde proti již postavené největší bioplynové stanici v Evropě marně bojují tisíce lidí i z okolních obcí. Obec chtěla stavbou stanice vyřešit nákladný svoz a třízení odpadu. Od minulého roku, kdy nápad vznikl, to uvízlo na mrtvém bodě, řekl dnes ČTK místostarosta Tišnova Zdeněk Melkes.

Svoz odpadu stojí tišnovskou radnici kolem tří milionů korun ročně, náklady ale každoročně stoupají. Do stavby vlastní bioplynové stanice chtěli radní investovat asi sto milionů korun.

Nápad vznikl na konci minulého roku, proti stavbě ale ihned vystoupili obyvatelé Tišnova i blízkého okolí. Sepsali prohlášení, ve kterém vyzvali voliče, aby v dalším volebním období nehlasovali pro ty kandidáty, kteří výstavbu stanice podporují. "Je v našich rukou zařídit, aby nám zastánci bioplynové stanice již v příštím volebním období ovzduší v Tišnově neotravovali," uvádí se v prohlášení.

Vedení obce reakce lidí zaskočila. "Máme zpracovanou pouze studii proveditelnosti, která zjišťovala, zda bude pro provoz stanice dostatek surovin. Dál se to neposunulo, není ani určeno místo, kde by měla stanice vzniknout," řekl Melkes. Podle původního záměru měla stanice v budoucnu zpracovávat odpad i pro region Kuřimska, tedy zhruba pro sedmdesát obcí. Získanou energií se mělo vytápět největší panelové sídliště.

Zpráva: Ekolist

Tweet