Bioplynky většině lidí nepáchnou

Výzkum společnosti Tres Consulting uvádí, že 72 % lidí žijících v blízkosti bioplynky nikdy necítí zápach, dalších 20 % ho cítí jednou za měsíc. To odpovídá i výsledkům pachové studie ze středočeské Mořiny. Přítomnost bioplynové stanice 89 % lidí nevadí, mnozí z nich ji vnímají pozitivně.

Za obtěžující nebo nepříjemný zápach považuje necelá desetina dotázaných. Cítit je nejčastěji za silného větru a při dopravování nebo vyvážení materiálu. To potvrzují pachové zkoušky, které provedla společnost Odour na hranici bioplynové stanice Mořina. Závětrné strany pozemku, kde se obvykle ukáže, jaký zápach daná provozovna šíří do obce, jsou zcela bez zápachu, pachové látky jsou tam pod detekčním limitem.

Obavy ze zápachu plánované bioplynové stanice v posledních měsících vyjádřili například obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na Plzeňsku nebo Martinkovic a Zlíče v Královehradeckém kraji. Výzkum dále uvádí, že provoz bioplynových stanic v mnoha případech nevadí dokonce ani těm, kteří se stavbou původně nesouhlasili - více než polovina z nich (62 %) po dokončení projektu změnila názor.

Bioplynové stanice najdeme ve všech krajích, funguje již více než tři sta, a to většinou ve vesnicích. K výrobě elektrické energie a tepla využívají biomasu, biologicky rozložitelný materiál. Většinou jde o exkrementy hospodářských zvířat a energetické plodiny, v několika případech v Česku i bioodpad z domácností nebo obchodů s potravinami. Zpracovávají tedy suroviny, s nimiž musí nějak naložit každé hospodářství nebo obec. Ve srovnání se skládkováním nebo hnojením polí kejdou se naopak vznik bioplynu v bezpečně uzavřených fermentorech obejde bez šíření obtěžujícího zápachu.

Energetika

Zdroj: EnviWeb

Tweet