Biomasa nejprve musí získat důvěru

Malá sídla, nezřídka jen o jedné či dvou stovkách trvale žijících obyvatel, roztroušená ve zvlněné krajině obvykle ve výškách nad 550 metrů nad mořem, kde panuje průměrná roční teplota 5 až 7 řC. A také nižší kupní síla obyvatelstva, která spolu s většími vzdálenostmi jednotlivých obcí od sebe vede i k menšímu zájmu distribučních společností přivádět tam komplikovaně zemní plyn.

I tak lze charakterizovat Kraj Vysočina, který v rámci své energetické koncepce hledá alternativu spalování hnědého uhlí při respektování specifik svých obcí. Proto Energetická agentura Vysočiny (EAV), řešící pilotní projekt vytváření uzavřených a soběstačných systémů využívání obnovitelných zdrojů energie ve venkovských oblastech Kraje Vysočina, uvítala iniciativu Mikroregionu Telčsko odzkoušet spalování biomasy v konkrétních vybraných objektech obcí i soukromých vlastníků, a zvýšit tak informovanost veřejnosti o výhodách tohoto způsobu vytápění. Pro dosud největší projekt mikroregionu, který byl nazván Podpora rozvoje využívání biomasy na Telčsku, se EAV ujala role odborného garanta.

CELKEM 48 KOTLŮ A KRBŮ

Díky podpoře z programu Phare CBC a Státního fondu životního prostředí se nakoupilo 48 ukázkových kotlů a krbů na spalování biomasy. Snahou mikroregionu bylo umístit v každé z celkem 43 členských obcí po jednom. Přednost dostaly obecní či jiné veřejně přístupné objekty. Avšak tam, kde se vhodný obecní objekt najít nepodařilo, se projekt otevřel i soukromým subjektům. Za pomoci expertů z EAV byl pokaždé navržen takový typ kotle, který nejlépe odpovídal charakteru té které budovy a požadavkům na její vytápění. Energetická agentura Vysočiny však také pomáhala s vypracováním žádostí o dotace - a posuzovala v té souvislosti přípravu jednotlivých instalací, starala se o odbornou úroveň seminářů a průběžně se podílela na řešení všech problémů, které se během projektu projevily.

Celkem tak byly nainstalovány dvě desítky různých typů topidel na různé druhy biomasy, jako je kusové dřevo, bílé či hnědé pelety, štěpka nebo obilí. Všechny druhy biomasy však měly jedno společné: Musely být místně dostupné.

Kotle zůstaly v majetku mikroregionu a zájemcům byly pouze zapůjčeny na dobu udržitelnosti projektu, tedy na období pěti let. Poté budou provozovatelům darovány. Provozovatelé se však museli smluvně zavázat, že všem zájemcům umožní prohlídku kotle a budou o jeho provozu poskytovat informace. Nákupy kotlů i jejich instalace včetně primárního okruhu byly hrazeny z poskytnuté dotace; ostatní náklady stejně jako nákup topiva si provozovatelé platí sami.

Na otázku, proč projekt nezahrnul i výstavbu větších obecních výtopen, ředitel EAV Ing. Zbyněk Bouda odpovídá: "Centrální kotelny by byly nad rámec možností projektu. Navíc se hodí spíše do obcí s kompaktní zástavbou, které se na Telčsku téměř nevyskytují. Praxe ukazuje, že velké centrální zdroje bývají investičně náročné a nemalý problém u nich představuje zajištění paliva. My jsme se zaměřili hlavně na možnost náhrady spalování hnědého uhlí v malých obcích, do nichž není zaveden plyn a které ani nemají dost peněz na financování či spolufinancování velkých projektů."

Součástí projektu byla v Domově pro seniory Telč a v ubytovně Modrá hvězda Mrákotín rovněž instalace vzorových solárních kolektorů pro přípravu teplé užitkové vody a přitápění. Záměrně se přitom vybíraly objekty s celoroční vysokou spotřebou teplé vody.

SEMINÁŘE VE VŠECH OBCÍCH

Významnou součástí projektu byla rozsáhlá informační kampaň. Ve všech obcích se koordinovaně s postupnou montáží kotlů a krbů konaly semináře pro veřejnost. Účastníci se dozvídali o základních cílech projektu, ale také o tom, v čem spočívají výhody (včetně ceny) biomasy před fosilními palivy. Na žádném ze seminářů nechyběly ukázky různých typů zařízení na spalování biomasy a ke každému tématu se volně diskutovalo. Průměrně na každém seminářů padlo deset dotazů.

OVLÁDNE NOVÝ ZPŮSOB VYTÁPĚNÍ VYSOČINU?

"Důvěra v nové způsoby vytápění na Telčsku roste," tvrdí Eva Skálová. Projekt má však i doprovodné efekty. Například inspiroval Zemědělské družstvo Telč k výrobě hnědých peletek z rostlinných odpadů, čímž obohatilo svůj sortiment. Slova pracovnice kanceláře mikroregionu potvrzuje Ing. Zbyněk Bouda: "Už dlouhodobě v mikroregionu registrujeme zvýšený zájem o pomoc při koupi kotlů na biopaliva, a to ze strany jak občanů, tak obcí. Věříme, že v důsledku uskutečněného projektu nastane postupný přechod od spalování uhlí k využívání biopaliv a že se tím se i výrazně zlepší lokálníě znečištěné ovzduší v dotčených obcích."

"Tento způsob vytápění by mohl v budoucnu na venkově Vysočiny převládat. Proto jsme o jeho realizaci v našem mikroregionu tolik usilovali. Rozvoj vytápění biomasou by však měl obyvatelům Vysočiny především snížit náklady na vytápění," konstatoval starosta Telče Mgr. Roman Fabeš, předseda mikroregionu. "Koneckonců nezkoušeli jsme něco zase až tak úplně převratného. Vždyť už jsme se několikrát přesvědčili o tom, že podobné systémy vytápění u našich sousedů v Rakousku fungují již řadu let," uzavřel starosta Fabeš.

Projekt Podpora rozvoje využívání biomasy na Telčsku

Nositel projektu: Mikroregion Telčsko

Odborný garant: Energetická agentury Vysočiny

Zahájení projektu: 1. 8. 2004

Ukončení projektu: 31. 10. 2006

Celkové náklady na realizaci: 6,455 mil. Kč

Pokrytí nákladů dotacemi: 75 % z programu Phare CBC, 25 % ze SFŽP

Přínosy projektu pro životní prostředí: Jen po instalaci kotlů (bez krbů) dojde podle výpočtů studie ročně k náhradě zhruba 6,5 GJ energie z fosilních paliv energií biomasy; úspory emisí CO2 činí asi 1000 tun a SO2 12 tun. U solárních systémů byly úspory energie na ohřev TUV vyčísleny na přibližně 20 000 kWh/rok.

Zdroj - NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST, ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY

Tweet