V Krnově chtějí zpracovat bioodpad fermantací

Krnov už představil veřejnosti konkrétní podobu zařízení na zpracování bioodpadu, které má vzniknout na průmyslové zóně Červený Dvůr. Cílem je snížit množství využitelného odpadu, který končí na skládkách, a současně vyrábět kompost a alternativní palivo z trávy, větví, listí a dalších zbytků zeleně a při tom současně využít kaly z čističky odpadních vod (ČOV).

Návrhová kapacita zařízení je tři tisíce tun odpadu za rok, takže může zpracovat také odpad z okolních obcí. V mikroregionu Krnovsko bylo v roce 2006 vyprodukováno přibližně 4 700 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Krnov dosud vozí nákladními automobily každoročně 4,5 tisíce tun kalů z ČOV do prostějovské kompostárny.

„Výsledný produkt - biopalivo bude schopna vykupovat a spalovat společnost Dalkia, která je v Krnově hlavním dodavatelem tepla,“ uvedla starostka Krnova Renata Ramazanová.

Jedná se o velkou investici v řádu kolem sto milionů korun, takže Krnov bude s tímto projektem usilovat o evropské dotace. Zařízení se skládá z ocelové haly, ve které budou umístěny takzvané bioreaktory. V nich probíhá řízený proces fermentace bioodpadů. Použití uzavřených bioreaktorů vylučuje možnost chemické či biologické kontaminace vod, které hrozí u klasické kompostárny vystavené dešti.

Fermantace probíhá v zastřešené hale, v bezodtokové uzavřené nádobě. Záměr je koncipován tak, aby odpady z údržby zeleně byly zpracovány do 24 hodin, tedy dříve, než se rozběhnou rozkladné procesy. Právě klasická kompostárna a bioreaktor schopný vyrábět kompost i alternativně palivo byly základní varianty, mezi kterými se investor rozhodoval. Varianta kompostárny se ukázala ekonomicky nejistá kvůli obtížnému uplatnění kompostu na trhu, zatímco stabilní dlouhodobá poptávka po biopalivu je přímo v Krnově díky teplárnám. Kompostárna má výrazně horší vliv na životní prostředí kvůli pachům i produkci odpadních vod. Uzavřený fermentor žádné odpadní vody neprodukuje. Vlhkost se vlivem vysokých teplot odpaří a po průchodu biofiltrem odejde do ovzduší ve formě páry.

Významnou roli rovněž hraje vhodné umístění záměru v průmyslové zóně vzdálené od souvislé městské zástavby téměř dva kilometry. V areálu budou skladovány jen stabilní odpady a suroviny jako větve, štěpka či sláma. Travní hmota přivážená v kontejnerech bude okamžitě zpracovávána, aby nedocházelo k rozkladu. Kaly z ČOV budou naváženy v kontejnerech přímo do reaktoru. Vzhledem k blízkosti ČOV nebudou vůbec skladovány. Záměr vytvoří nový zdroj znečišťování ovzduší. Nepředpokládá se vnášení prachu a podobných tuhých látek a vznik pachových látek by měl snížit dostatečný přístup vzduchu.

Na rozdíl od klasického kompostování navržené fermentory mají provzdušňování řízené počítačem, který vyhodnocuje obsah kyslíku v reaktoru. Toto řešení téměř vylučuje anaerobní procesy doprovázené vznikem zápachu. Další pojistkou bude vzduchotechnika s biofiltrem, který je schopen pachové látky pohlcovat.

Bruntálský a krnovský deník

Zdroj: Enviweb

Tweet