Zprávy z tisku
Obnovitelné zdroje a šetrné budovy zatopí plynu z Ruska: Pětiletá predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov byla právě zveřejněna
Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]
Foto: Alexander Edward@Flickr.com
Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:
- Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.
- Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).
- Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.
- Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.
- Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.
- Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.
V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:
- Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]
- Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.
- Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.
- Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.
„Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii,” uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody, či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění u nás používá přes 40 tisíc domácností a firem. Tepelnými čerpadly vytápí 130 tisíc domácností. Přes 115 tisíc domácností používá k ohřevu teplé vody solární termické kolektory. Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má na střeše zhruba 40 tisíc domácností.
Tabulka: Počet nových instalací v roce 2021 (jednotky kusů) [3]
Kotle na dřevo
30 až 40 000
Tepelná čerpadla
24 000
Kamna a krby [4]
10 000
Fotovoltaika
9 000
Peletové kotle a kamna
7 až 8 000
Solární termické kolektory
3 000
Celkem
51 500
Nejčastějším novým zdrojem tepla v rodinných domech býval až dosud kotel na zemní plyn. Ročně se jich prodá kolem 80 tisíc kusů. V domácnostech je celkově instalováno více jak 1 milion plynových kotlů, z toho je jen zhruba čtvrtina kondenzačních. V posledních letech celkový počet domácností vytápěných zemním plynem velmi pozvolna klesá: během posledních deseti let ubylo necelých 50 tisíc zákazníků. [5]
V ČR je více než 2 440 000 budov. Jsou zodpovědné za asi jednu třetinu celkové konečné spotřeby energie v ČR. Dvě třetiny spotřeby energie v budovách jde do vytápění. (Plyn pokrývá necelou třetinu).
Roční spotřeba zemního plynu v Česku činila v roce 2021 9,4 miliardy metrů krychlových (100,7 terawatthodin) (zdroj: ERÚ).
Zhruba jedna čtvrtina zemního plynu je v České republice spotřebována domácnostmi. Tato spotřeba narostla od roku 1990 o 70 %. [5]
Obnovitelné zdroje pokrývají v Česku 17,3 % spotřebované energie. Podíl na spotřebované elektřině činí 14,3 %, ve vytápění a chlazení 23,5 % a v dopravě 9,4 %. Zdroj: MPO (data za rok 2020 v metodice Eurostatu).
V České republice je přibližně 1,6 milionu rodinných domů, 220 tisíc bytových domů a 620 tisíc veřejných a komerčních budov. I přesto, že se lidé v posledních letech čím dál více zajímají, jak šetřit energií ve svých domovech, stovky tisíc budov stále čekají na zateplení. A k tomu pomůžou finanční prostředky z dotačních programů, jako je např. Nová zelená úsporám (NZÚ), Operační program Životní prostředí (OPŽP), OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a výzvy z Národního plánu obnovy (NPO).
Města, obce i jednotlivci budou moct na renovaci svých domů a veřejných budov včetně nemocnic, škol a školek, úřadů či kulturních domů a sportovních hal v nejbližších letech využít rekordní množství finančních prostředků – zhruba 100 miliard korun. Díky renovacím je možné snížit spotřebu energie do roku 2027 až o 39 PJ. Pokud bychom uvažovali třetinový podíl plynu, odpovídá to přibližně 350 milionům m3 zemního plynu. Potenciál úspor je však násobně větší, v horizontu 15 let lze uspořit až 1,8 mld. m3 plynu, když od zítřka začneme renovovat hluboce, plošně a za předpokladu volných kapacit a minimálních bariér trhu.
Renovace budov jsou proto jedním z klíčových dlouhodobých řešení nejen pro snížení energetické závislosti a emisí, ale také pro zvýšení kvality života jejích obyvatel. V zateplených domech pak lze zbylou spotřebu snížit díky instalaci obnovitelných zdrojů energie, typicky tepelných čerpadel.
„Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”
„Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat,” dodává Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy.
Výzva pro české předsednictví
Česká republika v červenci převezme předsednictví v Evropské unii, a bude tak vyjednávat o řadě důležitých návrhů včetně klimaticko-energetického balíčku Fit for 55. Podle návrhů Komise budou muset všechny typy budov včetně veřejných splňovat tzv. minimální energetické standardy. Do roku 2027 by tak 15 % nejméně energeticky úsporných budov mělo být zrenovováno. Tlak Komise na větší množství a vyšší kvalitu renovací je zcela patrný. Tento krok bude mít kladný dopad na mnohé z nás, protože s úsporami se zlepšuje i vnitřní prostředí budovy a celkový komfort. Aby se však ambiciózní cíle stíhaly plnit, je potřeba zajistit přípravu kvalitních projektů pro budoucí investice zejména u veřejného sektoru, kde by měla být preferována metoda energetických úspor se zárukou (EPC) a projektování a výstavba nových budov s ohledem na náklady životního cyklu (PD&B). Nová legislativa dokonce zavazuje stát připravit akční plán renovací.
U nových budov Evropská komise pokračuje v dlouho nastaveném směru, tedy efektivnějším řešení energetiky budovy a zvyšování podílu OZE. Po „budovách s téměř nulovou spotřebou energie“, ve kterých se roční spotřeba energie u rodinných domů pohybuje okolo 75 kWh na m2, se od roku 2030 mají stavět „bezemisní budovy.“ Jde o princip, kdy novostavby budou muset svou nízkou spotřebu energie z emisních zdrojů kompenzovat výrobou z obnovitelných zdrojů buď samovýrobou na úrovni budovy, nebo na úrovni komunity. Nejedná se tedy o ostrovní nebo soběstačné domy. Jde v zásadě o pokračování současného trendu, jen s novým pojmenováním a jinými parametry. O tom všem budeme v rámci předsednictví vyjednávat a máme tedy možnost posunout legislativu správným směrem.
Zdroje:
[1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).
[2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).
[3] Údaje o počtu nových instalací za rok 2021 pocházejí z předběžných a aktualizovaných (duben 2022) informací od montážních firem, které sdružují jednotlivé členské asociace sdružené v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
[4] Celkový počet instalovaných lokálních zdrojů na spalování kusového dřeva, které v tuzemsku patří mezi oblíbené a hojně užívané obnovitelné zdroje, je v řádech vyšších desítek tisíc kusů. Tato skupina zahrnuje kamna, krby, ale také sporáky, společně jsou zde zastoupeny zdroje přímotopné, konvekční i akumulační včetně systémů s výměníkem.
[5] Ministerstvo průmyslu a obchodu 2020 (zde). Přehledně a s komentářem na TZB info.
Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE a Šance pro budovy 4. 5. 2022
Datum uveřejnění: 6.5.22
Poslední změna: 6.5.2022
Počet shlédnutí: 440
Obnovitelné zdroje a šetrné budovy zatopí plynu z Ruska: Pětiletá predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov byla právě zveřejněna
Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]
Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:
- Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.
- Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).
- Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.
- Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.
- Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.
- Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.
V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:
- Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]
- Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.
- Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.
- Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.
„Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii,” uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody, či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění u nás používá přes 40 tisíc domácností a firem. Tepelnými čerpadly vytápí 130 tisíc domácností. Přes 115 tisíc domácností používá k ohřevu teplé vody solární termické kolektory. Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má na střeše zhruba 40 tisíc domácností.
Tabulka: Počet nových instalací v roce 2021 (jednotky kusů) [3]
|
Kotle na dřevo |
30 až 40 000 |
|
Tepelná čerpadla |
24 000 |
|
Kamna a krby [4] |
10 000 |
|
Fotovoltaika |
9 000 |
|
Peletové kotle a kamna |
7 až 8 000 |
|
Solární termické kolektory |
3 000 |
|
Celkem |
51 500 |
Nejčastějším novým zdrojem tepla v rodinných domech býval až dosud kotel na zemní plyn. Ročně se jich prodá kolem 80 tisíc kusů. V domácnostech je celkově instalováno více jak 1 milion plynových kotlů, z toho je jen zhruba čtvrtina kondenzačních. V posledních letech celkový počet domácností vytápěných zemním plynem velmi pozvolna klesá: během posledních deseti let ubylo necelých 50 tisíc zákazníků. [5]
V ČR je více než 2 440 000 budov. Jsou zodpovědné za asi jednu třetinu celkové konečné spotřeby energie v ČR. Dvě třetiny spotřeby energie v budovách jde do vytápění. (Plyn pokrývá necelou třetinu).
Roční spotřeba zemního plynu v Česku činila v roce 2021 9,4 miliardy metrů krychlových (100,7 terawatthodin) (zdroj: ERÚ).
Zhruba jedna čtvrtina zemního plynu je v České republice spotřebována domácnostmi. Tato spotřeba narostla od roku 1990 o 70 %. [5]
Obnovitelné zdroje pokrývají v Česku 17,3 % spotřebované energie. Podíl na spotřebované elektřině činí 14,3 %, ve vytápění a chlazení 23,5 % a v dopravě 9,4 %. Zdroj: MPO (data za rok 2020 v metodice Eurostatu).
V České republice je přibližně 1,6 milionu rodinných domů, 220 tisíc bytových domů a 620 tisíc veřejných a komerčních budov. I přesto, že se lidé v posledních letech čím dál více zajímají, jak šetřit energií ve svých domovech, stovky tisíc budov stále čekají na zateplení. A k tomu pomůžou finanční prostředky z dotačních programů, jako je např. Nová zelená úsporám (NZÚ), Operační program Životní prostředí (OPŽP), OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a výzvy z Národního plánu obnovy (NPO).
Města, obce i jednotlivci budou moct na renovaci svých domů a veřejných budov včetně nemocnic, škol a školek, úřadů či kulturních domů a sportovních hal v nejbližších letech využít rekordní množství finančních prostředků – zhruba 100 miliard korun. Díky renovacím je možné snížit spotřebu energie do roku 2027 až o 39 PJ. Pokud bychom uvažovali třetinový podíl plynu, odpovídá to přibližně 350 milionům m3 zemního plynu. Potenciál úspor je však násobně větší, v horizontu 15 let lze uspořit až 1,8 mld. m3 plynu, když od zítřka začneme renovovat hluboce, plošně a za předpokladu volných kapacit a minimálních bariér trhu.
Renovace budov jsou proto jedním z klíčových dlouhodobých řešení nejen pro snížení energetické závislosti a emisí, ale také pro zvýšení kvality života jejích obyvatel. V zateplených domech pak lze zbylou spotřebu snížit díky instalaci obnovitelných zdrojů energie, typicky tepelných čerpadel.
„Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”
„Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat,” dodává Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy.
Výzva pro české předsednictví
Česká republika v červenci převezme předsednictví v Evropské unii, a bude tak vyjednávat o řadě důležitých návrhů včetně klimaticko-energetického balíčku Fit for 55. Podle návrhů Komise budou muset všechny typy budov včetně veřejných splňovat tzv. minimální energetické standardy. Do roku 2027 by tak 15 % nejméně energeticky úsporných budov mělo být zrenovováno. Tlak Komise na větší množství a vyšší kvalitu renovací je zcela patrný. Tento krok bude mít kladný dopad na mnohé z nás, protože s úsporami se zlepšuje i vnitřní prostředí budovy a celkový komfort. Aby se však ambiciózní cíle stíhaly plnit, je potřeba zajistit přípravu kvalitních projektů pro budoucí investice zejména u veřejného sektoru, kde by měla být preferována metoda energetických úspor se zárukou (EPC) a projektování a výstavba nových budov s ohledem na náklady životního cyklu (PD&B). Nová legislativa dokonce zavazuje stát připravit akční plán renovací.
U nových budov Evropská komise pokračuje v dlouho nastaveném směru, tedy efektivnějším řešení energetiky budovy a zvyšování podílu OZE. Po „budovách s téměř nulovou spotřebou energie“, ve kterých se roční spotřeba energie u rodinných domů pohybuje okolo 75 kWh na m2, se od roku 2030 mají stavět „bezemisní budovy.“ Jde o princip, kdy novostavby budou muset svou nízkou spotřebu energie z emisních zdrojů kompenzovat výrobou z obnovitelných zdrojů buď samovýrobou na úrovni budovy, nebo na úrovni komunity. Nejedná se tedy o ostrovní nebo soběstačné domy. Jde v zásadě o pokračování současného trendu, jen s novým pojmenováním a jinými parametry. O tom všem budeme v rámci předsednictví vyjednávat a máme tedy možnost posunout legislativu správným směrem.
Zdroje:
[1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).
[2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).
[3] Údaje o počtu nových instalací za rok 2021 pocházejí z předběžných a aktualizovaných (duben 2022) informací od montážních firem, které sdružují jednotlivé členské asociace sdružené v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
[4] Celkový počet instalovaných lokálních zdrojů na spalování kusového dřeva, které v tuzemsku patří mezi oblíbené a hojně užívané obnovitelné zdroje, je v řádech vyšších desítek tisíc kusů. Tato skupina zahrnuje kamna, krby, ale také sporáky, společně jsou zde zastoupeny zdroje přímotopné, konvekční i akumulační včetně systémů s výměníkem.
[5] Ministerstvo průmyslu a obchodu 2020 (zde). Přehledně a s komentářem na TZB info.
Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE a Šance pro budovy 4. 5. 2022
Datum uveřejnění: 6.5.22
Poslední změna: 6.5.2022
Počet shlédnutí: 440