Kvalita životního prostředí v Ústeckém kraji představovala podle ministra po desítky let palčivý problém, který přesahoval hranice regionu. Špatná kvalita vzduchu a vod přispívala k pověsti někdejšího Severočeského kraje jako nejhůře obyvatelné části republiky. Díky postupnému přetváření rázu krajiny a její přeměně v ekologicky stabilní prostředí je dnes Ústecko i přes přetrvávající problémy dynamicky se rozvíjejícím regionem.

„Nezastupitelnou úlohu v tomto ohledu sehrává zemědělská, vodohospodářská a lesní rekultivace. Všechny tři prvky napomáhají zvyšování atraktivity prostředí a jeho využitelnosti k ekonomickým i společenským aktivitám,“ uvedl Gandalovič.

Celkový objem zemědělských rekultivací v Ústeckém kraji přesáhl podle ministra čtyři tisíce hektarů. Na dříve zdevastovaná území se tak začíná vracet život v podobě zemědělských podnikatelů i projektů z oblasti sportu či cestovního ruchu.

Také vodohospodářské rekultivace po důlní činnosti jsou výrazným prvkem k ozdravení prostředí, ale také prvkem krajinotvorným.

„Plán zaplavování důlních jam je orientován do roku 2050, celkem bude vytvořeno deset velkých jezer s rozlohou hladiny od 225 do 1 322 hektarů,“ řekl ministr s tím, že nejdůležitějším zdrojem k naplnění takové plochy je řeka Ohře.

Výrazné zlepšení životního prostředí přivádí a bude přivádět do Ústí, Mostu, Lovosic a Chomutova nebo Litvínova více domácích i zahraničních investic. S tím související rozvoj moderního průmyslu a nové infrastruktury musejí podle Gandaloviče respektovat nejnovější trendy ochrany a zlepšování životního prostředí.

„Tak jako čisté ovzduší a zdravé řeky potřebuje Ústecký kraj moderní dálnici, průmyslové i dopravní spojení se sousedícím Saskem i hlavním městem Prahou. Poloha kraje jej totiž předurčuje k tomu, aby byl přirozenou spojnicí mezi naší republikou a západní Evropou,“ zdůraznil ministr Gandalovič.

 

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí MZe