Zprávy z tisku
Doslouživší symboly Vánoc pohnojí i zahřejí
Vysočina - Do domovů přinesly potěšení, navodily tu správnou atmosféru. Jejich čas se však pomalu naplňuje. Nejvýraznější symbol Vánoc většiny domácností, tedy nazdobený jehličnan, zakrátko skončí v propadlišti dějin. Pokud ovšem není umělý.
Co se vlastně děje se živými stromky po Vánocích? Ve vesnicích je lidé jednoduše spálí v kamnech. A v drtivé většině měst na Vysočině také ještě poslouží lidem. Sice ne jako pyšná zářící ozdoba, ale coby hnojivo či topivo.
Co se vlastně děje se živými stromky po Vánocích? Ve vesnicích je lidé jednoduše spálí v kamnech. A v drtivé většině měst na Vysočině také ještě poslouží lidem. Sice ne jako pyšná zářící ozdoba, ale coby hnojivo či topivo.Popeláři odhadují, že živý vánoční strom používají ve městech tak dvě třetiny domácností. V Třebíči žije necelých 40 tisíc lidí v asi patnácti tisících domácnostech. "Použité vánoční stromy budou sešrotovány na štěpku a získaný materiál využije Třebíčská tepelná společnost jako palivo ve výtopně na biomasu," vypíchl mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík.
Třebíčská tepelná společnost odebírá i část jehličnanů od moravskobudějovických Technických služeb.
V Jihlavě, kde je kolem osmnácti tisíc domácností, se stromy štěpkují a kompostují. "Stromy svezeme na skládku v Henčově. Ve speciálním štěpkovači budou naštěpkovány na třísky. Ty potom používáme k rekultivaci skládky i jako hnojivo," popsal Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy.
Dřevo kompostují v Havlíčkově Brodě se zhruba devíti tisíci domácnostmi i Žďáru nad Sázavou s obdobným počtem příbytků.
Pelhřimovské symboly Vánoc končí jednak coby hnojivo, a také dílem vyhřejí lidem domovy. "Použité stromky odvezeme na skládku a na jaře je štěpkujeme. Použijeme štěpky do kompostovací směsi, do níž se přidává tráva, zemina, listí. Pokud je více stromků, prodáváme je firmě, která využije tento odpad pro ekologické vytápění," popsal Jozef Hoďa z pelhřimovských Technických služeb.
Ve Velkém Meziříčí jsou jehličnany drceny a vzniklý materiál odebírají od zdejších Technických služeb správci lesů nebo zemědělci.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 04.01.2007
Autor: (myš)
Datum uveřejnění: 4.1.07
Poslední změna: 4.1.2007
Počet shlédnutí: 224
Doslouživší symboly Vánoc pohnojí i zahřejí
Vysočina - Do domovů přinesly potěšení, navodily tu správnou atmosféru. Jejich čas se však pomalu naplňuje. Nejvýraznější symbol Vánoc většiny domácností, tedy nazdobený jehličnan, zakrátko skončí v propadlišti dějin. Pokud ovšem není umělý.
Co se vlastně děje se živými stromky po Vánocích? Ve vesnicích je lidé jednoduše spálí v kamnech. A v drtivé většině měst na Vysočině také ještě poslouží lidem. Sice ne jako pyšná zářící ozdoba, ale coby hnojivo či topivo.
Co se vlastně děje se živými stromky po Vánocích? Ve vesnicích je lidé jednoduše spálí v kamnech. A v drtivé většině měst na Vysočině také ještě poslouží lidem. Sice ne jako pyšná zářící ozdoba, ale coby hnojivo či topivo.Popeláři odhadují, že živý vánoční strom používají ve městech tak dvě třetiny domácností. V Třebíči žije necelých 40 tisíc lidí v asi patnácti tisících domácnostech. "Použité vánoční stromy budou sešrotovány na štěpku a získaný materiál využije Třebíčská tepelná společnost jako palivo ve výtopně na biomasu," vypíchl mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík.
Třebíčská tepelná společnost odebírá i část jehličnanů od moravskobudějovických Technických služeb.
V Jihlavě, kde je kolem osmnácti tisíc domácností, se stromy štěpkují a kompostují. "Stromy svezeme na skládku v Henčově. Ve speciálním štěpkovači budou naštěpkovány na třísky. Ty potom používáme k rekultivaci skládky i jako hnojivo," popsal Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy.
Dřevo kompostují v Havlíčkově Brodě se zhruba devíti tisíci domácnostmi i Žďáru nad Sázavou s obdobným počtem příbytků.
Pelhřimovské symboly Vánoc končí jednak coby hnojivo, a také dílem vyhřejí lidem domovy. "Použité stromky odvezeme na skládku a na jaře je štěpkujeme. Použijeme štěpky do kompostovací směsi, do níž se přidává tráva, zemina, listí. Pokud je více stromků, prodáváme je firmě, která využije tento odpad pro ekologické vytápění," popsal Jozef Hoďa z pelhřimovských Technických služeb.
Ve Velkém Meziříčí jsou jehličnany drceny a vzniklý materiál odebírají od zdejších Technických služeb správci lesů nebo zemědělci.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 04.01.2007
Autor: (myš)
Datum uveřejnění: 4.1.07
Poslední změna: 4.1.2007
Počet shlédnutí: 224