Zprávy z tisku
Biometan je prioritou, EU rozděluje 18 miliard na rozvoj sektoru. ČR zaostává
Válka na Ukrajině vedla k výraznému zvýšení cen v různých oblastech, zejména však na zemědělských a energetických trzích po celém světě. Ceny komodit mají významný dopad na provozní náklady palivových zdrojů energie, mezi které patří bioplynové a biometanové stanice. Tato zařízení přitom mají velký potenciál nahradit třetinu spotřeby zemního plynu v roce 2030. Evropa právě rozděluje 18 miliard eur na rozvoj biometanu v EU. ČR si však ukrojí jen malý díl, nebo vůbec nic. Podpora bioenergetického sektoru musí nutně reagovat na prudký nárůst investičních a provozních nákladů.
Foto: Bertold Werkmann@Dreamstime.com
Evropská bioplynová asociace ve své publikaci 1st EBA Biomethane Investment Outlook přináší náhled na rozdělení 18 miliard eur, které Evropa vyčlenila na rozšíření výroby biometanu s cílem podpořit ambice Evropy v oblasti energetické bezpečnosti i zmírňování dopadů změny klimatu. Tyto investice budou generovat přínosy v hodnotě 7,9 miliardy eur ročně pro celý systém.
Před rokem EBA odhadovala, že si dosažení cíle REPowerEU 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 vyžádá investice ve výši 83 miliard eur. Právě zveřejněná výhledová zpráva EBA ukazuje, že toto úsilí nabývá konkrétní obrysy. Prvních 4,7 miliardy eur bude investováno v nadcházejících 2 letech, 72,4 miliardy eur do roku 2030 a dalších 7 miliard eur je vyčleněno bez konkrétního časového rámce.
Řada členských států si díky příznivým investičním podmínkám v sektoru biometanu vybírá významný podíl alokovaných prostředků. Mezi ně patří Francie (1,4 miliardy eur) a Itálie (1,1 miliardy eur). Následují Nizozemsko (951 milionů eur), Španělsko (948 milionů eur), Německo (658 milionů eur), Švédsko (635 milionů eur) a Polsko (429 milionů eur). Česká republika si nárokuje pouze 25 milionů eur následovaná již jen Slovenskem s 3 miliony eur. Kapitál 5,5 miliardy eur zůstane v EU, přičemž jeho konečné určení je stále otevřené, a 3,3 miliardy eur budou směřovat na území mimo EU, včetně Spojeného království a Ukrajiny.
“Rychlý rozvoj biometanu je klíčový pro dekarbonizaci českého průmyslu, dopravy i energetiky. Roky se scházejí pracovní skupiny, navrhují se karty opatření, identifikují se bariéry a potenciály, pořádají se konference, workshopy a odborné panely, které potvrzují pozitivní efekty biometanu na životní prostředí, energetiku i zemědělství. Nechápu, jak je možné, že stát dosud nebyl schopen vytvořit funkční trh, který by rozvoj biometanu umožnil. Jde přitom o energetickou bezpečnost i ochranu klimatu.” Doplňuje Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu a výkonný ředitel EBW Solution.
V Německu již upravili energetický zákon, aby reagoval na vývoj trhu
Německo hned z kraje letošního roku revidovalo zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG 2023). Reagovalo tak na výsledky posledních aukcí Německé Spolkové agentury pro sítě (BNetzA), do kterých se v roce 2022 přihlásily pouze dva projekty na biometan a v prvních aukcích roku 2023 dokonce žádný, přestože agentura BNetzA snížila nabízený objem z 300 MW na 19 MW.
Jak opakovaně zdůrazňují bioenergetická sdružení a nedávno potvrdila zpráva BNetzA, investiční a provozní náklady bioenergetických zařízení se zvýšily tak prudce, že maximální hodnoty původně předpokládané v EEG nestačily k tomu, aby byl provoz těchto zařízení plošně hospodárný.
Nárůst cen vstupních surovin, a tedy i surovin pro výrobu tepla a elektřiny, se v Německu v roce 2022 pohyboval v závislosti na typu vstupní suroviny a v závislosti na typu zařízení v rozmezí od 50 do 150 %, což platí zejména pro pěstovanou biomasu.
Poměřováno s typickým referenčním produktem v zemědělském odvětví, jako je pšenice, byla nepřímo (prostřednictvím tzv. rovnovážné ceny) odvozeno zdvojnásobení výkupních cen substrátu pro bioplynové stanice (ze 45 EUR/t na přibližně 100 EUR/t čerstvé hmoty) pro kukuřičnou siláž pro září 2022 (doba sklizně) při cenách pšenice přibližně 270 EUR/t (v listopadu 2022 to bylo 350 EUR/t). Vliv na zvýšení mají také vyšší ceny minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.
Také u dřevní štěpky došlo k nárůstu ceny přibližně o 50 % (ze 120 na 180 EUR/t), což je ve srovnání s ostatní biomasou poměrně nízký nárůst. U více zpracovávaných surovin, jako jsou dřevní pelety, činil nárůst cen v listopadu 2022 až o 150 % (z 300 EUR/t na 750-800 EUR/t). Zde lze pozorovat analogii nárůstu ceny s cenou topného oleje, ale také s cenou plynu jako referenčním ukazatelem, i když ne s rozsahem kolísání.
Spolková agentura BNetzA proto 24. února 2023 vydala rozhodnutí, ve kterém upravila maximální hodnotu nabídek pro stanovení plateb za elektřinu ze zařízení na biomasu podle zákona o obnovitelných zdrojích energie v nabídkových obdobích uskutečněných v následujících dvanácti kalendářních měsících,
a) pro nová zařízení na biomasu 17,67 centů za kilowatthodinu a
b) pro stávající zařízení na biomasu 19,83 centů za kilowatthodinu.
Takto stanovená hodnota má vytvořit spolehlivější rámcové podmínky a posílit stávající režim výběrových řízení a jeho konkurenční intenzitu.
Nyní, když BNetzA zvýšila maximální úroveň veřejné podpory o 10 %, účast se v řádném výběrovém řízení výrazně zvýšila. Zpráva vak upozorňuje, že toto zlepšení situace v sektoru by nemělo zastínit mnoho dalších nedostatků aukcí, které je v EEG třeba urychleně odstranit, aby se úspěšná výběrová řízení mohla konat i nadále. Podle zprávy BNetzA by se maximální hodnoty pro biomasu musely ve skutečnosti zvýšit nejen o 10, ale o 20 %, aby pokryly i průměrné výrobní náklady bioenergetických zařízení. Současné zvýšení nabídek tedy neodráží adekvátní maximální hodnoty – pro vysokou míru účasti ve střednědobém horizontu a k dosažení cílové cesty spolkové vlády je třeba další zákonné zvýšení maximálních hodnot, jakož i hodnot, které mají být uplatněny v pevném tarifu, zejména pro malé bioplynové stanice zpracovávající kejdu.
“Pro ČR platí analogicky stejné problémy jako v sousedním Německu. Česká republika by měla co nejrychleji reagovat na stávající situaci na trhu i energetickou krizi a zajistit vhodné podmínky pro rozvoj biometanu, ideálně obdobné jako má právě Německo.” Komentuje situaci Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu.
Zdroj: Tisková zpráva CZ Biom 9. 6. 2023
Datum uveřejnění: 9.6.23
Poslední změna: 13.6.2023
Počet shlédnutí: 518
Biometan je prioritou, EU rozděluje 18 miliard na rozvoj sektoru. ČR zaostává
Válka na Ukrajině vedla k výraznému zvýšení cen v různých oblastech, zejména však na zemědělských a energetických trzích po celém světě. Ceny komodit mají významný dopad na provozní náklady palivových zdrojů energie, mezi které patří bioplynové a biometanové stanice. Tato zařízení přitom mají velký potenciál nahradit třetinu spotřeby zemního plynu v roce 2030. Evropa právě rozděluje 18 miliard eur na rozvoj biometanu v EU. ČR si však ukrojí jen malý díl, nebo vůbec nic. Podpora bioenergetického sektoru musí nutně reagovat na prudký nárůst investičních a provozních nákladů.
Evropská bioplynová asociace ve své publikaci 1st EBA Biomethane Investment Outlook přináší náhled na rozdělení 18 miliard eur, které Evropa vyčlenila na rozšíření výroby biometanu s cílem podpořit ambice Evropy v oblasti energetické bezpečnosti i zmírňování dopadů změny klimatu. Tyto investice budou generovat přínosy v hodnotě 7,9 miliardy eur ročně pro celý systém.
Před rokem EBA odhadovala, že si dosažení cíle REPowerEU 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 vyžádá investice ve výši 83 miliard eur. Právě zveřejněná výhledová zpráva EBA ukazuje, že toto úsilí nabývá konkrétní obrysy. Prvních 4,7 miliardy eur bude investováno v nadcházejících 2 letech, 72,4 miliardy eur do roku 2030 a dalších 7 miliard eur je vyčleněno bez konkrétního časového rámce.
Řada členských států si díky příznivým investičním podmínkám v sektoru biometanu vybírá významný podíl alokovaných prostředků. Mezi ně patří Francie (1,4 miliardy eur) a Itálie (1,1 miliardy eur). Následují Nizozemsko (951 milionů eur), Španělsko (948 milionů eur), Německo (658 milionů eur), Švédsko (635 milionů eur) a Polsko (429 milionů eur). Česká republika si nárokuje pouze 25 milionů eur následovaná již jen Slovenskem s 3 miliony eur. Kapitál 5,5 miliardy eur zůstane v EU, přičemž jeho konečné určení je stále otevřené, a 3,3 miliardy eur budou směřovat na území mimo EU, včetně Spojeného království a Ukrajiny.
“Rychlý rozvoj biometanu je klíčový pro dekarbonizaci českého průmyslu, dopravy i energetiky. Roky se scházejí pracovní skupiny, navrhují se karty opatření, identifikují se bariéry a potenciály, pořádají se konference, workshopy a odborné panely, které potvrzují pozitivní efekty biometanu na životní prostředí, energetiku i zemědělství. Nechápu, jak je možné, že stát dosud nebyl schopen vytvořit funkční trh, který by rozvoj biometanu umožnil. Jde přitom o energetickou bezpečnost i ochranu klimatu.” Doplňuje Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu a výkonný ředitel EBW Solution.
V Německu již upravili energetický zákon, aby reagoval na vývoj trhu
Německo hned z kraje letošního roku revidovalo zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG 2023). Reagovalo tak na výsledky posledních aukcí Německé Spolkové agentury pro sítě (BNetzA), do kterých se v roce 2022 přihlásily pouze dva projekty na biometan a v prvních aukcích roku 2023 dokonce žádný, přestože agentura BNetzA snížila nabízený objem z 300 MW na 19 MW.
Jak opakovaně zdůrazňují bioenergetická sdružení a nedávno potvrdila zpráva BNetzA, investiční a provozní náklady bioenergetických zařízení se zvýšily tak prudce, že maximální hodnoty původně předpokládané v EEG nestačily k tomu, aby byl provoz těchto zařízení plošně hospodárný.
Nárůst cen vstupních surovin, a tedy i surovin pro výrobu tepla a elektřiny, se v Německu v roce 2022 pohyboval v závislosti na typu vstupní suroviny a v závislosti na typu zařízení v rozmezí od 50 do 150 %, což platí zejména pro pěstovanou biomasu.
Poměřováno s typickým referenčním produktem v zemědělském odvětví, jako je pšenice, byla nepřímo (prostřednictvím tzv. rovnovážné ceny) odvozeno zdvojnásobení výkupních cen substrátu pro bioplynové stanice (ze 45 EUR/t na přibližně 100 EUR/t čerstvé hmoty) pro kukuřičnou siláž pro září 2022 (doba sklizně) při cenách pšenice přibližně 270 EUR/t (v listopadu 2022 to bylo 350 EUR/t). Vliv na zvýšení mají také vyšší ceny minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.
Také u dřevní štěpky došlo k nárůstu ceny přibližně o 50 % (ze 120 na 180 EUR/t), což je ve srovnání s ostatní biomasou poměrně nízký nárůst. U více zpracovávaných surovin, jako jsou dřevní pelety, činil nárůst cen v listopadu 2022 až o 150 % (z 300 EUR/t na 750-800 EUR/t). Zde lze pozorovat analogii nárůstu ceny s cenou topného oleje, ale také s cenou plynu jako referenčním ukazatelem, i když ne s rozsahem kolísání.
Spolková agentura BNetzA proto 24. února 2023 vydala rozhodnutí, ve kterém upravila maximální hodnotu nabídek pro stanovení plateb za elektřinu ze zařízení na biomasu podle zákona o obnovitelných zdrojích energie v nabídkových obdobích uskutečněných v následujících dvanácti kalendářních měsících,
a) pro nová zařízení na biomasu 17,67 centů za kilowatthodinu a
b) pro stávající zařízení na biomasu 19,83 centů za kilowatthodinu.
Takto stanovená hodnota má vytvořit spolehlivější rámcové podmínky a posílit stávající režim výběrových řízení a jeho konkurenční intenzitu.
Nyní, když BNetzA zvýšila maximální úroveň veřejné podpory o 10 %, účast se v řádném výběrovém řízení výrazně zvýšila. Zpráva vak upozorňuje, že toto zlepšení situace v sektoru by nemělo zastínit mnoho dalších nedostatků aukcí, které je v EEG třeba urychleně odstranit, aby se úspěšná výběrová řízení mohla konat i nadále. Podle zprávy BNetzA by se maximální hodnoty pro biomasu musely ve skutečnosti zvýšit nejen o 10, ale o 20 %, aby pokryly i průměrné výrobní náklady bioenergetických zařízení. Současné zvýšení nabídek tedy neodráží adekvátní maximální hodnoty – pro vysokou míru účasti ve střednědobém horizontu a k dosažení cílové cesty spolkové vlády je třeba další zákonné zvýšení maximálních hodnot, jakož i hodnot, které mají být uplatněny v pevném tarifu, zejména pro malé bioplynové stanice zpracovávající kejdu.
“Pro ČR platí analogicky stejné problémy jako v sousedním Německu. Česká republika by měla co nejrychleji reagovat na stávající situaci na trhu i energetickou krizi a zajistit vhodné podmínky pro rozvoj biometanu, ideálně obdobné jako má právě Německo.” Komentuje situaci Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu.
Zdroj: Tisková zpráva CZ Biom 9. 6. 2023
Datum uveřejnění: 9.6.23
Poslední změna: 13.6.2023
Počet shlédnutí: 518