Zprávy z tisku
MPO bude usilovat o posílení bezpečnosti dodávek energie nebo dekarbonizaci
Praha 12. dubna (ČTK) - Součástí Státní energetické koncepce (SEK), která představuje plán vývoje české energetiky do konce roku 2050, bude důraz na posilování bezpečnosti dodávek, dekarbonizaci, udržitelnost, energetickou účinnost nebo mezinárodní spolupráci. Na setkání s novináři to dnes řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Východiska pro aktualizaci SEK dnes projedná vláda, konečná podoba SEK by měla být známá na konci letošního roku.
Foto: PIRO4D@Pixabay.com
Poslední úpravou SEK prošla v roce 2015, podle ministerstva průmyslu (MPO) tak nezohledňuje současnou geopolitickou situaci, která je charakterizována především válkou na Ukrajině, a pomalu také reaguje na aktuální trendy. Nová SEK zároveň naváže na závazky ČR vůči Evropské unii, jako je například dosažení emisní neutrality do roku 2050, uvedl Třešňák. Počítá také s větším využitím vodíku, malých modulárních reaktorů nebo rozšířením sítě větrných elektráren a rychlejší instalací fotovoltaik, doplnil.
"Jak v dekarbonizaci, tak v zajištění energetické bezpečnosti budou hrát zásadní roli energetické úspory a posílení energetické účinnosti. To zároveň umožňuje snižovat výdaje na energie. Je to přitom oblast, ve které dlouhodobě zaostáváme, na výrobu jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je evropský průměr, to není dlouhodobě udržitelné," uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Základem české energetiky bude jádro, uvedlo již dříve MPO. "Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48 až 56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent," řekl Třešňák. Jedním z cílů MPO je podle něj také rozvoj komunitní energetiky.
V případě obnovitelných zdrojů energie bude MPO usilovat o urychlení procesu jejich připojování nebo posílení kapacity distribuční soustavy. "Evropskému cíli v Česku odpovídá zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů energie ze 17 na 34 procent v roce 2030. Pro nezávislost na Rusku, místní ekonomický růst, životní prostředí i klima potřebujeme řešit hlavně čtyři zásadní oblasti, jako je nejméně 1000 megawattů nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem," řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle ředitele strategie poradenské firmy EGÚ Brno Michala Macenaura bude náročné vytvořit nová pravidla tak, aby reflektovala závazky vůči EU a stát je dokázal ufinancovat. "Oficiálně je stále volba energetického mixu na rozhodnutí jednotlivých států. Téměř vše se ale tváří, jako by už bylo pro Českou republiku předurčeno. Ať jde o tempo snižování emisí CO2, podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě, možnosti realizace nových plynových či jaderných zdrojů, nebo tempo dosahování úspor," řekl.
Zdroj: Tisková zpráva ĆTK 12. 4. 2023
Datum uveřejnění: 12.4.23
Poslední změna: 23.4.2023
Počet shlédnutí: 279
MPO bude usilovat o posílení bezpečnosti dodávek energie nebo dekarbonizaci
Praha 12. dubna (ČTK) - Součástí Státní energetické koncepce (SEK), která představuje plán vývoje české energetiky do konce roku 2050, bude důraz na posilování bezpečnosti dodávek, dekarbonizaci, udržitelnost, energetickou účinnost nebo mezinárodní spolupráci. Na setkání s novináři to dnes řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Východiska pro aktualizaci SEK dnes projedná vláda, konečná podoba SEK by měla být známá na konci letošního roku.
Poslední úpravou SEK prošla v roce 2015, podle ministerstva průmyslu (MPO) tak nezohledňuje současnou geopolitickou situaci, která je charakterizována především válkou na Ukrajině, a pomalu také reaguje na aktuální trendy. Nová SEK zároveň naváže na závazky ČR vůči Evropské unii, jako je například dosažení emisní neutrality do roku 2050, uvedl Třešňák. Počítá také s větším využitím vodíku, malých modulárních reaktorů nebo rozšířením sítě větrných elektráren a rychlejší instalací fotovoltaik, doplnil.
"Jak v dekarbonizaci, tak v zajištění energetické bezpečnosti budou hrát zásadní roli energetické úspory a posílení energetické účinnosti. To zároveň umožňuje snižovat výdaje na energie. Je to přitom oblast, ve které dlouhodobě zaostáváme, na výrobu jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je evropský průměr, to není dlouhodobě udržitelné," uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Základem české energetiky bude jádro, uvedlo již dříve MPO. "Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48 až 56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent," řekl Třešňák. Jedním z cílů MPO je podle něj také rozvoj komunitní energetiky.
V případě obnovitelných zdrojů energie bude MPO usilovat o urychlení procesu jejich připojování nebo posílení kapacity distribuční soustavy. "Evropskému cíli v Česku odpovídá zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů energie ze 17 na 34 procent v roce 2030. Pro nezávislost na Rusku, místní ekonomický růst, životní prostředí i klima potřebujeme řešit hlavně čtyři zásadní oblasti, jako je nejméně 1000 megawattů nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem," řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle ředitele strategie poradenské firmy EGÚ Brno Michala Macenaura bude náročné vytvořit nová pravidla tak, aby reflektovala závazky vůči EU a stát je dokázal ufinancovat. "Oficiálně je stále volba energetického mixu na rozhodnutí jednotlivých států. Téměř vše se ale tváří, jako by už bylo pro Českou republiku předurčeno. Ať jde o tempo snižování emisí CO2, podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě, možnosti realizace nových plynových či jaderných zdrojů, nebo tempo dosahování úspor," řekl.
Zdroj: Tisková zpráva ĆTK 12. 4. 2023
Datum uveřejnění: 12.4.23
Poslední změna: 23.4.2023
Počet shlédnutí: 279