ČR loni snížila dovoz ruského plynu z původních 97 pct asi na čtyři pct

Praha 31. ledna (ČTK) - Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy. Po dnešní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Tématem jednání byly i ceny energií, jejich aktuální zlevňování na trhu se podle Fialy bude u odběratelů projevovat postupně během roku.

Foto: Shutterstock.com

Hlavním tématem bilanční návštěvy premiéra na MPO byla energetika a bezpečnost. Česko i celá Evropa v této věci podle Fialy zažehnaly hrozbu nedostatku plynu, což se už začíná projevovat na trhu. "Přesvědčili jsme trh, že zimu zvládneme, a proto klesají ceny energií," řekl Fiala.

Současný pokles ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu se bude v cenících odběratelů podle premiéra projevovat postupně. MPO se podle něj nyní snaží vytvářet co nejpřehlednější prostředí, aby se snížené ceny projevily co nejdříve.

Ke snižování cen podle něj přispěly také úspory ve spotřebě, která v Česku loni meziročně klesla o 19 procent. Celkově se loni v ČR ušetřily podle ministerstva skoro dvě miliardy metrů krychlových plynu, což vystačí téměř na dva zimní měsíce. To se projevuje i v zásobách plynu. V tuzemských zásobnících je podle premiéra v současnosti přes 2,6 miliardy metrů krychlových plynu, což znamená jejich naplněnost ze 74 procent. To je podle premiéra pro toto období ve srovnání s předchozími roky dosud nejvyšší stav.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude ministerstvo pokračovat k krocích, které by měly dál snížit dovoz energetických surovin z Ruska. Připomněl, že Česko má v nizozemském terminálu LNG rezervovány zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu, což by při současné spotřebě vystačilo asi na 40 procent spotřeby. Kromě toho má stát opci na další miliardu metrů krychlových plynu, zatím ji však nevyužilo, protože chce své zdroje co nejvíce diverzifikovat. Do budoucna by ovšem LNG mohlo podle Síkely tvořit i více než poloviny tuzemské spotřeby. S tím souvisí i snaha o úplné omezení dovozu plynu z Ruska. Úplné energetické nezávislosti na Rusku by Česko podle ministra mohlo dosáhnout v roce 2024.

Spolu s tím chce stát omezit i závislost na ruské ropě. V současné době do země proudí asi polovina zásob ropy z ruského ropovodu Družba, druhá polovina zásob teče ropovodem IKL z Německa, který je napojen na ropovod TAL z Itálie. Do budoucna chce Síkela ruskou část nahradit navýšením dodávek ropy z ropovodů IKL, respektive TAL.

Klíčovou částí tuzemské energetiky bude podle ministra především jádro. Podle něj se podařilo zajistit dodávky jaderného paliva z nových zdrojů pro jadernou elektrárnu v Temelíně a nyní je cílem zajištění paliva i pro dukovanskou elektrárnu. Připomněl také současný tendr na stavbu nového bloku v Dukovanech. Společnost ČEZ, která má soutěž na starosti, nyní vyhodnocuje první nabídky tří uchazečů. Stát také chce stavět malé modulární reaktory.

Tématem jednání Fialy na MPO byl i další rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů. K tomu ministerstvo podle Síkely připravuje některá další opatření, která by měla dál usnadnit využívání obnovitelných zdrojů, a snižovat tak závislost na fosilních palivech.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 31. 1. 2023

Tweet