Zprávy z tisku

Česko může nabídnout zelený plyn pro plnění evropských cílů dekarbonizace

Bioplyn může nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností a rovněž o čtvrtinu zvýšit podíl organické hmoty v půdě, reaguje sdružení CZ Biom na dnešní návrh Evropské komise. Nový evropský balíček právních předpisů přichází s cílem nasměrovat Evropu od fosilního plynu k udržitelnějším zdrojům energie včetně biometanu a různých forem vodíku.

 
Foto: Energy Financial Group
 

Do roku 2030 se očekává, že 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět cca 500 miliónů kubíků biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené (bioCNG) nebo zkapalněné (bioLNG) formě pomůže snížit emise. Jde o první pokročilé biopalivo, které je masově dostupné již dnes.

Podle dnes představeného návrhu Evropské komise mají zelená plynná paliva, mezi které patří právě bioplyn, biometan, obnovitelný a nízkouhlíkový vodík či syntetický metan, tvořit až pětinu konečné spotřeby energie v Evropě v roce 2050. Produkce zelených plynů bude mít formu daňové podpory, včetně odstranění přeshraničních cel. Balíček EU také zvýhodňuje pozici občasných projektů pro produkci biometanu, obdobně jako to už dříve udělal pro oblasti výroby elektřiny.

Vyrobený biometan lze použít všude tam, kde zemní plyn. Lze ho s fosilním zemním plynem míchat, či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG (a hovoříme o tzv. bioCNG). Biometan je ale navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí například z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou přitom pro využití biometanu téměř ideální podmínky: rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat stávající plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě nebo v teplárenství.

“Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů koncem desetiletí postupně otevřou cestu k produkci bioplynu z rozložitelných odpadů. Další příležitostí jsou cíleně pěstované energetické plodiny, které mohou pomoci k oživení venkova, zlepšení kvality orné půdy a vytvoření nových pracovních míst ve venkovských regionech,” připomíná Jan Habart.

Další perspektivní technologií je výroba zeleného vodíku nebo metanu z přebytečné elektrické energie nazývaná power to gas. V Evropě jsou již pilotní projekty, ČR však na svou první instalaci teprve čeká. Na rozdíl od biometanu ještě nemáme na konverzi elektřiny na plyn vytvořen právní rámec.

Zajímavá fakta o bioplynových stanicích a biometanu:

  • V roce 2020 bylo v Evropě 720 takovýchto biometanových zařízení. Nejvíce jich je v sousedním Německu (232), ve Francii (131) a Spojeném království (80).
  • V Česku je nyní 418 bioplynových stanic, které dnes primárně vyrábí elektřinu a teplo (ročně vyrobí zhruba 4 % z veškeré vyrobené elektřiny v ČR).
  • Zatím pouze jediná bioplynová stanice v Česku dodává biometan do sítě zemního plynu. Jde o zařízení Energy Financial Group v Rapotíně, které ročně vyrobí 1,2 mil. kubíků biometanu.
  • Do roku 2030 lze uvažovat o 862 milionech kubíků biometanu, které mohou ročně vyrobit české bioplynky.
  • K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají hnůj, kejda skotu a prasat (46 %), následuje kukuřice ve formě (kukuřičné) siláže a představuje zhruba 31 % všech vstupních surovin. Zbylých 26 % tvoří senáž, cukrovarnické řízky, bioodpady, nekvalitní obilí, brambory a další. Provozovatelé též stále častěji využívají tzv. půdu zlepšující plodiny jako je vojtěška, jetel nebo luskovinoobilní směsi, které nemají jinak žádné tržní využití.
  • Výroba biometanu je tak jedním z možných nástrojů pro regulaci a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů. Bioplynové stanice tak mohou „krýt záda” větrným parkům nebo solárním elektrárnám a stejně jako paroplynové elektrárny přispívat k flexibilnější energetice založené na obnovitelných zdrojích.
  • Bioplyn a biometan jsou obnovitelnou energií, která není závislá na počasí a nezatěžuje elektroenergetickou soustavu.
  • Mezi další výhody rozvoje biometanu prostřednictvím bioplynových stanic patří také zvýšení množství organické hmoty a živin v půdě. Díky digestátu, vedlejšímu produktu bioplynových stanic, může narůst organika až o čtvrtinu, a přitom lze ušetřit významné množství průmyslových hnojiv. Organická hmota v půdě plní řadu nezastupitelných funkcí, které v ní probíhají. Obsah humusu a jeho kvalita má přímý vliv na úrodnost, na diverzitu půdních organismů, koloběh živin v půdě, stabilitu půdy a její strukturu. Zlepšuje zadržování a vsakování vody a odolnost vůči erozi.

Power to gas

  • Je technologie umožňují tzv. sector coupling, tedy propojování sektoru elektřiny a plynu.
  • Základem technologie je spotřeba přebytečné elektřiny v síti používané k elektrolýze vody za vzniku vodíku a kyslíku. Vodík je využit buď přímo jako finální produkt anebo se z něj pomocí syntézy s CO2 vyrábí metan (tzv. syntetický metan) či jiné energetické nosiče.
  • Vytvořené energonosiče pak mohou sloužit jako palivo v dopravě, v teplárenství anebo k opětovné výrobě elektřiny.
  • Bioplynové stanice jsou pro instalaci systému Power to gas obzvlášť vhodné, protože jsou producenty koncentrovaného přírodního CO2, který biologické postupy umí společně s vodíkem měnit na téměř čistý metan.

Zdroj: Tisková zpráva CZ Biom 16. 12. 2021

 


Datum uveřejnění: 16. prosince 2021
Poslední změna: 16. prosince 2021
Počet shlédnutí: 458