Zprávy z tisku

Agrární komora žádá pozastavení některých plánovaných kroků kvůli válce

Brno 3. dubna (ČTK) - Agrární komora žádá vládu, aby odložila účinnost některých opatření, která by měla pro tuzemské zemědělce začít platit už v příštím roce. Jde zejména o Národní strategický plán a rámcové nastavení reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Komora na svém řádném sněmu na brněnském výstavišti dnes shrnula hlavní požadavky do desatera, které předala ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (za KDU-ČSL). Novinářům to po skončení sněmu řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

 
Foto: Archiv CZ Biom
 

"Oba tyto dokumenty vznikaly ještě před koronavirovou pandemií a zejména před válkou na Ukrajině. Jejich nastavení z hlediska aktuální situace vůbec není optimální. Musíme si uvědomit, že jsme ve válce a ve válce se nemůžeme vzdávat svých zbraní. V době rostoucích cen nemůžeme hodit přes palubu zemědělskou produkci," uvedl Doležal.

Prvním bodem na desateru tak je odložení účinnosti reformy Společné zemědělské politiky do doby, než odezní dopady pandemie koronaviru i války na Ukrajině. Podle viceprezidenta komory Leoše Říhy je také třeba přehodnotit Národní strategický plán a nastavení reformy Společné zemědělské politiky od roku 2023.

"Za současné situace, při klesající produkci, nedostatku hnojiv a růstu cen na světových trzích nemůžeme požadovat po zemědělcích, aby od roku 2023 uváděli část orné půdy do klidu, environmentální požadavky lze naplnit i jinak," uvedl Říha.

Stát by podle členů komory, kteří vytvářejí 80 procent zemědělské produkce v Česku, měl podporovat skutečně aktivní zemědělce a neznevýhodňovat produkční zemědělce a využít také potenciál zemědělství ke zvýšení nezávislosti na dovozu ruského plynu a ropy. "Velký potenciál mají například bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy a vyrábí buď obnovitelnou elektřinu a teplo, nebo po vyčištění biometan, který nahrazuje zemní plyn," konstatoval Říha.

Stát by měl podle komory také lépe sledovat stav zásob a pohyb na potravinovém trhu v Česku. "Momentálně zahraniční obchodníci z arabských zemích na trzích nakupují pšenici z příští úrody, nakupují i u nás. Momentálně nevíme, kolik pšenice z příští úrody je prodáno, ale je důležité to vědět zejména proto, že letošní produkce může být kvůli nedostatku hnojiv nižší než v minulých letech. Stejně tak je potřeba podporovat domácí produkci ovoce a zeleniny, abychom ji za rostoucí ceny nemuseli dovážet," uvedl Doležal.

Říha také upozornil na to, že zatím zdražují hlavně potraviny rostlinného původu, zdražení potravin ze živočišné výroby ale bude nepochybně následovat. "Dopad do této části má vždy zpoždění, ale pokud už nyní zdražují hnojiva až o 300 procent, dopad do cen masa a živočišných produktů se samozřejmě projeví, protože kvůli tomu významně zdražují krmiva," řekl Říha.

Zemědělci žádají také o odložení takzvané Zelené dohody na později, Kromě Agrární komory České republiky se na tom shodli zemědělci z devíti zemí střední a východní Evropy na svém pátečním jednání v Bratislavě.

Zástupci zemědělců žádají, aby se přehodnotily a změnily termíny plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, a to zejména v oblasti snižování spotřeby pesticidů, hnojiv či navýšení plochy pro ekologické zemědělství.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 3. 4. 2022

 


Datum uveřejnění: 3.4.22
Poslední změna: 6.4.2022
Počet shlédnutí: 172