Zrušení patentu na výrobu pelet – a co s tím souvisí, pohled z druhé strany Družstvo Ekover (dále jen družstvo), jehož jsem členem, se od roku 2004 zabývá Projektem výroby a užití granulovaných paliv z rostlinných pletiv. Nejprve popíši způsob fungování a historii projektu a poté se zmíním o našem potýkání s organizací CZ- Biom. 1. Způsob fungování projektu Družstvo Ekover přijímá dobrovolné účastníky projektu a na základě Smlouvy o podmínkách a způsobu spolupráce při zpracování a využití fytomasy jim zajišťuje následující: a) Technické řešení výroby granulovaných paliv ze suchých rostlinných materiálů Družstvo úzce spolupracuje s českou strojírenskou firmou SOMA Lanškroun (ředitel ing. Ladislav Verner - můj bratr), která vyvinula a vyrábí technologie schopné granulovat široký sortiment suchých rostlinných surovin bez použití pojidel s možností změny lisovacího tlaku na jedné matrici. Nákup technologie probíhá přímo mezi výrobcem a účastníkem projektu. Družstvo poskytuje účastníkům metodickou pomoc při legalizaci výrobny na stavebním úřadě a dále metodickou pomoc při získávání dotací na technologii. b) Technické řešení druhů paliv Družstvo disponuje deseti recepturami certifikovaných paliv. Na základě smlouvy mohou všichni účastníci tato paliva uplatňovat na trhu pod uvedenými certifikáty dle svého uvážení. Certifikovaná paliva včetně kvalifikovaného odhadu surovinových zdrojů v ČR ( bez dopadu na cenu potravin) jsou následující: Název Materiálové složení Množství zdrojů v 1.000 t / rok (odhad) EKOVER Odpady z čištění zrna 250 EKOVER S Seno, sláma obilovin či olejnin 4.000 EKOVER T Celé rostliny triticale (žitovec) – sláma včetně zrna 1.000 EKOVER O Celé rostliny obilovin či olejnin pro energetické účely 2.000 EKOVER F Fermentační zbytky z bioplynových stanic 200 EKOVER OM 90 % EKOVER O a 10% masokostní moučky kategorie 2 a 3 EKOVER SM 90% EKOVER S a 10% masokostní moučky kategorie 2 a 3 EKOVER P Odpadní papír 100 EKOVER SP 70% sláma obilovin a olejnin a 30% druhotně nevyužitelný papír EKOVER OP 70% EKOVER O a 30% druhotně nevyužitelný papír Družtvo pružně reaguje na aktuální situaci v ceně a množství biomasy vhodné k výrobě paliv a trvale rozšiřuje jejich sortiment. Účastníci se automaticky stávají uživateli všech dalších certifikátů. c) Zajištění velkoodbytu Družstvo má uzavřeny středně a dlouhodobé kupní smlouvy s velkými energetickými zdroji po celé republice. Nejvýznamnější z nich jsou: ČEZ a.s., Dalkia ČR, Plzeňská teplárenská a.s., Ško energo Mladá Boleslav atd. Výrobci mohou svá paliva dodávat na plnění těchto smluv, přičemž družstvo již neuplatňuje obchodní přirážku. Dále mohou výrobci svá paliva dodávat libovolnému odběrateli za libovolnou cenu bez omezení družstvem. d) Zajištění přímého fungování projektu Družstvo přijímá mezi výrobce výhradně subjekty zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu, aby zpracovávaly vlastní surovinu. Družstvo prodává pouze konečným spotřebitelům. Uzavření celého projektu před překupníky na jakémkoli článku zamezilo ekonomické nejistotě. Družstvu náleží za výše popsané činnosti od výrobců odměna zakotvená ve Smlouvě o spolupráci ve výši 50 Kč/t výrobku. Odměna nezahrnuje plnění související s Licenční smlouvou. Užitné vzory a patenty družstva Družstvo od počátku fungování projektu úspěšně uplatnilo u Úřadu průmyslového vlastnictví přihlášky k několika užitným vzorům a patentům. Objevy se týkaly složení paliv, způsobu jejich výroby a některých technických inovací granulační techniky. Při přihlašování jsme postupovali zcela v souladu se zákonnou normou. Nejprve jsme pověřili patentového zástupce průzkumem stávajícího stavu dané techniky a průzkumem již udělených užitných vzorů (UV) a patentů( P). V případě, že patentový zástupce nenalezl dané řešení v reálu ani v databázi UV a P podali jsme k Úřadu přihlášku. Poté Úřad zahájil obdobný průzkum vlastními prostředky s cílem zjistit, zda uvedený objev již není znám. Dále Úřad posuzoval vynálezeckou výši objevu. V případě, kdy průzkum s cílem nalézt stejné řešení dopadl negativně a Úřad posoudil vynálezeckou výši konkrétního objevu jako dostatečnou, teprve poté udělil UV nebo P. Podotýkám, že průzkum přihlášky patentů trval déle než 3 roky. Veškeré UV a P jsme uplatňovali a uplatňujeme k ochraně fungování projektu ve prospěch jeho účastníků. Působí jako ochrana proti UV a P, které si na podobnou problematiku pevných paliv z fytomasy přihlašují někteří členové CZ Biomu, např. VÚZT či Atea Praha. Při napadání našich UV a P u Úřadu průmyslového vlastnictví členy CZ Biomu se chováme opět dle zákonné normy, tedy poskytujeme Úřadu naše vyjádření a v případě, že nesouhlasíme s rozhodnutím Úřadu, obracíme se na soud s žádostí o přezkum. Dále má družstvo u Úřadu zapsánu ochrannou známku pro paliva: EKOVER. Účastníci projektu mohou využívat veškeré UV a P a též ochrannou známku na paliva EKOVER na základě Licenční smlouvy. Stav platných UV a P a certifikovaných paliv osciluje okolo počtu 15. Licenční poplatek zakotvený v Licenční smlouvě činí celkem 1.500 Kč za rok. TJ. cca 100 Kč za jednu položku. Je patrno, že UV a P neslouží družstvu jako zdroj jeho financování. 2. Historie vzniku a rozvoj projektu - systému výroby a užití granulovaných paliv z rostlinných pletiv. a) Důvody vzniku Uzákonění podpory výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii , tedy i v naší republice v roce 2004, respektive 2005 otevřelo obrovský prostor pro odbyt části zemědělské produkce v energetických zařízeních. Čeští zemědělci dotovaní za útlum produkce potravin a nuceni prodávat svou surovinu za ceny pod výrobní náklady většinou nadnárodním mlékárnám, sladovnám, mlýnům , řetězcům a překupníkům ve všech komoditách, uvítali možnost vyrábět svůj konečný výrobek ze své suroviny a prodávat jej konečnému spotřebiteli za ceny zahrnující výrobní náklady a přiměřený zisk. Zemědělec, který část produkce převede na průmyslový výrobek přestal být stoprocentně závislý na pokřiveném trhu s potravinami a krmivy, kdy se potkává s evropskými potravinami s rozdílnou národní podporou a s rozdílnou národní ochranou místního trhu. Využití části zemědělské produkce k energetickým účelům tak nevede v našich podmínkách ke zdražování potravin pro konečného spotřebitele, avšak umožňuje českým zemědělcům poněkud důstojnější ekonomické postavení ve společnosti. Ze stavu trhu s potravinami je zřejmé, že množství produkce, která může být uplatněna na výrobu energie formou paliv z biomasy bez dopadu na ceny potravin, může být v řádu 6 až 8 milionů tun ročně. Tato produkce by podstatně ovlivnila ekonomiku fungování českého zemědělství s významným dopadem na hospodářství celonárodní. b) Rozvoj systému Za této příznivé situace jsme souběžně podnikali následující kroky pro vznik a rozvoj systému: V jediné malé výrobně zemědělského družstva v Březovicích u Mladé Boleslavi jsme započali se zkouškami granulace různých suchých rostlinných materiálů vlastního původu. Souběžně jsme zajišťovali certifikaci těchto granulátů na výrobek palivo. S těmito výrobky jsme objížděli elektrárenské společnosti a přesvědčovali je o vhodnosti těchto paliv. Přitom jsme oslovovali zemědělskou prvovýrobu a nabízeli jim účast na vznikajícím projektu. Současně jsme jednali se strojírenskými firmami o zahájení výroby granulačních technologií pro zemědělce. Neustále jsme byli v kontaktu s Ministerstvy zemědělství, životního prostředí a s Energetickým regulačním úřadem, abychom splňovali požadavky zákona 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a k němu náležících vyhlášek, nařízení a rozhodnutí. Průběžně jsme získávali UV a P na některé naše objevy. Systém se kvalitativně i kvantitativně rozvíjel následujícím tempem: Rok počet licenčních výrobců roční produkce ( t ) 2003 1 40 2004 2 1.700 2005 10 8.500 2006 23 25.000 2007 32 41.000 2008 41 48.000 2009 47 72.000 2010 55 předpoklad 100.000 Přičemž poptávka velkých zdrojů renomovaných firem po palivu neustále strmě rostla a v případě zachování legislativní stability související se zákonem č. 180/2005 Sb. tyto firmy plánují s neustálým prudkým nárůstem roční spotřeby. Celkové poptávané množství tak již v jejich plánech koresponduje s výše uváděnými zemědělskými zdroji v řádech milionů tun ročně. Systém v dnešní velikosti v sobě zahrnuje cca 70 smluvních partnerů, kteří již paliva vyrábí nebo se k výrobě připravují. Kupní smlouvy s velkoodběrateli paliv vyjádřeny ve finančních hodnotách dosahují řádů stovek milionů korun. Systém zajišťuje práci několika stovkám lidí. Za této situace jsme již nuceni požadovat právní stabilitu nastaveného systému podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, abychom mohli zodpovědně přijímat nové výrobce a uzavírat další smlouvy s novými velkoodběrateli. Oproti našemu požadavku na právní jistotu podpory našeho podnikání dbáme na dodržování státem stanovených pravidel našimi účastníky. Do roku 2009 vykazovali naši účastníci, pěstitelé plodin pro energetické účely jejich plochu a výnos v rámci evidence požadované Ministerstvem zemědělství. Množství paliv v kategorii 1 z cíleně pěstovaných plodin bylo tedy průkazné. V roce 2010 Mze evidenci vypěstovaných energetických plodin ukončilo. Naši výrobci si tuto evidenci vedou samozřejmě dále v rámci svého účetnictví. Abychom zabránili neopodstatněnému napadání našich výrobců z možných záměn paliv v rámci jednotlivých kategorií dle vyhlášky č. 482/2005 Sb., podnikáme konkrétní jednání na Ministerstvech životního prostředí, průmyslu a zemědělství a ERÚ. Navrhujeme opětovné zavedení evidence energetických plodin u pěstitelů například prostřednictvím Ministerstva zemědělství nebo v rámci statistického vykazování osetých ploch. 3. Rozpory našeho systému s pojetím výroby a užití granulovaných paliv dle CZ Biom Nejprve je nutné vysvětlit systém podpory výroby elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. (OZE) ERÚ vydává každoročně cenové rozhodnutí, kterým určuje výši výkupních cen pro elektrickou energii vyrobenou z jednotlivých kategorií OZE. Podpora platná v roce 2010 a schválená pro rok 2011 seřazena sestupně je následující. Podpora výkupními cenami [Kč/MWh] Kategorie OZE 2010 2011 FVE nad 30 kW - sluneční elektrárny 12150 12400 Biomasa O1 - nová lokalita – samostatné spalování 4580 4580 Bioplyn AF1 – bioplynové stanice 4120 4120 Biomasa S1*) – spoluspalování 1370 1370 Součet výkupní ceny a zel. bonusů u spoluspalování S1 2470 2470 VTE – větrné elektrárny 2230 2280 *) podpora formou zelených bonusů U spoluspalování biopaliv s fosilními palivy existuje podpora formou příplatku ( zelený bonus) k tržní výkupní ceně silové elektřiny. Připočteme - li k zelenému bonusu u spoluspalování průměrnou výkupní cenu silové elektřiny v roce 2010 ve výši 1100 Kč/MWh, dostaneme výkupní cenu elektřiny ze spoluspalování ve výši 2470 Kč/MWh. Vedle absolutní výše podpory na jednotku vyrobené elektřiny je dle našeho názoru nutné zohlednit vliv využití jednotlivých druhů OZE na národní hospodářství a životní prostředí v naší republice. Sluneční elektrárny jsou vyráběny v cizině, vliv na životní prostředí je diskutován z hlediska případů záboru zemědělské půdy. Větrné elektrárny jsou v drtivé většině cizí provenience. Vliv na prostředí je diskutován z hlediska estetického. Bioplynové stanice jsou z větší části cizí provenience. Místní zemědělci mají zajištěn odbyt na část své produkce, obzvláště vhodné jsou BS na upotřebení chlévské mrvy. Vliv na životní prostředí je diskutován pouze v některých případech z hlediska hygienického. Spalování biomasy - Granulační technologie používané výrobci paliv Ekover jsou české výroby. Systém výroby zaměstnává relativně nejvíce lidí. Zemědělci mají zajištěn přímý dlouhodobý odbyt části své produkce. Celá přidaná hodnota systému zůstává u českých výrobců. Vliv na životní prostředí je posuzován z hlediska uvolňování CO2 při spalování. Tato paliva se chovají neutrálně, jelikož rostliny během svého života CO2 načerpají z ovzduší. Vysvětlení fungování přílohy č.1 vyhlášky 482/2005 Sb. k zákonu 180/2005 Sb. Ministerstvo životního prostředí určilo druhy biomasy, které jsou podporovány při výrobě elektřiny a rozdělilo je do 4 skupin - kategorií dle výše podpory od 1 do 4. Cílem rozdělení do skupin je například ochrana některých surovin nezbytných pro jiná důležitá odvětví před využitím v energetice. Dalším důvodem je například rozdílná cena surovin na volném trhu. Suroviny s nižší cenou jsou zařazeny do nižší kategorie. Rozpory s organizací CZ Biom jsou zákonité. Sami sebe charakterizují následovně: „CZ Biom je nevládní nezisková a profesní organizace, která byla založena v roce 1994 s cílem podporovat rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu a ostatních biopaliv v České republice. Činnost asociace probíhá v 5 odborných sekcích, které detailně rozpracovávají jednotlivá témata. Jedná se o sekce Fytoenergetika, Bioplyn, Kapalná biopaliva, Výrobci dřevní biomasy a Kompostárenství. „ Teoretické závěry propagované CZ Biomem nemusí být převedeny do praktického života. Jejich činnost není časově limitována. Jejich tvrzení a závěry nepodléhají schvalování ani kontrole. V protikladu s nimi je náš systém tvořen zemědělci převážně prvovýrobci. Naše konání musí být vždy rychlé, logické, ekonomicky průchodné. Naši účastníci jsou existenčně závislí na vlastním podnikání. Po celou dobu existence našeho projektu jsme nenašli a nepoužili nic vhodného z dílny CZ Biom. Naopak neustále narážíme na otevřené či skryté projevy nepřátelství vůči našemu projektu. a) Podstatné rozpory - Odborníci CZ Biomu od počátku prosazovali jako zdroj surovin pro výrobu paliv speciální energetické plodiny typu šťovík, laskavec ( amaranthus), lesknice rákosovitá, ozdobnice čínská ( sloní tráva)….oproti nim jsme postavili výrobu paliv z klasických ověřených plodin typů obiloviny, olejniny, pícniny. Spor o surovinu se odrazil v příloze č.1 k vyhlášce 482/2005 Sb., kde byly zpočátku v kategorii 1 podporovány pouze speciální plodiny, později z obilovin triticale a teprve před čtyřmi lety se i naší zásluhou podařilo zařadit do kategorie 1 veškeré polní plodiny. Spor se objevil též na půdě ERÚ již v letech 2005 a 2006, kdy zástupci CZ Biom na setkáních s energetiky nabízeli paliva ze šťovíku a rychle rostoucích dřevin za nereálné nadhodnocené ceny. My jsme již tehdy nabídli a uspěli s palivy vyrobenými z triticale a sena za podstatně nižších nákladů a tedy nižší prodejní ceny. Oproti členům CZ Biom jsme dokázali, že není pravdivé tvrzení, co je ekologické, je i drahé. CZ Biom prosazoval speciální českou dotaci pro pěstitele, kteří by pěstovali CZ Biomem vybrané speciální plodiny. My jsme požadovali zrušit tuto kontraproduktivní protekcionářkou dotaci. V případě existence dotací poskytovaných na pěstování pouze vybraných en. plodin by byla ekonomika nákladů pokřivena a umožňovala by pěstování plodin typu šťovík, laskavec, rychle rostoucí dřeviny…, které nesplňují logické parametry pro fungování. ( výnos suché hmoty z jednotky plochy/náklady na vypěstování jednotky suché hmoty). Spor proběhl na půdě Ministerstva zemědělství, dotace byla zrušena v roce 2008. Tento stav rovnosti při pěstování všech plodin je nutno zachovat trvale a nepodléhat tlakům různých lobbistických skupin na podporu jimi propagovaných „ zázračných“ plodin. Jedině za této situace budou pěstitelé aktivně vybírat nejvhodnější plodiny pro danou lokalitu. - Členové CZ biom podporují využití granulovaných paliv v malých energetických zdrojích, spalování ve velkých teplárnách kritizují. My tvrdíme, že ekonomika výrobců je možná pouze od určité výše roční produkce, kterou může odebrat pouze velkoodběratel. Maloodbyt tvoří pouze doplněk k prodeji. Dále dokládáme, že spalování nebo spoluspalování biomasy v již existujících velkých teplárenských zdrojích, které z paliva vyprodukují současně elektřinu i teplo, je z hlediska národohospodářského jednoznačně ekonomičtější, než jim toto zakazovat a vedle toho z veřejných peněz podporovat výstavbu nových zařízení pouze na samostatné spalování biomasy. Argument protistrany o možné záměně biopaliv za fosilní paliva v rámci vykazování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů při spoluspalování svědčí o absolutní neznalosti evidenčních a kontrolních mechanizmů v těchto velkých teplárenských zařízeních renomovaných firem, jimž paliva dodáváme. - Členové CZ biom se chovají selektivně, protekcionářsky a nekonzistentně. Příkladem selektivního a protekcionářského jednání je napadání UV a P pouze našeho družstva. UV a P svých členů nechávají bez povšimnutí, ačkoli řeší totožnou problematiku. Člen CZ Biom Atea Praha má například u Úřadu pro průmyslové vlastnictví vedeny následující UV a P. UV 2005-17300 16278 Palivo na bázi slámy P 2006-823 Linka na zpracování slámy do granulí UV 2006-18406 17283 Linka na zpracování slámy a/nebo balíků slámy do granulí P 2007-86 Palivo na bázi obilní slámy UV 2007-18517 17419 Palivo na bázi obilní slámy Zaměstnanec člena CZ Biom VÚZT Praha ing. Hutla má u Úřadu vedeny následující UV a P P 2003-1873 295533 Palivo na bázi šťovíku UV 2003-14417 13649 Palivo na bázi šťovíku P 2005-774 301605 Palivo na bázi slámy P 2005-775 301869 Palivo na bázi lučních porostů UV 2005-17301 16279 Palivo na bázi lučních porostů P 2006-823 Linka na zpracování slámy do granulí Slovy ing. Valečka: „ Nepřipadají Vám tyto nejnovější vynálezy notně vousaté, nepřipadá Vám tato novinka stará čtyřicet let.“ Jednotlivé skupiny v rámci CZ Biom podnikají trvalé snahy o přesuny jimi momentálně preferovaných druhů biomasy do vyšší skupiny a opačně. Příkladem nekonzistentního jednání je například útok proti všem granulovaným palivům v kategorii 1 dle vyhlášky 482/2005 Sb. vedený prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. V červenci 2010 na nátlak lobbistů z CZ Biom vydalo MŽp na svých stránkách prohlášení, kterým vyřadilo veškerá granulovaná paliva z kategorie S,O,P 1. Tento čin byl v přímém rozporu s dosavadním ministerským výkladem vyhlášky 482/2005 Sb. a navíc byl o to záludnější, neboť nebyl vydán formou rozhodnutí a tím znemožňoval jeho přezkum či soudní obranu. Navíc byl cílený proti jedné skupině výrobců granulovaných paliv, poněvadž paliva lisovaná do obřích balíků v kategorii S,O,P 1 zachovával. Přičemž rozpoznání původních surovin je možno, jak z obřích balíků, tak i z granulí. Taktéž kontrolu původu suroviny je možno provádět shodně v případě granulí i obřích balíků. Prohlášení bylo uveřejněno v době, kdy výše investic do granulačních technologií a hodnota uzavřených odbytových smluv dosahovaly částky v miliardách korun. Reakce velkoodběratelů byla okamžitá a někteří z nich ihned přestali odebírat vyrobená paliva. Vzhledem k tomu, že v systému je zapojeno cca 70 zemědělských subjektů, vyvinuli jsme dostatečnou reakci, aby zmiňované prohlášení pozbylo platnosti. Celá akce byla ze strany CZ biom vedena pod záminkou ochrany ceny a dostupnosti balíkové slámy pro malé teplárenské zdroje před velkoodběrateli. Následně jsme zástupcům této skupiny vysvětlili, že jejich představa o trvale nízké výkupní ceně slámy od zemědělců je lichá. Zemědělci si započali slámy vážit a její cenu určují dle živinové hodnoty a nákladů na zpracování a sběr. Nabídli jsme jim vykrytí jejich požadavků na balíkovou slámu po celé republice ze zdrojů účastníků systému Ekover. Do dnešního dne jsme obdrželi poptávku pouze od jednoho zájemce v rámci celé ČR. Pro srovnání fungování trhu s biomasou uvádíme příklad Polska, kde neexistuje rozdělení druhů podporované biomasy do jednotlivých kategorií. Trh s těmito komoditami tím není nijak pokřiven a přesto( nebo právě proto) existuje. Výrobci paliv mohou uzavírat dlouhodobé odbytové smlouvy bez obav o nekonzistentní změny v kategorizaci surovin. Přestože tedy v Polsku neexistuje rozdíl například mezi palivy z energetických plodin a palivy ze slámy, není zde sláma nedostatkovým předraženým zbožím. Zájemci o slámu nabízejí zemědělcům férové dlouhodobé ceny a zemědělci jim jejich požadavky plní. V případě existence dvou různých systémů pohledu na energetické suroviny v sousedních zemích existuje i nebezpečí vývozu hůře zařazené suroviny do druhé země. Toto je příklad otrub, kdy otruby u nás zařazené do kategorie 2 vyvážíme do polských elektráren. Přičemž cena volných otrub je srovnatelná s cenou krmného obilí a otruby jako surovinu pro krmné účely není třeba chránit, poněvadž stav zvířat v ČR je již natolik zdecimovaný, že otruby se v krmných směsích již téměř nepoužívají. Oproti nekonzistentnímu jednání CZ Biomu tvrdíme, že veškeré změny v legislativě týkající se zákona 180/2005 Sb. je třeba činit uvážlivě za účasti stran, které záměr tohoto zákona hlavní vahou naplňují, tj. významní výrobci a spotřebitelé pevných paliv z biomasy. Nepožadujeme jednostranně zrušení kategorizace surovin pro paliva po vzoru Polska, pouze na jeho příkladu dokládáme, že obavy, které vedly ke kategorizaci surovin v ČR, se v Polsku nenaplnily. Spíše se domníváme, že ke kategorizaci často došlo z obdobných protekcionářských důvodů, jako tomu zpočátku bylo u prosazení pouze CZ Biomem vybraných energetických plodin. Tento přístup však vedl pouze k pokřivení logických ekonomických parametrů u různě zařazených plodin, obdobně se tak stalo u různě zvýhodněných surovin. Snaha o pomoc určitému úzkému odvětví vedla nakonec ke zbrždění celého systému výroby a užití pevných paliv z biomasy, aniž by ochránila nízkou cenu a dostupnost prolobované suroviny . Co říci závěrem. - Náš systém nechce napadat ani nijak omezovat jiné druhy obnovitelných zdrojů energie. Snažíme se o to, aby naší propagací byla neustálá snaha o udržení nízkých vstupních nákladů v celém systému. To znamená pěstovat nízkonákladové plodiny, paliva vyrábět na českých technologiích a dodávat blízkým odběratelům. Touto cestou chceme též dokládat, že slovo ekologické neznamená drahé. Též se snažíme, aby systém přinášel užitek a přidanou hodnotu převážně českým účastníkům. - Po osmi letech fungování systému platí neustále naše konstatování: „Netvrdíme, že naše cesta byla a je bez problémů a bez našich chybných rozhodnutí. Naopak víme, že nás ještě čeká vyřešit spoustu technických, legislativních a ekonomických problémů. Naše dosavadní výsledky nás však ubezpečují v tom, že jdeme po cestě správné.„ V Březovicích 22.12.2010 Za Družstvo Ekover Ing. Hana Marešová Ing. Lubomír Verner
Odpověď