|
|
Energetické rostliny na zemědělských školách
Využívání biomasy pro energii je stále ještě nedostatečně zakotveno v povědomí široké veřejnosti. Vzhledem k novému u nás zatím málo rozvinutému oboru je to do značné míry pochopitelné. Vytápění našich domácností i podniků je tradičně zajištěno uhlím nebo plynem, zatímco vytápění dřevem je používáno spíše v odlehlejších venkovských oblastech. V současné době jsou ale již vyvinuty moderní výkonné kotle spalující slámu, či dřevní štěpku. Jsou rozšířeny zvláště v zahraničí, ale některé z těchto efektivních provozů jsou již také u nás. Jejich rozšíření není však dostačující. Příčiny jsou různé. Nejčastěji se argumentuje nedostatkem finančních prostředků, avšak podle mého názoru je jednou z hlavních příčin i nedostatečná objektivní informovanost občanů a zodpovědných představitelů obcí, měst apod. Proto je třeba zintenzívnit informovanost a propagaci těchto nových, ekologických technologií.
K vytápění biomasou se využívají především dřevní a lesní odpady ve formě štěpky, briket, nebo pelet. Dále je rovněž rozšířeno spalování slámy ve formě velkých slisovaných balíků. Vedle těchto forem lze biopalivo získávat z cíleně pěstovaných energetických rostlin, a to nejen z tzv. rychle rostoucích dřevin pěstovaných na speciálních plantážích, ale též z rostlin bylinného charakteru. Význam těchto rostlin spočívá nejen v získání biopaliva, tedy energie, ale v současné době je velmi důležité též pro využití přebytečné půdy, jejíž rozloha se podle údajů Ministerstva zemědělství odhaduje nejméně na 500 tis. ha. Zavádění tohoto programu by tudíž mohlo do značné míry přispět k řešení problémů našich zemědělců, neboť energetické rostliny nekonkurují na trhu potravin.
Pěstování těchto rostlin nemá však u nás zatím žádnou tradici. Tyto druhy rostlin byly dosud testovány jen v pokusných podmínkách a jen ve velmi malé míře byly v loňském roce některé druhy ověřovány na malých provozních plochách. Největší problém přitom spočívá v neznalosti nových druhů, které jsou pro fytoenergetiku nejvýznamnější, tj. takové, které se vyznačují vysokou tvorbou nadzemní hmoty. Tyto rostliny jsou většinou netradiční, takže nejsou zpravidla známy ani na odborných školách.
Protože je všeobecně známo, že nové programy se nejlépe zavádí prostřednictvím mladé generace, zkusila jsem v loňském roce vyzvat střední zemědělské školy, zda by neměly zájem zapojit se do tohoto programu, a to demonstračním pěstováním těchto vybraných rostlin. Překvapila mě poměrně značná odezva a zájem o tyto nové programy, neboť si v mnoha případech představitelé středních zemědělských škol rovněž uvědomují potřebu změn v rostlinné produkci, vzhledem k přetlaku potravinářské produkce na trhu.
Ke konkrétnímu projednání spolupráce se školami, které se do programu přihlásily, došlo až na jaře 1999, a ještě téhož roku jsme chtěli tyto rostliny zasít. Zařadili jsme proto jen ty druhy, jejichž osiva jsme měli k dispozici. Jednalo se o založení malých demonstračních ploch formou tzv. "botanické zahrady", kde by se tak studenti mohli s těmito druhy rostlin obeznámit, blíže je poznat a zjistit také, do jaké míry se v kterých lokalitách jednotlivé druhy osvědčí. Osiva byla rozeslána a zaseta celkem v 7 středních zemědělských školách: Březnice, Bystřice n. Perštejnem, Děčín, Písek, Plzeň, Rakovník a Tábor. Podařilo se nám zajistit osiva těchto druhů rostlin: lesknice (chrastice) rákosovitá, metlice trsnatá, sveřep samužníkovitý, sveřep bezbranný, sléz krmný - dolina, sléz krmný - kadeřavý, sléz krmný meljuka, sléz vytrvalý - kitaibelia, ostropestřec mariánský, mužák prorostlý, quizotia, artyčok kardový, šťovík krmný, boryt barvířský, jestřabina východní, čičorka pestrá. Současně s odeslanými osivy byly doporučeny výsevy jednotlivých druhů rostlin. Na těchto malých plochách bylo setí provedeno ručně a také další ošetřování porostu bylo zajišťováno ručně. Většinou bylo zaseto všech 17 vybraných druhů, pouze v Bystřici n. P. chyběl ostropestřec a jestřabina.
Vegetace rostlin byla většinou pečlivě sledována, jak studenty, tak zejména odborným vedením zainteresovaných učitelů. Rovněž ředitelé tento program všeobecně podporovali a měli zájem o jeho rozvoj. Podmínky pěstování byly však v různých lokalitách různé, a tak ani výsledky nemohly být vždy zcela totožné. V zájmu co nejlepšího zhodnocení získaných výsledků byly po předchozí vzájemné dohodě uspořádány 2 pracovní semináře, a to v Rakovníku, dne 7.9., a v Děčíně, 24.9.1999. Zde byly vedle některých úvodních přednášek, týkajících se všeobecně fytoenergetiky, předneseny získané výsledky. Zástupci z jednotlivých škol zde referovali o průběhu vegetace rostlin a o prvých zkušenostech, které v tomto směru získali. Všeobecně dobré výsledky byly získány s pěstováním krmných slézů, které téměř vždy dobře vzešly a dosáhly plně zapojených vysokých porostů. Nejméně se vydařil mužák prorostlý, jehož osivo nebylo zřejmě dostatečně vitální. Rovněž výsledky víceletých rostlin nebylo možné již v prvém roce objektivně hodnotit, neboť jejich výkonnost se projeví až v následujících letech. Z víceletých trav se již v prvém roce potvrzuje dobrá perspektiva sveřepů, zvl. sveřepu samužníkovitého.
Vedle malých demonstračních parcelek zajistili představitelé školy z Rakovníka též určité provozní ověřování některých druhů rostlin, kde jsme měli k dispozici větší množství osiv. Na pozemku školního statku bylo zaseto celkem 9 druhů rostlin: lesknice rákosovitá, sveřep samužníkovitý, sveřep bezbranný, čičorka pestrá, artyčok kardový, šťovík krmný, sléz krmný, sléz kitaibelia a quizotia. V těchto provozních podmínkách se projevila důležitost bezplevelného stavu půdy. Většina zasetých rostlin trpěla značnou zapleveleností. Nejvíce postiženy byly rostliny, jejichž počáteční vývoj je pomalý a vzešlé rostliny jsou slabé. To se projevilo zvl. u trav i dalších víceletých rostlin (např. šťovík krmný), které nejsou v prvém roce po zasetí ještě dostatečně zapojené a odolné vůči plevelům. Vzhledem k tomu, že není dosud známo, které herbicidy lze v kulturách energetických rostlin použít, omezili jsme se pouze na mechanické ošetření, a to formou odplevelovací seče. Relativně málo zaplevelené porosty nebyly posekány a zůstaly v plné vegetaci až do sklizně. Jednalo se o tyto porosty: krmný sléz, artyčok, quizotia a čičorka pestrá. Vůbec nejlepší byl porost slézu, který byl v září sklizen kombajnem, takže bylo získáno i osivo (1,4t/ha). Z ostatních rostlin se již v prvém roce příznivě projevil artyčok a quizotie. Ostatní druhy rostlin bude možné zhodnotit objektivně až v dalších letech a po doplňujících údajích spolu s výsledky z malých parcelek.
Úplné zhodnocení všech výsledků se v současném zimním období kompletuje. Nyní budou vyhodnoceny též výsledky analýz půd. Tyto odběry vzorků z pěstitelských ploch byly zajištěny po sklizni v podzimním období, aby tak bylo umožněno objektivnější zhodnocení výsledků. Různorodost půdy i z hlediska zásobenosti přijatelnými živinami na jednotlivých stanovištích má nesporně velký vliv na konečnou produkci fytomasy. Proto jsou výsledky analýz půdy důležité a budeme k nim přihlížet při konečném vyhodnocení vegetačních výsledků. Po dokončení všech vyhodnocovacích prací by bylo účelné sestavit z těchto výsledků prvý dílčí sborník, aby bylo možné na základě získaných výsledků rozhodnout o upřesnění programu na nadcházející rok. Vynasnažíme se tento sborník zajistit především pro potřeby zemědělských škol i pro potřeby členů CZ BIOMu.
Závěrem lze konstatovat, že program pěstování energetických rostlin na středních zemědělských školách se setkal se zájmem, což je pro naši organizaci CZ BIOM potěšující. Zájem o pokračování tohoto programu se projevuje též u dalších škol, a také je zájem o provozní ověření energetických rostlin na dalších školních statcích.
K upřesnění tohoto programu se sejdou zástupci všech zainteresovaných škol na poradě, která se uskuteční koncem února pravděpodobně v Táboře. Zapojení dalších zemědělských škol (příp. i učilišť) je vítané, stačí oznámit svůj zájem na adrese sekretariátu CZ BIOMu, nebo přímo na mém tel. č.: 02 / 205 117 53.
