Koment�� k�situa�n� studii AEBIOMu "Trh s�teplem a�Kj�tsk� protokol"

Anton�n Slej�ka, V�RV Praha, CZ BIOM

�vod

Na za��tku listopadu tohot roku vydal AEBIOM situa�n� studii "Trh s�teplem a�Kj�tsk� protokol". Jeliko� ji pova�uji za v�sou�asn� dob� nejd�le�it�j�� ve�ejn� dokument ve fytoenergetice pro v�echny evropsk� st�ty, uve�ej�uji zde alespo� stru�n� v�tah. Celou studii naleznete na webu CZ�BIOMu nebo V�m ji mohu na po��d�n� poslat e-mailem.

EU a�Kj�to

V Kj�tu se �lensk� st�ty EU zav�zaly sn�it emise CO₂ do obdob� let 2008 - 2012 o�8% oproti roku 1990 (�R se k�tomuto z�vazku rovn� p�ipojila), av�ak jak se ukazuje, v�sou�asn� dob� emise CO₂ op�t nar�staj�. Existuj� v�ak t�i zp�soby, jak tyto emise omezit:

1. sn�en�m spot�eby energie zv��en�m efektivnosti jej�ho vyu��v�n� a��etrn�m hospoda�en�m;
2. substituc� fosiln�ch zdroj� energie obnoviteln�mi;
3. nahrazov�n�m paliv s�vysok�m pod�lem uhl�ku (uhl�, ropa), palivy s�n�zk�m obsahem uhl�ku (zemn� plyn).

T�et� metoda je velmi problematick�, jeliko� Evropa je ji� dnes z�50% z�visl� na importu zemn�ho plynu a�tato z�vislost se pravd�podobn� zv��� na 70% do roku 2020.

Sni�ov�n� spot�eby energie br�n� p��li� n�zk� ceny fosiln�ch paliv. Ty br�n� rovn� rozvoji obnoviteln�ch zdroj� energi� (OZE), jejich� vyu�iteln� potenci�l je v�EU podhodnocen. Z�OZE m� nejvy��� potenci�l r�stu biomasa. T� je p�i��t�n 83,2% pod�l z�o�ek�van�ho n�r�stu vyu��v�n� OZE (90,2 ze 106,6 Mtoe).

Evropsk� trh s�teplem

Nejd�le�it�j��m spot�ebitelem tepla jsou dom�cnosti. Z�celkov� spot�eby energie ve spole�nosti je 22% spot�ebov�v�no na vyt�p�n� v�domovn�m sektoru.

Podle dominantn�ho zp�sobu vyt�p�n� je mo�n� jednotliv� zem� rozd�lit do n�sleduj�c�ch skupin:

• �st�edn� topen� nad 30% - �R, SR, D�nsko, Finsko a��v�dsko;
• zemn� plyn nad 30% - Belgie, Francie, It�lie a�Nizozem�;
• elekt�ina nad 30% - Francie a�Norsko, �v�dsko 23%;
• d�evo a�uhl� nad 20% - �R, SR, Norsko a Rakousko.

Podle pod�l� jednotliv�ch zdroj� energie je mo�n� zvolit vhodnou strategii n�hrady fosiln�ch zdroj� energie OZE. Nejn�ro�n�j�� je prosadit u��v�n� OZE tam, kde se vyt�p� zemn�m plynem.

Biomasa je v�sou�asn� dob� z�v�ce ne� poloviny p�lena ve star��ch kotl�ch na polena. Av�ak tento pod�l se sni�uje na �kor modern�ch kotl� a�zejm�na ve prosp�ch peletek. Ji� p�es 60 v�robc� kotl� v�EU produkuje za��zen� pro spalov�n� pelet. Pelety se prosazuj� zejm�na d�ky sv� n�zk� vlhkosti, vysok� hustot� a�tvaru umo��uj�c�mu p�epravu v�cistern�ch s�pneumatick�m vyprazd�ov�n�m, co� v�e odstra�uje obvykl� nedostatky biomasy p�i transportu a�skladov�n�.

Z�v�r

Pro urychlen� sni�ov�n� emis� CO₂ je nutn�:

• zv��it zdan�n� fosiln�ch paliv a�elekt�iny;
• podporovat investice do �spor energie a�do za��zen� pro vyu��v�n� OZE;
• zv��it informovanost o�OZE ve v�ech sf�r�ch spole�nosti;
• vytvo�it stabiln� trh s�OZE.

Nastartov�n� transformace energetiky na OZE je mo�n� usp�it nap�. t�mito aktivitami:

• �iroce pojatou informa�n� kampan� pro ve�ejnost o�mo�nostech OZE;
• syst�mem finan�n�ch podpor pro zav�d�n� domovn�ch technologi� na b�zi OZE (nap�. kotl�k� na biomasu);
• pos�len�m role ve�ejn�ho sektoru jako spr�vn�ho p��kladu;
• integrac� iniciativ v�domovn�m vyt�p�n� do region�ln�ch rozvojov�ch pl�n�;
• vytvo�en�m mechanizm� kontroly kvality pro syst�my na vyt�p�n� biomasou;
• podporou p�stitel� biomasy p�i uzav�r�n� smluv s odb�rateli biomasy.

�������������������