EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Vliv vzdálenosti od trvalého travního porostu na početnost a biomasu žížal na orné půdě

Úvod

Obr. : Žížaly (Lumbricidae) představují hlavní zástupce půdní megafauny

Žížaly (Lumbricidae) představují hlavní zástupce půdní megafauny. Patří k nejvýznamnějším půdním živočichům, ať již vzhledem k množství jejich biomasy v přirozených i člověkem využívaných půdách, zejména vzhledem k jejich roli při tvorbě a vývoji půd, či vlivu na růst rostlin a udržení půdní úrodnosti. Žížaly hrají roli indikátorů zemědělské udržitelnosti a půdní kvality a jako bioindikátory určují míru znečištění životního prostředí a fungování ekosystémů, svou činností výrazně ovlivňují či přetvářejí mnohé parametry půd. charakteristik (infiltrace vody, vodní potenciál). Žížaly svou činností ovlivňují cyklus živin a organické hmoty v půdě a spolu s půdními mikroorganismy a saprofytickými houbami se podílejí na půdních dekompozičních procesech.

Na orné půdě je hlavním faktorem, který má dopad na početnost žížal, používaná agrotechnika. Významný vliv v rámci agrotechniky vykazuje způsob zpracování půdy, daná plodina a struktura plodin v osevním postupu. Zpracování půdy mění fyzikální, chemické a biologické procesy v půdních ekosystémech. Pravidelné zpracování a obdělávání půdy může změnit environmentální podmínky a tím ovlivnit cyklus nebo skladbu žížalích populací. Cílem této práce bylo stanovit biomasu a populační hustotu žížal na orné půdě v různé vzdálenosti od trvalého travního porostu vnímaného jako zdroj migrujících jedinců.

Graf 1: Vliv vzdálenosti od okraje trvalého travního porostu na abundanci žížal

Materiál a metody

Sledování proběhlo na plochách v katastru obce Hlavatce, oblasti pahorkatinové, mírně teplé, průměrná roční teplota vzduchu dle dlouhodobého průměru je 7,3 °C a průměrný roční úhrn srážek je 602 mm. Nadmořská výška se pohybuje kolem 480 m n. m. Půdním typem této oblasti je kambizem oglejená, středně těžká, se slabou až střední skeletovitostí. Na pozemcích je uplatňována konvenční technologie zpracování půdy (orba).

Odběry probíhaly v porostech pšenice ozimé ve třetí dekádě listopadu 2008. Žížaly byly extrahovány z intaktní půdy za pomocí etologické metody. Jako vermifugní látky bylo použito roztoku formaldehydu (0,5%). Roztok byl aplikován na plochu 0,25 m2. Následně byl stanoven počet jedinců na jednotlivých odběrových místech a jejich celková biomasa.

Hodnoty abundance i hmotnosti biomasy byly přepočteny na metr čtvereční a výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu SAS (ANOVA, α=0,05).

Výsledky a diskuse

Graf 2: Vliv vzdálenosti od okraje trvalého travního porostu na biomasu žížal

V případě abundance žížal byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Jak ukazuje graf 1, hodnoty klesaly od 366,7 ks.m-2 na trvalém travním porostu až k 54,7 ks.m-2 ve vzdálenosti 3 m od okraje. Na základě hodnocení celkové produkce nadzemní biomasy žížal však nebyl vliv vzdálenosti od okraje TTP prokázán (graf 2). S tanovené hodnoty mají sice mírně stoupavou tendenci, ovšem zjištěné rozdíly mezi průměry nejsou statisticky průkazné. Z výše uvedeného vyplývá, že se vzrůstající vzdáleností od TTP dochází ke statisticky průkaznému nárůstu průměrné hmotnosti jedince. Výrazný pokles abundance na plochách, osetých jednoletými plodinami ve srovnání s trvalými kulturami uvádí i studie Decaense a Jiméneze (2002). Je zde přímá souvislost s každoročním zpracováním půdy, které má na populace žížal dramatický vliv (Marinissen a De Ruiter, 1993).

Graf 3: Vliv vzdálenosti od okraje trvalého travního porostu na průměrnou hmotnost jedince

Kromě přímého mechanického poškozování těl žížal a jejich vystavení nepříznivým abiotickým i biotickým vlivům přispívá zpracování půdy rovněž k rozrušení relativně permanentních chodeb větších druhů žížal ve svrchní části půdy. Tyto větší druhy mají také schopnost většího přežívání po provedení zpracování půdy (Pižl, 1996). To je nepochybně jedním z faktorů, který se uplatňuje ve vztahu k výsledkům zvyšující se průměrné hmotnosti jedinců. Zároveň se zde ale ukazuje vyšší schopnost adultních jedinců žížal kolonizovat větší vzdálenosti a migrací zaplňovat prostor, uvolněný mortalitou v důsledku provedených agrotechnických zásahů.

Poděkování

Práce vznikla v rámci projektů QH 82096 a MSM 6046070901.

Literatura

  • Decaens, T., Jimenez, J. J., 2002: Earthworm communities under an agricultural intensification gradient in Colombia. Plant and Soil, 240, 133-143.
  • Marinissen, J.C.Y., De Ruiter, P.C., 1993: Contribution of earthworms to carbon and nitrogen cycling in agro-ecosystems. Ecosystems and Environment, 47, 59-74.
  • Pižl, V., 1996: Žížaly – významná složka agroekosystémů. Úroda, 44, 10, 12-13.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Hodnocení změn druhového složení při rozdílném způsobu obhospodařování travních porostů
Co s listím, trávou a se zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně?
Humus - půda - rostlina (2) Humus a půda

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 11.5.2011
Poslední změna: 28.4.2011
Počet shlédnutí: 1434

Citace tohoto článku:
HOLEC, Josef: Vliv vzdálenosti od trvalého travního porostu na početnost a biomasu žížal na orné půdě. http://biom.cz/cz/projekty/seminar-aktualni-temata-v-picninarstvi-a-travnikarstvi-2009

Komentáře:
07 Oct 2011 19:47 Lenka
- super
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě