EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Proti erozi i na energetické využití

Obr. 1: Ing. Roman Honzík seznámil studenty s pěstováním a využitím energetických a půdopokryvných plodin

Rozsáhlé oblasti v severních Čechách i na dalších územích, kde se v minulosti těžilo uhlí, čeká obnova. Někde se rekultivace již uskutečnily, jde však o běh na dlouhou trať. Při rekultivacích je třeba učinit protierozní opatření. V tomto procesu je prvořadá volba vhodných rostlin.

Pěstováním plodin vhodných proti erozi a na energetické využití se intenzivně zabývají v pobočce Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Chomutově. Běžnou součástí činnosti je také organizování exkurzí pro odbornou veřejnost a studenty. V rámci této aktivity se uskutečnila exkurze studentů z České zemědělské univerzity. Ing. Roman Honzík z oddělení ekotoxikologie seznámil studenty nejen se zásadami rekultivace krajiny, ale také s pěstováním a využitím energetických a půdopokryvných plodin.

Jednoleté i víceleté

Pokusný pozemek s políčky leží v těsném sousedství budovy ústavu. Příchozí tu mohou mimo jiné spatřit například rychle rostoucí dřeviny, pícniny nebo krmný šťovík. Do pokusů tu zařazují jednoleté i víceleté plodiny. Jak uvedl ing. Honzík, rostliny pěstované pro energetické účely by měly poskytovat kolem deseti tun sušiny z hektaru.

Obr. 2: K energetickým účelům se využívá i vlákeň obouphlavná

K jednoletým plodinám vhodným na energetické využití patří technické konopí. Rostliny dosahují hektarového výnosu suché hmoty v rozmezí od osmi do dvanácti tun. Ing. Honzík upozornil na to, že porosty konopí je třeba hnojit minimálně sto kilogramy dusíku na hektar. Víceleté plodiny se mohou pěstovat na jednom stanovišti deset až dvanáct let. Ing. Honzík přítomným vysvětlil, že při sečení mohou poraněními vnikat do rostlin infekce a škůdci, a proto životnost energetických plodin dosahuje spíše výše uvedené dolní hranice.

Nebát se křídlatky

K perspektivním plodinám vhodným k energetickým účelům patří křídlatka. Nesmí se však vysazovat v okolí vodních toků, kde by se mohla nekontrolovaně rozšiřovat. Ing. Honzík vysvětlil, že tuto invazivní rostlinu lze udržet pod kontrolou pomocí likvidace rozrůstajících se oddenků rotavátorem. Křídlatka se na pozemku rozmnožuje pomocí kořenů, které se na podzim vyrýpnou a zasadí.

Obr. 3: Krmný šťovík má mnohostranné využití

V pokusech se pěstuje křídlatka česká, kříženec křídlatky sachalinské a japonské. Rostliny dorůstající výšky kolem tří metrů. Výnosy suché hmoty křídlatky se pohybují kolem pětadvaceti až třiceti tun z hektaru.

K přednostem křídlatky paří také její schopnost potlačovat houbové choroby. Výluh z této rostliny může úspěšně eliminovat například plíseň na rajčatech nebo okurkách. Křídlatku lze úspěšně pěstovat na rekultivovaných výsypkách po těžbě. Podle slov ing. Honzíka si ji jeden tamní zemědělec vysázel na pětadvaceti hektarech.

Mimo fungicidního účinku disponuje křídlatka i dalšími kladnými vlastnostmi. Tato rostlina může být prospěšná pro lidské zdraví. Její kořeny totiž obsahují antioxidant resveratrol považovaný za „elixír mládí“. Tento přírodní antioxidant se vyskytuje v hroznech a v červeném vínu. Mimo jiné oddaluje stárnutí a zvyšuje odolnost člověka vůči infarktu.

Obr. 4: Jestřabina východní má na kořenech hlízkové bakterie

Množství plodin

Mezi další víceleté plodiny, vhodné k energetickým účelům, se řadí vlákeň obouphlavná (Sida hermophrodita), vrby, topoly nebo olše. Vrby a topoly se zpravidla sklízejí po pěti letech pěstování. Obě tyto rychle rostoucí dřeviny docilují hektarového výnosu sušiny kolem patnácti tun.

K plodinám s kombinovaným využitím patří topolovka. Nadzemní část této rostliny slouží pro energetické účely, zatímco kořeny se využívají ve farmaceutickém průmyslu do léků proti kašli. V létě topolovka může zdobit zahrádky i jako okrasná rostlina. Náchylnost topolovky k houbovým chorobám (rzem) lze eliminovat například výluhem z křídlatky.

Pro energetické účely, na bioplyn i spalování, se dá využít mužák prorostlý. Jedná se o víceletou rostlinu, která se podobně jako sklízí křídlatka v zimním období, když se v rostlinách sníží obsah vody na minimum. Na bioplyn se rostliny silážují nebo se mohou přímo využívat v bioplynové stanici.

Obr. 5: Vytrvalý sléz dorůstá do výšky jednoho a půl metru

K energetickým účelům se hodí celá řada dalších plodin. Na výrobu bioplynu lze využít nadzemní část rostlin topinamburu. Pro energetické účely je vhodný i vytrvalý sléz, který dorůstá do výšky kolem jednoho a půl metru. Na bioplyn je vhodná i jestřabina východní. Tato rostlina má na kořenech hlízkové bakterie poutající vzdušný dusík. Tím se snižuje potřeba hnojení.

Šťovík není plevel

Na svazích ohrožených erozí lze pěstovat krmný šťovík. Jedná se o plodinu s mnohostranným využitím. Šťovík je vhodný na krmení zvířat i pro energetické účely. Jedná se o víceletou plodinu poskytující hektarový výnos suché hmoty v rozmezí zhruba od osmi do deseti tun. V pokusech pěstují krmný šťovík odrůdy Rumex OK 2.

Obr. 6: Vrby a topoly se zpravidla sklízejí po pěti letech pěstování

Ing. Honzík posluchačům připomněl, že krmný šťovík není v žádném případě plevel, ale kulturní rostlina. V minulosti mnozí pěstitelé vysévali krmný šťovík na nejhorší pozemky, často zaplevelené pýrem. V tomto případě byly porosty šťovíku pochopitelně velmi špatné. Jak vysvětlil ing. Honzík, šťovík bude vděčný za dobré stanoviště a odpovídající hnojení. Na hlubších půdách s dostatkem humusu budou rostliny šťovíku prospívat. Pro zdárné pěstování je nutné také dostatečné množství vláhy. V suchých oblastech se vysokých výnosů pěstitelé nedočkají.

Rostliny šťovíku mají husté kořeny, což se uplatní při půdoochranných opatřeních. Z mnohostranného využití možno jmenovat vytvoření protierozních pásů. V případě svažitých pozemků může šťovík tvořit zasakovací pásy. Porosty šťovíku mohou pomoci eliminovat vodní erozi i bleskové povodně.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Pohled do historie pěstování energetických rostlin k vytápění budov
Bioplyn – kukuřice – krmný šťovík
Krmný šťovík
Patří křídlatka do kultury nebo ne?

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny

Datum uveřejnění: 18.2.2013
Poslední změna: 11.2.2013
Počet shlédnutí: 3372

Citace tohoto článku:
HONSOVÁ, Hana: Proti erozi i na energetické využití. Biom.cz [online]. 2013-02-18 [cit. 2017-10-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/proti-erozi-i-na-energeticke-vyuziti-2>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server