EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Plevel v krmném šťovíku

Úvod

Pěstování krmného šťovíku – Rumexu OK 2 provázejí od samého začátku diskuse a obavy z plošného zaplevelení okolních pěstitelských ploch. Situace je ale zcela opačná, je nutné se starat o to, aby se nezaplevelil sám porost šťovíku. Krmný šťovík je řádná polní plodina, která byla vyšlechtěna jako plně ustálená odrůda a nemá nic společného se známými plevelnými druhy šťovíků. Navíc trpí konkurencí jiných druhů rostlin, takže se nemůže šířit do okolí, neboť jej jiné rostliny rychle potlačí. Vyžaduje proto řádné ošetřování, tak jako každá jiná plodina a když se porost špatně založí anebo se řádně neošetřuje, brzy se zaplevelí. Tyto výsledky jsou známé již řadu let, ale stále ještě tomu zemědělská veřejnost nevěří. V loňském roce byly ale tyto výsledky zcela jednoznačně potvrzeny a to v rámci Bakalářské práce na Jihočeské zemědělské universitě s názvem: Studium konkurenceschopnosti porostu krmného šťovíku vůči plevelům – autor: Milan Kollmann. Stručný výtah z uvedené bakalářské práce je proto také součástí tohoto příspěvku.

Obr. 1: Porost Rumexu OK 2, 12.5.2012 -v pozadí oplocenka na ploše č. 3

Způsob zajišťování výsledků a jejich hodnocení

Pro zjišťování konkrétních výsledků byl autorovi bakalářské práce dán k dispozici porost dlouhodobě pěstovaného krmného šťovíku na ploše 20 ha. V roce 2011 byl porost již 12tiletý. V takto relativně starém porostu lze už výskyt plevele očekávat. Tyto porosty vydrží zpravidla 10 (i více) let, když se dobře ošetřují. Porosty starší už postupně degradují, protože se v nich výskyt plevele se stářím většinou stupňuje. Šťovík se zde pěstuje pravidelně do plné zralosti a využívá se převážně pro vytápění budov. Plně vyzrálá semena by tak mohla být zdrojem zaplevelení okolí, tak jak se mnozí zemědělci obávají.

Hlavním cílem bylo -v souladu s názvem bakalářské práce- především zjistit intenzitu zaplevelení porostu krmného šťovíku. Současně bylo třeba zaznamenat i případný výskyt rostlin Rumexu OK 2 v okolí, zejména v sousedních polních kulturách. Předmětem hodnocení byl především porost šťovíku pěstovaný po celé období od zasetí v r. 2000 až do r. 2011 (resp.2012), na ploše označené č.1 - viz dále podrobné hodnocení.

Vedle toho byl hodnocen také stav porostů na 3 dalších plochách, na kterých byl šťovík původně zasetý, ale v průběhu času se přestal pěstovat. Jde hlavně o plochu č. 2, která byla od původních 28 ha oddělena a po 3 letech (v r. 2002) zde byl šťovík zlikvidován (pro neúměrně velké zaplevelení této části pole). Krmný šťovík byl zaorán hlubokou orbou a již od následujícího roku se zde pěstují běžné zemědělské plodiny. Tento výsledek je zajímavý proto, že není třeba mít obavy z toho, že jednou zasetý Rumex OK 2 se nikdy z pole nevymýtí, tak jak se také mnozí domnívají.

Obr. 2: Plocha č. 4, 25.5.2012 - v pozadí šťovík na ploše č.1

V r. 2004 bylo zjištěno, že malá část pole (cca 0,25 ha) u lesa patří Lesům a tak zde byly přímo do šťovíku, aniž byl předem zlikvidován, vysázeny lesní stromky (ochráněné oplocenou). Tato plocha označená č.3, je sice malá, ale významná proto, že na ni lze zřetelně demonstrovat slabou odolnost Rumexu OK 2 vůči plevelům. Plocha s oplocenými stromky se rychle zaplevelila a vysetý šťovík postupně mizel, až se zcela vytratil. V současné době jsou zde již vzrostlé stromky a krmný šťovík se na této ploše nevyskytuje, viz Obr. 1. Tyto výsledky potvrdily jednoznačně, že se porost šťovíku rychle zaplevelí, není-li ošetřován (hlavně provzdušňováním) a tak ani případné vyklíčení semen Rumexu OK 2 mimo pěstitelskou plochu nemůže své okolí nijak ohrozit, neboť jej jiné druhy rostlin zcela „zadusí“.

Další plocha č. 4 o velikosti asi 0,5 ha vznikla v r. 2006 oddělením od původní plochy č. 1 proto, že byla tato část pole prodána soukromému zájemci. Není sice zatím nijak využívána, a proto není ani nijak ošetřována a původně vysetý šťovík zde jen živoří. Při řádném ošetřování bezprostředně sousedícího porostu Rumexu OK občas a nahodile k určitému i když ne záměrnému „ošetření“ této plochy dojde, např. při přejezdu rozmetadla při přihnojování, nebo při diskování porostu po sklizni. Proto se krmný šťovík na této ploše ještě zcela nevytratil, ale jeho výskyt je jen sporadický a každým rokem je ho v porostu s převahou plevele a trav stále méně – Obr.2. Charakteristiku tohoto porostu lze doplnit i počtem rostlin na 1 m2 (průměr z 5 vzorků), tak jak jej vyčíslil autor bakalářské práce. V květnu 2011 zde bylo 5,4 rostlin, v březnu 2012 - 4,2 na 1 m2. Tento stav dobře odpovídá výše uvedenému popisu na této ploše č. 4.

Současný stav této plochy dále potvrzuje skutečnost, že neošetřovaný porost krmného šťovíku nevydrží plně zapojený delší dobu, postupem času degraduje, což je další důkaz toho, že nemůže ohrozit okolí spontánním šířením.

Hodnocení intenzity zaplevelení šťovíku na pěstitelské ploše (č. 1)

Jak je zřejmé z již uvedených údajů, je krmný šťovík velice náchylný k zaplevelování. To se promítlo i v porostu řádně ošetřovaném (plocha č.1) zvláště proto, že je tento porost již relativně starý – 12tiletý (nejstarší v ČR). Výskyt plevelných rostlin je zde sledován podrobně, tak jak to vyplývá i z uvedené bakalářské práce. Stav porostu byl zjišťován 2x a to v květnu a podruhé v srpnu 2011, po červencové sklizni na suchou hmotu. Sledování bylo provedeno tak, že bylo na poli označeno 35 bodů o velikosti 1 m 2, z nichž byly odebírány veškeré plevele, které se zde vyskytovaly a také rostliny Rumexu OK 2. Odběrné body byly zvoleny tak, aby byla zachycena všechna místa, uprostřed pole i na souvratích.

Byla stanovena pokryvnost porostu listovou plochou v %/m2, dále počet rostlin a výška porostu. Zjištěné údaje uvedené v Tab.1 jsou průměrem z 35 vzorků.

Tab.1.: Pokryvnost porostu krmným šťovíkem ve 12tiletém roce vegetace

Stanovené hodnoty Datum odběru
12.5.2011 25.8.2011
Počet rostlin na 1 m2 20,50 19,00
Výška rostlin v cm 152,00 54,75
Pokryvnost listové plochy v % / m2 86,70 65,10
Obr. 3: Porost Rumexu OK 2 - 15.5.2011

Výsledky jsou podle termínu odběru vzorků významně rozdílné hlavně ve výšce rostlin. V květnu byl porost v plném vývoji a rychlém růstu, takže průměrná výška dosáhla 152 cm. Je to období, kdy Rumex OK 2 vytváří plodonosné lodyhy, které později dosahují až 2 m (i více) výšky – viz Obr.3.

Po hlavní sklizni se již netvoří nové lodyhy, ale jen přízemní listy, proto je v srpnu průměrná výška rostlin už jen 0,5 m. Jak je vidět, šťovík i po hlavní sklizni znovu obrůstá. To má význam hlavně při jeho pěstování pro zelenou hmotu, což zajistí ve stejném roce více sečí. Při výhradním využívání Rumexu OK 2 ke sklizni na suchou hmotu se tato podzimní seč zpravidla nesklízí a nechá se přezimovat v přirozeném útlumu vegetace.

Rozdíl v počtu rostlin mezi termíny sledování není nijak významný. V srpnu sice poněkud poklesl a to v průměru o 1,5 rostliny, což bylo zřejmě důsledkem větší intenzity zaplevelení (viz dále – Tab.2). Podobné výsledky byly získány i v pokryvnosti pole listovou plochou. V květnu byla pokryvnost jen o málo větší - 86,7 %, než v srpnu - 85 %/m2. Tento nevýznamný rozdíl je ale dokladem dlouhodobé vytrvalosti této plodiny (při řádném ošetřování).

Z rámci zmíněných 35 odběrových míst rovnoměrně rozprostřených na pěstitelské ploše bylo vybráno 10 stanovišť, ze kterých byla váhovou metodou vyhodnocena intenzita zaplevelení. Byly určeny jednotlivé druhy plevelných rostlin a oddělně zváženy. Získané váhové údaje v g/m 2, v průměru z 10 vzorků, jsou uvedeny v Tab.2. Pro porovnání je zde uveden i váhový podíl pěstovaného krmného šťovíku.

Tab.2.: Zaplevelení porostu Rumexu OK 2 vyjádřené v g/m2 průměr z 10 vzorků

Druh rostlin Datum odběru
12.5.2011 25.82011
Lipnice roční 206,60 323,90
Sveřep měkký 136,10 145,30
Pýr plazivý 80,60 192,60
Srha laločnatá 78,60 143,90
Smetánka lékařská 237,10 397,10
Svízel přítula 55,50 58,50
Kopřiva dvoudomá 79,40 173,20
Hluchavka nachová 40,50 74,10
Rozrazil perský 19,40 0,00
Ptačinec prostřední 21,90 0,00
Plevele celkem 955,7 1508,6
% plevelných rostlin 12,1 40,6
Rumex OK 2 6 977,90 2 211,30
% zastoupení rostlin Rumexu OK 2 87,9 59,4
Obr. 4: Stav porostu krmného šťovíku sklizeného 30.6., foto dne 25.8.2011

V Rumexu OK 2 převažují hlavně plevele z čeledi lipnicovitých - trávy. Nejúpornější plevelnou trávou je lipnice roční, která vytváří nízký hustý koberec, který dokáže rostliny Rumexu OK 2 silně potlačit. Podobný účinek má i sveřep měkký a samozřejmě, silně k tomu také přispívá pýr plazivý a ani srha laločnatá zde není bez významu. Z dalších plevelů poškozuje porost šťovíku zejména vytrvalá smetánka lékařská a také kopřiva dvoudomá. Oba tyto druhy svědčí o tom, že porost Rumexu OK 2 je již relativně starý (12tiletý v r. 2011), když se mohou i tyto vytrvalé plevele tak silně rozšířit. Z ostatních méně rozšířených plevelů mívá větší význam svízel přítula, který se v některých minulých letech silně rozšířil, avšak v tomto sledovaném roce (2011) se ve větší míře nevyskytoval Zaplevelení porostu krmného šťovíku se tedy ve dvanáctém roce vegetace obecně zvýšilo a porost už také není tak vyrovnaný, jak tomu bývá u mladších porostů, což je zřejmé i z Obr. 4.

Obr. 5: Orůstání porostu Rumexu OK 2 po diskování v září 2011, foto - 25.10.2011

Významné rozšíření téměř všech druhů plevele bylo zjištěno v srpnu – Obr. 4 (po letní sklizni), oproti odběrům květnovým, kdy byl šťovík v plné vegetaci. Po sklizni byla pokryvnost pěstitelské plochy rostlinami krmného šťovíku omezena a plevele měly tudíž dost volného prostoru pro rychlý nárůst. Přispělo k tomu také to, že bezprostředně po sklizni se zpravidla provádí provzdušňování půdy diskováním, ale v tomto roce byl tento důležitý zásah záměrně odložen až po zajištění stavu zaplevelenosti sledovaného porostu. Silná expanze plevele po hlavní sklizni je vyjádřena i procentem jejich výskytu – viz Tab.2. Při plné květnové vegetaci zaujímal plevel jen 12,1 % rostlin v porostu a Rumex OK 2 byl tedy zastoupen z 87,9 %. V srpnu se plevele rozšířily tak, že zaujímaly 40,6 %, kdežto šťovík zde měl zastoupení jen 59,4 %. Váhový podíl šťovíku byl tedy v srpnu snížen významně, přesto, že byl průměrný počet šťovíkových rostlin v srpnu jen o málo menší než v květnu. Je to logicky tím, že plevele využily okamžitě prostor uvolněný šťovíkem a rychle narostly, kdežto omezená hmotnost šťovíku byla tvořena jen novým obrostem. Tyto údaje svědčí také o tom, jak důležité je každoroční provzdušňování porostů šťovíku, při kterém se současně potlačí plevele. Diskování zde má vlastně stejný význam, jako podmítka půdy po sklizni jiných zemědělských plodin. Rozdíl je ale v tom, že krmný šťovík po tomto zásahu opakovně znovu obrůstá a zajistí tak „nový“ porost pro sklizeň v dalších letech. V r.2011 nebylo ale diskování zajištěno hned po sklizni, což je jinak optimální, ale až v září, po zhodnocení stupně zaplevelení, jak bylo již uvedeno. Obrůstání šťovíku bylo tudíž opožděno, ale přesto je zřejmé, že i tento porost ještě obrůstal a sliboval i pro následující rok další sklizeň, viz Obr. 5.

Obr. 6: Porost krmného šťovíku při sklizni, 29.6.2011

Úspěšnost i tohoto podzimního diskování se projevila příznivě, neboť na jaře r.2012 začal porost opět zdárně obrůstat a vytvořil ještě další sklizeň, jak je zřejmé z Obr. 6. Tento letitý porost by měl být normálně již zlikvidován (cca po 10 letech), ale je ponechán tak dlouho hlavně z „pokusných“ důvodů, aby se zjistilo, jak dlouho vydrží a v jakém stavu.

Na základě uvedených zkušeností je proto diskování Rumexu OK 2 považováno za nejdůležitější agrotechnický zásah, zejména v návaznosti na náležité přihnojování. K tomu je potřeba dodat hlavně dostatek dusíku, nejlépe organickými hnojivy, zejména kejdou.

Zmapování výskytu Rumexu OK 2 v okolí pěstitelské plochy

Důkladným sledováním okolí pole s porostem krmného šťovíku se podrobně zabýval autor bakalářské práce. Výskyt Rumexu OK 2 byl sledován ve 2 termínech : 15.5.2011 a 31.3.2012, v pruhu širokém cca 15 – 20 m, vytýčeném kolem celé pěstitelské plochy. Jednalo se o bezprostředně přiléhající meze a okolní lesní porosty, včetně obou remízků uvnitř pěstitelské plochy. Dále byly do tohoto monitoringu zahrnuty i všechny zemědělské kultury v rozsahu vytýčeného pruhu (cca 20 m) kolem celého šťovíkového pole.

Tímto terénním průzkumem nebyl prokázán výskyt rostlin Rumexu OK 2 ve svém okolí v žádném z termínů hodnocení. „Po dokončeném sledování nebyl zaznamenán výskyt ani jednoho jedince Rumexu OK 2 na okrajích sousedních pozemků,“ jak vyplývá i z této přesné citace autora zmíněné bakalářské práce. Nulový výskyt rostlin krmného šťovíku vykazovala i zalesněná plocha uprostřed pole, včetně remízku. Získané výsledky plně odpovídají dlouholetým zkušenostem s pěstováním krmného šťovíku do plné zralosti. Výsledky byly získány jak v okolí tohoto nejstaršího šťovíkového porostu, tak i v jiných lokalitách po celé České republice.

Souhrn a závěry

Sledováním stavu 12tiletého porostu Rumexu OK 2, doplněného podrobnějším monitoringem v rámci bakalářské práce bylo potvrzeno, že krmný šťovík trpí zaplevelováním. Plevele se šíří zejména ve starších porostech, a proto je nutné krmný šťovík od 2. roku vegetace každoročně provzdušňovat diskováním, aby následně opakovaně obrůstal a zajistily se tak odpovídají sklizně i v dalších letech. Důkladným monitoringem nebyly zjištěny v okolí pěstitelské plochy žádné rostliny Rumexu OK 2. Nebyly nalezeny ani na přilehlých travnatých mezích či na okraji lesních porostů a ani v okolních zemědělských kulturách. Z těchto spolehlivě prokázaných výsledků vyplývá, že krmný šťovík není nebezpečím pro zaplevelení svého okolí. Krmný šťovík, jako řádná plodina, naopak vyžaduje odpovídající způsob ošetřování, aby se omezovalo jeho zaplevelování jeho porostu a zajistila se tak jeho dlouhodobá vytrvalost.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Krmný šťovík
Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku
Rumex OK 2 – krmný šťovík
Krmný šťovík a jeho využití pro výrobu bioplynu
Uplatnění krmného - energetického šťovíku
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 11.3.2013
Poslední změna: 8.3.2013
Počet shlédnutí: 3137

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Plevel v krmném šťovíku. Biom.cz [online]. 2013-03-11 [cit. 2017-06-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/plevel-v-krmnem-stoviku>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server