EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Palivo, nebo sortimenty užitkového dříví?

Dřevo je od doby kamenné tradičním zdrojem energie, a protože je v rozvojových zemích jediným zdrojem energie dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva, spálí se v nich až 95 % veškerého vytěženého dříví, což je spolu s odlesňováním pro získání zemědělské půdy rozhodujícím důvodem mizení tropických pralesů. Podíl dřeva na primárních zdrojích energií narůstá i v zemích rozvinutých, jako následek všeobecného růstu cen energií. To způsobuje konkurenci mezi palivovým dřívím a užitkovými sortimenty, vede ke změně struktury dodávek dříví a nebývalým způsobem stupňuje poptávku po produkci dříví.

Obr. : ilustrativní foto - les

Co to je palivové dříví?

Pro zařazování dříví do sortimentů existuje více kritérií, z nichž rozhodující je technologická jakost dříví, tj. použitelnost pro určitou skupinu výrobků z něj. V ČSN i Doporučených pravidlech pro měření a třídění dříví v České republice (listopad 2002, leden 2008) je palivové dříví deklarováno v šesté třídě jakosti jako dříví nejnižší technologické jakosti, které nelze zatřídit do žádné z předchozích jakostních tříd, protože nevyhovuje průmyslovému zpracování a je proto využitelné jen k energetickým účelům. V Doporučených pravidlech se uvádí, že palivové dříví jehličnaté i listnaté napadá při výrobě jako výmět (výmět je obecné označení výrobku, který vzhledem k nízké jakosti nelze zařadit do žádné normou nebo uzancí specifikované jakostní třídy), vyrábí se jako rovnané dříví, dodává se v kůře a dovolují se u něj prakticky všechny vady s výjimkou trouchnivosti a hniloby takového stupně, při níž se dříví při běžné manipulaci rozpadá. Minimální čep je stanoven na 3 cm b. k., max. čelo 30 cm (silnější nutno rozštípnout), minimální délka je přípustná 0,15 m. V ČSN 48 0092 Palivové dříví jsou přesněji stanoveny vady a např. povinnost rozštípnout kuláč s průběžnými dutinami. Podle ČSN je dodávka palivového dříví možná v kůře, prokřesaná a odkorněná do hněda. ČSN je preciznější i v přepočtech prostorové míry na hmotnost.

Z charakteristiky palivového dříví tak vyplývá, že by se nemělo „vyrábět“, ale mělo by „napadat“. To znamená, že za palivové dříví by mělo být považováno jen takové dříví, které již nelze využít technologicky. Jinak řečeno, pálení dříví by mělo být až zcela posledním možným způsobem jeho využití. V historii podíl palivového dříví na celkových dodávkách stále klesal v souvislosti s rozšiřováním možností zpracování dříví nižší technologické jakosti na velkoplošné materiály a celulózu. V podmínkách řízené ekonomiky ČR tak klesl až na 5 % u jehličnatého dříví a 12 % u dříví listnatého (v průměru na 6–7 %). Na Slovensku byl i podíl listnatého paliva na dodávkách do 7 %, a to zřejmě v souvislosti s odběrem celulózkou ve Štůrovu, jedinou na listnaté dříví v tehdejší ČSFR. V Evropě podíl paliva na celkových dodávkách dříví po roce 1970 narůstá, což nelze vysvětlit poklesem schopnosti průmyslu zpracování dřeva využít dříví nižší kvality, ale spíše nárůstem zájmu o energetické využití dříví po první světové energetické krizi. Zjevně je tak páleno dříví, které by mohlo být využito technologicky.

Zaměnitelnost sortimentů

Z hlediska technologického může být každý sortiment dříví nahrazen sortimentem vyšší jakosti. Pro prodávajícího je však rozhodující zaměnitelnost z hlediska tržeb. A protože jsou ceny jednotlivých sortimentů v tržní ekonomice v relaci s četností jejich přirozeného výskytu a poptávce po nich, je zjevné, že změna struktury dodávek mohla nastat až po výrazném nárůstu zájmu o palivové dříví a tím i nárůstu jeho prodejní ceny.

Trendy vývoje

V České republice zůstává podíl paliva na dodávkách relativně nízký, a to především proto, že i celkový podíl dendromasy na primárních zdrojích energií je zatím nízký vzhledem ke stávajícím cenovým relacím mezi energiemi, a snad doznívá i zažitá specifikace palivového dříví z období řízené ekonomiky. V každém případě lze předpokládat, že podíl paliva na dodávkách poroste. Spekulovat lze s nárůstem až na dvojnásobek, což by znamenalo postupný přesun až 1 mil. m3 užitkového dříví do paliva ročně. Vývoj v SNS dokumentuje, že po rozpadu SSSR se státy bývalého SSSR přiblížily v dostupnosti zdrojů energie rozvojovým zemím, a že po skokovém nárůstu podílu paliva na celkových dodávkách tento podíl s obnovou výkonnosti ekonomiky postupně klesá. Stále se však pálí více než 25 % z dodaného dříví! Ve východní Evropě je vývoj podílu paliva na celkových dodávkách podobný vývoji v SNS, ale s menším rozpětím maxima a minima. Západní Evropa vykazuje dílčí meziroční výkyvy, ale s trendem plynulého nárůstu. Za celou Evropu se podíl palivového dříví na celkových dodávkách za uplynulých 10 let zvýšil o 3–4 % (z 15 na 18–19 %).

Z absolutních čísel vyplývá, že v posledních 10 letech vzrostl v Evropě prodej paliva o 40 mil. m3 (ze 75 mil. m3 na 115 mil. m3). Při úvaze, že přirozený podíl paliva na dodávkách je 7 %, to znamená, že 11 % ročních dodávek dříví (77 mil. m3) je využito pod úrovní technologické jakosti. Jinak řečeno, ročně se v Evropě téměř 80 mil. m3 užitkových sortimentů spálí. Za takové energetické dříví producenti pravděpodobně dostali zaplaceno stejně dobře jako za užitkové dříví, ale je to vůbec ještě z hlediska celospolečenského vhodné, když se spaluje dříví použitelné na něco jiného?

Obr. : ilustrativní foto - les

Samostatnou otázkou je, jaký podíl paliva je na nelegálních těžbách, a problém malolesů, kdy vlastník lesa v podstatě veškerou těžbu používá na krytí svých energetických potřeb, i když se může jednat o dříví charakteru dřevoviny, vlákniny, rovnaného dříví průmyslového i tenké kulatiny. Ale malé vytěžené množství ročně „nestojí za to“ aby s ním vlastník vstupoval na trh užitkového dříví. Skutečné objemy palivového dříví jsou proto zcela jistě vyšší než oficiální statistiky.

Úskalí energetického využívání dříví

Orientace na dříví jako alternativní zdroj energie má úskalí v tom, že trvalý nárůst spotřeby energií vyvolává ještě rychlejší nárůst cen energií. Producentům energií to umožňuje nabídnout za dříví k energetickému využití cenu vyšší, než jaká je ve stejném časovém horizontu obvyklá u dříví k technologickému zpracování. Tato anomálie zákona trhu (nabídka versus poptávka = cena) je dána tím, že energie je komoditou naprosto zvláštní v tom smyslu, že nebude-li dost energií, pak se další posloupnost produkce a spotřeby stává ryze teoretickou a není co řešit. V extremních případech nedostatku zdrojů energií proto nastupují extremní řešení – např. pálení knih, hudebních nástrojů a dřevěných plastik v obleženém Leningradu. Již 35 let trvající přesun užitkových sortimentů do paliva je vlastně též extremním řešením, byť to tak kupodivu nevnímáme, omámeni prezentací výhod pálení dendromasy ve srovnání s pálením fosilních paliv. Snaha o markantní náhradu fosilních paliv dendromasou je přitom nereálná, protože by to znamenalo takové vystupňování poptávky po energetickém dříví, že by všechny lesy mohly produkovat jen energetickou dendromasu a ještě by to nestačilo. Z historie Evropy přitom už úbytek lesů vyvolaný poptávkou po palivovém dříví známe. Zastaven byl až vznikem lesnictví, které vytvořilo dlouhodobou rovnováhu mezi produkční funkcí lesů a spotřebou dříví – v soudobé terminologii trvale udržitelný rozvoj. Je však třeba přiznat, že pokud by našim předchůdcům při obnově lesů nepomohl právě přechod na používání fosilních paliv, těžko říci, jak dlouho by obnova lesů trvala, či zda by se vůbec zdařila!

Proto je třeba usilovně hledat jiné zdroje laciné energie a dendromasu považovat jen za zdroj alternativní, úspěšný jen v lokálních a regionálních měřítcích. Vhodné je si vzpomenout, že původní idea energetického využívání dříví byla o energetickém využívání dosud komerčně opomíjených zdrojů dříví. Protože však získávání těchto skutečně alternativních zdrojů energie (štěpek z těžebních zbytků, pařezů) je pracné a nákladné, nastal pochopitelný přesun užitkových sortimentů do energetického dříví. Tento přesun je možno považovat za pozitivní pouze u obchodně opomíjených dřevin, protože to lesníkům umožňuje bez ekonomické újmy pěstovat dřeviny vhodné z důvodu udržení biodiverzity, protože obrazně řečeno, každou dřevinu je možné prodat na spálení, a dnes i za přijatelnou cenu.

V souvislosti s návratem k výchozí myšlence je třeba řešit méně pracné a méně energeticky náročné způsoby soustřeďování a zpracování dříví z opomíjených zdrojů a nevytvářet další bariéry pro jejich provozní využití (omezování velikostí holosečí, resp. jejich úplný zákaz atd.).

Co bude dál?

Lze konstatovat, že přestože jsou v Evropě historicky nejvyšší výměry lesů a nejvyšší těžební možnosti, nebude výměra lesů dále narůstat (výměra hospodářsky využívaných lesů naopak poklesne) a roční objem přírůstu poklesne asi o 82 mil. m3 jako následek změn druhové skladby a dalších opatření „ve jménu ochrany přírody a biodiverzity“. V roce 2060 se předpokládá roční objem těžeb 730 mil. m3 dříví, což bude převyšovat přírůst a povede ke snižování zásob dříví v porostech. K vyrovnání ročního objemu těžeb s ročním přírůstem dojde již před rokem 2010 jako následku dvou protisměrných tendencí: poptávky po dříví a omezování těžeb. Zvyšování cen dříví, které do roku 2001 klesaly či stagnovaly, signalizuje, že dříví některých sortimentů začíná být nedostatek již nyní. To potvrzuje závěry některých studií, předpovídajících nedostatek některých sortimentů nejpozději do roku 2020. Stimulovat za těchto předpokladů energetické využití dříví ještě dotacemi či jinými formami podpor „spalovatelů dříví“ se nejeví coby prozíravé, protože jako netržní opatření povede k dalším přesunům užitkových sortimentů do paliva, což může ve svých důsledcích vést v průmyslu k poklesu využívání obnovitelných zdrojů a jejich nahrazení vyšším využíváním zdrojů neobnovitelných. Je tedy zjevné, že zabezpečení potřeb Evropy zcela určitě vyžaduje alternativní management lesů sledující radikální zvýšení produkce dříví, a ne návrat k původní dřevinné skladbě a vyřazování dalších a dalších lesů z produkční funkce. Je-li zjevné, že již v historicky dohledné době bude dřeva nedostatek, je absurdní vymýšlet dotace na zvýšení jeho spotřeby pro výrobu energií! Veškeré dotace by měly být jednoznačně orientovány do produkce – tj. do lesnictví, protože jen při vysoké produkci dříví lze udržet jeho přijatelné ceny, a to je ve skutečném zájmu lesnictví, průmyslu zpracování dřeva i energetiky!

Zdroj: Lesnická práce

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Palivové dříví - výroba, prodej a perspektiva
Regionální využívání lesní biomasy pro výrobu tepla se zaměřením na lesní hospodářství
Biomasa jako zdroj energie
Využití biomasy rychle rostoucích dřevin v energetice sídel

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 27.7.2009
Poslední změna: 27.7.2009
Počet shlédnutí: 3983

Citace tohoto článku:
SIMANOV, Vladimír: Palivo, nebo sortimenty užitkového dříví?. Biom.cz [online]. 2009-07-27 [cit. 2017-02-27]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/palivo-nebo-sortimenty-uzitkoveho-drivi>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
12 Oct 2010 14:26 ignacius
- ceny
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě