Zprávy z tisku

Úředníci možná budou moci přímo v bytech kontrolovat, čím lidé topí. Návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který by pravomoc radnicím dal, předložil sněmovně Moravskoslezský kraj. Argumentuje tím, že lidé spalují i odpady a znečišťují ovzduší. Současný stav, kdy se zákon vztahuje jen na firmy a podnikatele, je podle zástupců kraje neudržitelný.

Opatovická elektrárna zatím na neurčito odložila projekt nového kotle na spalování biomasy a parní turbíny. Spuštění plánovala původně v letošním roce. Podnik ale koupila finanční skupina J&T, která se projektem výstavby nového zařízení dosud nezabývala. ČTK o tom informoval mluvčí Elektrárny Opatovice Petr Zadák.

Posilování skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti s následným zvyšováním průměrných globálních teplot se od konce 20. století stává stále více diskutovaným tématem, a to jak v odborných kruzích, tak i mezi laickou veřejností.

Energetická společnost Dalkia Česká republika zprovoznila v Krnově na Bruntálsku kotel na spalování pouze biomasy.

Ministři životního prostředí zemí EU se dnes sešli v Bruselu, aby hodnotili výstupy kodaňské konference a diskutovali další postup EU při ochraně klimatu. Ministři se shodli, že kodaňská dohoda není dostatečným nástrojem pro zabránění růstu globální průměrné teploty o více než 2° C ve srovnání s předindustriálním obdobím, což je podle vědců z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) kritická hodnota pro nevratné změny klimatu.

Energetická společnost Dalkia Česká republika zprovoznila v Krnově na Bruntálsku kotel na spalování pouze biomasy. Nové zařízení převezme v krnovské teplárně téměř polovinu dosavadní roční výroby tepla a elektřiny. Výrazně tím sníží množství vypouštěných emisí, řekl ČTK mluvčí společnosti Milan Wagner. Výši investic do speciálního zařízení nesdělil.

Základní škola ve Mšeně na Mělnicku chce v příštím roce přejít na vytápění biomasou. Důvodem jsou úspory peněz a také fakt, že město každoročně produkuje velké množství dřevního odpadu, který se dá použít jako topivo. ČTK to řekl starosta Martin Mach.

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na dnešním zasedání v Bruselu snaží najít východiska z patu, který v boji se změnami klimatu způsobil neúspěch nedávné kodaňské konference. Z některých zemí v této souvislosti zaznívají mimo jiné návrhy na zavedení takzvané uhlíkové daně. Podobné návrhy však v minulosti v EU narážely na velmi rozporuplné reakce.

Při příležitosti nyní probíhající klimatické konference v Kodani, kde má být dohodnut nástupce Kjótského protokolu

Zdařilé testování paliv na bázi biomasy má za sebou hodonínská elektrárna, která zkouší spalování nových druhů biomasy. Po potravinářských a fritovacích olejích přišly v listopadu na řadu zbytkové části slunečnice a kukuřice. Od ledna do září letošního roku vyrobila hodonínská elektrárna z biomasy přes 125 GWh elektřiny, což je více než polovina celkové produkce Skupiny ČEZ zelené elektřiny z biomasy (přes 234 GWh) v domácích elektrárnách.

Exministr životního prostředí Martin Bursík komentuje pro iDNES.cz dění v Kodani. Jako člen české delegace se vydal až na druhou polovinu summitu o klimatu, kde svět jedná o mezinárodní dohodě, jež by měla zemím přinést pravidla pro boj s klimatickými změnami. Balancujeme na hraně úspěchu a selhání, líčí Bursík.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje dnes odmítlo podpořit návrh zastupitelů ODS na zachování ekologických limitů těžby uhlí. Podporu po zastupitelstvu kraje požadovali i litvínovští zastupitelé, kteří doporučili vládě přepracovat návrh energetické koncepce. Nelíbí se jim zrušení stávajících limitů těžby hnědého uhlí, kterým chce stát zajistit do budoucna dostatek zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla. Ekologové z Greenpeace a hnutí Kořeny to označili za selhání sociálnědemokratických zastupitelů a porušení volebních slibů ČSSD.

Skupina afrických zemí dnes na kodaňském summitu OSN ustoupila ze svých požadavků na finanční pomoc k omezování škodlivých emisí oxidu uhličitého a k boji proti klimatickým změnám ze strany vyspělých států. Podle agentury Reuters to signalizuje možnou dohodou mezi chudými a vyspělými státy ve sporných finančních otázkách. Spory mezi těmito zeměmi na několik hodin zablokovaly pondělní jednání.

Růstu ceny uhlíkových povolenek v rámci Evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) pomůžou nákupy průmyslových podniků, ne nová klimatické dohoda, která vznikne v Kodani. Tvrdí to Louis Redshaw, ředitel trhů životního prostředí společnosti Barclays Capital . Podle něj možnost, že nová klimatická dohoda přinese růst cen uhlíku „není nemožná, ale je velmi nepravděpodobná,“ píše agentura Reuters.

Atmosféra na konferenci OSN o klimatu, která probíhá od 7. do 18. prosince v Kodani, houstne. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun svým projevem dnes v 17:30 SEČ odstartuje oficiální rozhovory na ministerské úrovni. Příliv tisíců nových delegátů a novinářů před blížícím se závěrem konference ochromuje provoz jednacího centra i dopravu v jeho okolí. Schůzku od víkendu provázejí také protesty, při nichž dánská policie v pondělí večer zadržela dalších 200 lidí.

Obyvatelé největších měst na Vysočině si v příštím roce připlatí na bydlení v městských bytech s regulovaným nájmem, stoupne jim také účet za pitnou vodu. Daň z nemovitostí se stejně jako v celé zemi zvýší na dvojnásobek, pravomoc k jejímu dalšímu znásobení však radnice v kraji převážně nevyužily. Podle zjištění ČTK se zdražování téměř nebude týkat místních poplatků ani jízdenek v MHD. Platby za teplo o něco klesnou v domech vytápěných zemním plynem.

Jihočeši se místo topení zemním plynem vracejí k tuhým palivům, jako je uhlí či dřevo. Je to pro ně až o polovinu levnější.

Nový kotel v Plzeňské teplárenské umožní nahradit dřevní štěpkou šestinu dosud spalovaného uhlí.

Za prvních jedenáct měsíců letošního roku vzrostly ceny dřeva na Chicagské CME Group, největší derivátové burzy na světě, ceny dřeva zhruba o 60 procent. V rozhovoru pro Mediafax to ve středu potvrdil produktový manažer analytické společnosti Colosseum Robert Hluchník.

Litvínov doporučí vládě přepracovat návrh energetické koncepce. Zastupitelům se nelíbí zrušení stávajících limitů těžby hnědého uhlí, kterým chce stát zajistit do budoucna dostatek zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla. Těžba za limity by měla zásadní nepřijatelné dopady na stav životního prostředí v Litvínově, práva občanů a budoucí rozvoj města, píše se v usnesení, které zastupitelé schválili na čtvrtečním jednání.