Zprávy z tisku

Oldřich Vojíř je místopředsedou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a aktivně se zabývá současnou energetickou legislativou. Jeho názory na aktuálně projednávané a připravované zákony jsou proto jistě zajímavé pro všechny, kterých se energetická legislativa dotýká.

Česká republika a Slovensko patří mezi země Evropské unie, které nejvíce plýtvají energií. Vyplývá to z průzkumu Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Podle něj je na každé euro z hrubého domácího produktu v ČR potřeba pětinásobně více energie, než tomu bylo v Evropské unii před jejím rozšířením, kdy měla 15 členů.

Ruská vláda včera rozhodla, že se země připojí k dohodě omezující vypouštění skleníkových plynů, jak to předepisuje tzv. Kjótský protokol.

Rusko se rozhodlo, že nepotopí sedm let starou mezinárodní smlouvu o omezení skleníkových plynů, tzv. Kjótský protokol. Výměnou za jeho ratifikaci a tím i uvedení smlouvy v život ale Moskva očekává přijetí do Světové obchodní organizace a širší spolupráci s Evropskou unií.

První světový veletrh obchodu s emisemi Carbon Expo 2004 v Kolíně nad Rýnem přinesl projekty na snížení emisí skleníkových plynů.

Pod republikovým průměrem se zatím pohybuje podíl vytříděného odpadu ve Zlínském kraji. Zatímco průměrný Čech vytřídí ročně zhruba 28 kilogramů, ve Zlínském kraji je to o šest kilogramů méně. Možnost třídit odpad má přitom 99 procent obyvatel kraje.

Každý obyvatel kraje Vysočina donese ročně do speciálního kontejneru 20 kilogramů papíru a plastů, proti republikovému průměru asi o 1,5 kilogramu více. Podle společnosti Eko-kom se již do třídění zapojilo 82 procent obcí s téměř půl milionem obyvatel. Lidé v kraji vytřídí asi pětinu odpadků. Kvůli přísnější legislativě se ale má podíl zvednout na polovinu. Podle odhadu kraje vydají obce za nákup nových kontejnerů během devíti let asi 140 milionů korun.

Středočeši si pomalu zvykají třídit domovní odpad. Ve městech přibývají speciální kontejnery i sběrné dvory. Přesto je ale v kraji množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele pod celorepublikovým průměrem.

V Pardubickém kraji třídí odpad 98 procent obcí a jejich počet, a tím množství separovaných druhotných surovin, stále stoupá. Lidé do kontejnerů nejčastěji odevzdávají plasty, méně již sklo nebo papír, který třídí pouze 36 procent obcí. Každý rok se umísťují další kontejnery, budou se sbírat i obaly od mléka a džusů.

Jablonec nad Nisou a Česká Lípa jsou podle průzkumů nejúspěšnější ve sběru tříděného odpadu v rámci Libereckého kraje. Právě odtud totiž pochází téměř 45 procent separovaného odpadu, který se na území kraje sebere.

V Moravskoslezském kraji třídí papír a kovy méně lidí než v jiných regionech. Zatímco sklo třídí podle výzkumů téměř všichni lidé a plasty 99 procent obyvatel, separování papíru se věnuje 85 procent lidí, celostátní průměr je přitom o 4,5 procenta vyšší. Kovy třídí jen 57 lidí ze 100, což je o 11 méně než republikový průměr.

Lidé v Karlovarském kraji zatím v třídění odpadů zaostávají za celorepublikovým průměrem. Na jednoho obyvatele kraje připadalo v minulých letech kolem 18 kilogramů separovaného odpadu ročně, tedy zhruba o deset kilogramů méně, než loni v průměru vytřídil každý Čech. Vyplývá to z materiálu, který pro krajský úřad zpracovala při přípravě Plánu odpadového hospodářství (POH) společnost ECO trend. Podle zjištění ČTK se ale nyní zvyšuje množství vytříděného odpadu například v Sokolově a Chodově.

Necelou desetinu domovních odpadů třídí v současné době lidé v Plzeňském kraji. Kraj se bude snažit, aby občané do roku 2012 třídili 55 až 60 procent komunálního odpadu. Vyplývá to z regionálního plánu odpadového hospodářství, který bude schvalovat nové zastupitelstvo.

Jihomoravské obce produkují rok od roku více komunálního odpadu, větší množství ale také vytřídí. Loni vzniklo v kraji téměř 331.000 tun odpadu, z toho zhruba 88.000 tun různých komodit bylo vytříděno. Podle údajů krajského úřadu se nejvíc třídí papír - loni přes 60.000 tun. Systémy třídění si v regionu zajišťují obce a města.

Královéhradecký kraj v třídění komunálního odpadu zaostává za celorepublikovým průměrem. Zatímco v celé zemi je do separace odpadu zapojeno 93 procent populace, v kraji to je zhruba 89 procent lidí. Na jednoho obyvatele kraje loni připadalo v průměru 21,3 kilogramu vytříděného skla, papíru a plastů, což bylo proti republikovému průměru o sedm kilogramů méně.

Třídění odpadu považují obce a města v Ústeckém kraji za samozřejmost. Zhruba 90 procent ze 400 měst a obcí v kraji ukládá do zvláštních kontejnerů sklo, plast a papír. Odpad se však musí naučit třídit obyvatelé kraje. Severočeši si zatím vůbec nezvykli separovat sklo. V porovnání s celorepublikovým průměrem je v kraji nižší také množství vytříděného papíru a plastů.

Královopolská RIA se chce vrátit k dodávkám čistíren odpadních vod. Generální ředitel Ctirad Nečas řekl, že čistírny odpadních vod se mohou stát nosným programem firmy.

Odpad z kuchyní nebo takzvaný biologicky rozložitelný odpad tvoří až jednu třetinu z celkového množství komunálního odpadu. Je sice pravda, že ne každý může kompostovat. Ale kompostování nevyužívá ani většina těch, kteří k tomu mají podmínky. I tady chybí osvěta.

Působením trvalého hospodářského růstu je vstup materiálů do antropogenní sféry mnohem větší než výstup.

Existuje nekonečné množství řešení KČOV pro rodinné domy na různých principech, záleží na tvaru a velikosti zahrady, fantazii majitele, spádu vody atd.